Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 34/2021-56

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 19.182,30 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10.000 Kč od 22. 4. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky ve výši 9.182,30 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 436 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10.000 Kč od 22. 4. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky ve výši 9.182,30 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 436 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 19.182,30 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným dne datum. Požadovala poskytnutou jistinu ve výši 10.000 Kč a dále úrok ve výši 2.900 Kč a smluvní pokutu ve výši 6.282,30 Kč (0,1 % denně z částky 12.900 Kč od 22. 4. 2019 do 20. 8. 2020).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala žalobkyně smlouvami o postoupení pohledávek a oznámením o postoupených pohledávkách.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem společnosti právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo. Žalovanému byla poskytnuta jistina ve výši 10.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Úrok byl sjednán 25,85 % ročně, poplatek za uzavření smlouvy 400 Kč, poplatek za správu úvěru 2.200 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek 1.900 Kč. Celková dlužná částka k úhradě spotřebiteli činila 17.300 Kč. Bylo sjednáno hotovostní inkaso splátek, když každá splátka byla splatná 21. dne kalendářního měsíce a dlužník se zavázal hradit splátky osobně osobě zprostředkující tento úvěr nebo pracovníkovi věřitele nebo jiné pověřené osobě (smlouva o úvěru). V žalobě žalobkyně uváděla, že právní předchůdce žalobkyně posuzoval úvěruschopnost žalovaného dle příjmu žalovaného, občanského průkazu a případně dalších dokladů a předložila důkaz označený jako dokumenty předložené žalovaným původnímu věřiteli k ověření úvěruschopnosti. Z předpisu splátek je prokázané, že byla poskytnuta částka 10.000 Kč, poplatek za uzavření 400 Kč a výše splátky 1.300 Kč, počet splátek 13 (předpis splátek). Dle smlouvy o nájmu bytu ze dne datum byl žalovaný nájemce uvedeného bytu s cenou nájmu 8.000 Kč měsíčně + záloha na vodné, stočné 1.000 Kč a uhradil vratnou kauci 12.000 Kč. Doba nájmu byla sjednána od 4. 8. 2017 do 3. 8. 2018 (nájemní smlouva, předávací protokol k bytu). Dle dohody o provedení práce měl žalovaný sjednanou dohodu o provedení práce v době od 1. 2. 2018 do 28. 2. 2018 v rozsahu 24 hodin a odměna činila 10.000 Kč. Dále měl žalovaný sjednanou dohodu o provedení práce za období od 2. 1. 2018 do 31. 1. 2018, od 1. 3. 2018 do 31. 3. 2018 a odměna byla vždy jednorázová ve výši 10.000 Kč (dohody o provedení práce). V žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru je u žalovaného uvedeno, že hradí nájem, má standardní vybavení domácnosti, zaměstnavatel je právnická osoba a žalovaného pracovní pozice je svářeč. Příjem ze závislé činnosti – dohody činí za poslední 3 měsíce 10.000 Kč. Další příjmy jsou uvedené u přítelkyně 12.000 Kč. Výdaje žalovaného jsou uvedeny bydlení 9.000 Kč a energie 1.000 Kč. Stravování 2.000 Kč (žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru). Dle provedené finanční analýzy je výsledek minimální měsíční výdaj žalovaného 4.150 Kč a měsíční volné finanční zdroje 3.000 Kč s tím, že žadateli lze poskytnout úvěr s maximální výší měsíční splátky 3.000 Kč (finanční analýza a Credit Scoring). Na uvedený úvěr žalovaný neuhradil žádnou částku (sdělení a tvrzení žalobkyně). V doplnění žaloby ze dne 18. 2. 2021 žalobkyně uvedla, že dlužná částka ve výši 12.900 Kč je tvořena jistinou 10.000 Kč, neuhrazeným poplatkem za správu úvěru ve výši 100 Kč a neuhrazeným úrokem z úvěru za dobu od 21. 3. 2018 do 21. 4. 2019 ve výši 2.800 Kč dle článku I. odst. 2 úvěrové smlouvy. K posuzování úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem před poskytnutím úvěru žalobkyně doplnila, že žalovaný byl ověřen v příslušných veřejných databázích a registrech s negativním výsledkem. Dále byl proveden úvěrový scoring a finanční analýza. Uvedla, že s ohledem na zjištěnou výši volných finančních zdrojů 3.000 Kč měsíčně byl poskytnut spotřebitelský úvěr s měsíční splátkou 1.300 Kč měsíčně. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo vycházeno z celkových měsíčních příjmů žalovaného 10.000 Kč, celkových měsíčních výdajů žalovaného 6.000 Kč + rezerva 1.000 Kč a výsledná měsíční volná disponibilní částka činila 3.000 Kč.

6. Po právní stránce posoudil soud uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu ust. a násl. , kdy smlouva byla uzavřena ve formě spotřebitelského úvěru, tedy mezi právním předchůdcem žalobkyně - podnikatelem v oblasti finančních služeb a žalovaným jako spotřebitelem. Vztah účastníků je proto nutné posoudit podle o spotřebitelském úvěru, když předmětem bylo poskytnutí finančních prostředků za úrok, což vyplývá z textu samotné úvěrové smlouvy.

7. Podle věta prvá o spotřebitelském úvěru (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle

§ 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

8. V principu odpovědného úvěrování, potažmo ochrany spotřebitele, před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrany věřitele před nedobytností pohledávky navazuje zákon o spotřebitelském úvěru na právní úpravu účinnou do 30. 11. 2016, zejména na novelu zákona

č. o spotřebitelském úvěru provedenou , také při výkladu

ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se pak musí prosadit závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. (zejména bod 26), podle nichž se má s odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu aktivní a pasivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zajištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě, pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat (srovnej rozsudek KS v Ostravě č. j. -103 ze dne 5. 11. 2019).

9. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně, jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, jak vyplývá ze samotných tvrzení uvedených žalobkyní v žalobě i v doplnění těchto tvrzení ze dne 18. 2. 2021. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno odvodit pouze na základě zjištění o pravidelných příjmech a výdajích podávajících se pouze z tvrzení žalované a ověřením ve veřejných registrech. Již z těchto tvrzení vyplývá, že se právní předchůdce žalobkyně dostatečně nezabýval výdajovou a ani příjmovou stránkou poměrů žalovaného, když jsou zohledněny pouze žalovaným tvrzené celkové výdaje a příjmy. Nezjišťoval, jaké má žalovaný náklady na dopravu do zaměstnání, zdravotní stav, záliby, když tyto údaje vůbec nezjišťoval a uvedené údaje jako příjem žalovaného a výdaje žalovaného neprověřoval. Pouze vycházel ze svého výpočtu měsíční disponibilní částky. Tím, že právní předchůdce žalobkyně zcela nedostatečně zkoumal a neprověřil otázku příjmů a ani výdajů žalovaného, nesplnil nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru, aniž by na tomto závěru mohlo cokoli změnit to, že provedl lustraci žalovaného byť s negativním výsledkem v registru SOLUS či registru NRKI, neboť není možné učinit závěr, že pokud žalovaný v těchto registrech nebyl veden, neznamená to automaticky, že žalovaný je schopen úvěr splácet.

10. Neposoudí-li poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. S ohledem na výše uvedené dovodil soud absolutní neplatnost předmětné úvěrové smlouvy.

11. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru jsou si pak strany neplatné smlouvy povinny vzájemný vztah vypořádat v režimu ust. § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Další uplatněné nároky žalobkyni z neplatné smlouvy nevznikly.

12. S ohledem na výše uvedené pak soud vyhověl žalobě co do poskytnuté částky ve výši

10.000 Kč. Další uplatněné nároky žalobkyní jsou nedůvodné a s ohledem na výše uvedené byly soudem zamítnuty. Současně přiznal soud žalobkyni právo na uplatněné zákonné úroky z prodlení z přiznané jistiny, a to v souladu s ustanovením o. z., a

13. Pokud jde o náklady řízení, soud podle vychází z částečného úspěchu a neúspěchu v dané věci, kdy úspěch žalobkyně byl vyčíslen 52,13 % a žalovaného 32,75 %. Výsledný úspěch žalobkyně ve věci tedy činí 19,38 % Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále náklady právního zastoupení dle ve výši 300 Kč za úkon, kdy byly účtovány tři úkony po 300 Kč za převzetí věci, sepis žaloby a písemné podání ve věci samé. Dále byly přiznány tři režijní paušály po 100 Kč dle citované vyhlášky a DPH 252 Kč 100 % náklady řízení činí 2.252 Kč. Žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 19,38 %, což odpovídá částce ve výši 436 Kč, která je splatná k rukám právního zástupce žalobkyně. K aplikaci vyhl. č. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).