Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
70 C 338/2020-87
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Brachovou, LL.M. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 9 403,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 403,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 478 Kč od 8. 9. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 239 Kč od 11. 9. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 239 Kč od 11. 10. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 447,50 Kč od 11. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 403,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 478 Kč od 8. 9. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 239 Kč od 11. 9. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 239 Kč od 11. 10. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 447,50 Kč od 11. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle
§ 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř. “).
Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala u zdejšího soudu zaplacení částky
9 403,50 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nájemní smlouvy ze dne 30. 6. 2019 o nájmu parkovacího místa číslo nacházejícího se v 1. podzemním podlaží budovy anonymizována tři slova obec na adrese adresa.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek
Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 30. 6. 2019 uzavřena smlouva o nájmu parkovacího státní. V této smlouvě se žalobkyně zavázala dočasně přenechat žalovanému s účinností od 1. 7. 2019 k užívání parkovací místo číslo nacházející se v 1. podzemním podlaží budovy anonymizována tři slova obec na adrese adresa (tj. 1 634 Kč vč. DPH) měsíčně a dále pak částku 500 Kč/měsíc bez DPH (tj. 605 Kč vč. DPH) coby paušální úhradu za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním předmětu nájmu. Nájemné za období od 1. 7. 2019 do 31. 7. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou ze dne 1. 8. 2019 na částku 1 634 Kč, splatnou dne
7. 9. 2019. Poplatky za období od 1. 7. 2019 do 31. 7. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou ze dne 1. 8. 2019 na částku 605 Kč, splatnou dne 7. 9. 2019. Nájemné za období od
1. 8. 2019 do 31. 8. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou ze dne 1. 8. 2019 na částku 1 634 Kč, splatnou dne 7. 9. 2019. Poplatky za období od 1. 8. 2019 do 31. 8. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou ze dne 1. 8. 2019 na částku 605 Kč, splatnou dne 7. 9. 2019. Nájemné za období od 1. 9. 2019 do 30. 9. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou ze dne 1. 9. 2019 na částku 1 634 Kč, splatnou dne 10. 9. 2019. Poplatky za období od 1. 9. 2019 do 30. 9. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou ze dne 1. 9. 2019 na částku 605 Kč, splatnou dne 10. 9. 2019. Nájemné za období od 1. 10. 2019 do 31. 10. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou ze dne 1. 10. 2019 na částku 1 634 Kč, splatnou dne 10. 10. 2019. Poplatky za období od 1. 10. 2019 do 31.10. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou ze dne 1. 10. 2019 na částku 605 Kč, splatnou dne 10. 10. 2019. Nájemné za období od 1. 11. 2019 do 30. 11. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou ze dne 1. 11. 2019 na částku 1 634 Kč, splatnou dne 10. 11. 2019. Poplatky za období od 1. 11. 2019 do 30. 11. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou ze dne 1. 11. 2019 na částku 605 Kč, splatnou dne
10. 11. 2019. Opravným daňovým dokladem ze dne 27. 11. 2019 opravila žalobkyně účtovanou částku za nájemné a poplatky za období od 1. 11. 2019 do 30. 11. 2019 tak, že z původně účtované částky nepožaduje po žalovaném úhradu částky ve výši 1 791 Kč (1 480 Kč na nájemném a 310,80 Kč na poplatcích). Dne 4. 11. 2019 žalobkyně nájemní smlouvu vypověděla. Předžalobní upomínkou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě celého dluhu.
Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah upravený ustanoveními občanského zákoníku (§ 1 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , dále jen „o. z.“). Smlouvu účastníků ze dne 30. 6. 2019 soud posoudil jakožto platně uzavřenou smlouvu o nájmu (§ 2201 a násl. o. z.). Z této smlouvy byl pronajímatel (žalobkyně) povinen přenechat pronajímateli (žalovanému) přenechat užívání parkovacího místa, čemuž souvztažně odpovídá povinnost nájemce (žalovaného) platit nájemné podle smlouvy. Žalobkyně své povinnosti splnila, žalovaný však své povinnosti porušil a nájemné a související poplatky řádně nezaplatil. Tímto se ocitl v prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vzniklo právo i na úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném k prvnímu dni prodlení).
S ohledem na shora uvedené má soud za to, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, proto rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 403,50 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. , či exekucí dle příslušných ustanovení exekučního řádu (zákona č. 120/2001 Sb. ).