Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 218/2021-71
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 14 850 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 14 850 Kč
s úrokem z prodlení z částky 14 850 Kč
-) ve výši 7,05 % ročně od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017,
-) ve výši 7,50 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018,
-) ve výši 8,00 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018,
-) ve výši 8,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019,
-) ve výši 9 % ročně od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020,
-) ve výši 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020
a dále za dobu od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,
se zamítá.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 14 850 Kč s úrokem z prodlení z částky 14 850 Kč</b> <b>-) ve výši 7,05 % ročně od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017,</b> <b>-) ve výši 7,50 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018,</b> <b>-) ve výši 8,00 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018,</b> <b>-) ve výši 8,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019,</b> <b>-) ve výši 9 % ročně od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020,</b> <b>-) ve výši 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020</b> <b>a dále za dobu od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,</b> <b>se zamítá.</b> <b>II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO, a žalovanou byla dne 31. 3. 2008 uzavřena smlouva o půjčce číslo na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl půjčku ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku a zaplatit„ souhrnný“ poplatek ve výši 20 880 Kč (celkem tedy částku ve výši 50 880 Kč) v 53 týdenních splátkách ve výši 960 Kč. Žalovaná uhradila částku 36 030 Kč. Pohledávka za žalovanou byla společností právnická osoba smluvně postoupena na právnická osoba anonymizováno ke dni 1. 7. 2015. Následně byla touto společností postoupena ke dni 24. 8. 2018 na žalobkyni. Žalovaná částka 14 850 Kč představuje podle žaloby jistinu.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a byla vyzvána ke sdělení stanoviska k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Při postupu dle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. soud předpokládá, že k rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměla námitky. Žalobkyně souhlasila s projednáním věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. prostřednictvím návrhu na vydání el. platebního rozkazu. Za splnění podmínek dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. soud v této věci rozhodl bez nařízení jednání.
3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, byla dne 31. 3. 2008 uzavřena smlouva o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně. Na základě smlouvy o půjčce číslo se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 20 880 Kč (celkem tedy částku 50 880 Kč) splatit v 53 týdenních splátkách ve výši 960 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzala celou částku půjčky (viz smlouva o půjčce číslo). Na zadní straně listin y, na níž byla smlouva sepsána, byly natištěny smluvní podmínky smlouvy o půjčce. V článku 5 smluvních podmínek bylo uvedeno, že žalovaná a právní předchůdce žalobkyně se dohodli, že jakékoliv splátky zaplacené žalovanou se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítávány na vlastní částku půjčky (viz smluvní podmínky smlouvy o půjčce). Žalovaná uhradil celkem částku 36 030 Kč, a to postupnými splátkami v období od 8. 4. 2008 do 31. 5. 2011 (viz sdělení právnická osoba
ze dne 30. 7. 2021). Přípisem ze dne 25. 6. 2015 oznámila společnost právnická osoba žalované postoupení pohledávky na anonymizována dvě slova (viz notifikace), přičemž zásilka byla žalovanému odeslána dne 31. 7. 2015 (viz poštovní podací arch). Následně pak přípisem z 17. 9. 2018 anonymizována dvě slova oznámil postoupení pohledávky na žalobkyni (viz notifikace), přičemž přípis byl předán k poštovní přepravě dne 19. 9. 2018 (viz podací arch). Z přehledu výše ročních sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupných na internetových stránkách České národní banky soud zjistil, že úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu činila v době uzavření smlouvy o úvěru 13,72 % ročně (viz přehled ČNB ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR).
4. Podle § 1879 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v účinném znění (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
5. Na původní poměr mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou aplikoval soud v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v účinném znění, zákon č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), neboť smlouva, o niž je žalobou uplatněný nárok opřen, byla mezi účastníky uzavřena
za účinnosti tohoto zákona.
6. Podle § 517 odst. 1 věta první obč. zák., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.
7. Podle § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
8. Podle § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
9. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil tak, že mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla dne 31. 3. 2008 uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák., na jejímž základě společnost žalované přenechala peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalované podle citovaného ustanovení vznikla povinnost poskytnuté peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobkyně vrátit, a to v 53 týdenních splátkách.
10. S ohledem na změnu v osobě věřitele se soud nicméně musel zabývat otázkou, zda je žalobkyně k uplatnění nároku za žalovaným aktivně legitimována. Žalobkyně předložila notifikační úkon, jež vyhotovila a předala k poštovní přepravě žalované společnost právnická osoba (jímž bylo oznámeno postoupení pohledávky na právnická osoba anonymizováno) a dále notifikační úkon právnická osoba anonymizováno a doklad o jeho odeslání žalované (jímž bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni). Existence notifikačních úkonů a dokladů o jejich odeslání samotnými postupiteli je pro prokázání postoupení zcela postačující (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2011, sp. zn. sp. zn. 32 Cdo 4511/2009 ). Žalobkyně je tedy v řízení aktivně legitimována.
11. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že žalovaná dosud zaplatil 36 030 Kč, přičemž tato částka byla započtena na souhrnný poplatek. Na souhrnném poplatku tak dle tvrzení žalobkyně již nezbývá uhradit ničeho, na jistině pak zbývá uhradit částku 14 850 Kč. Právo na zaplacení souhrnného poplatku soud právně posoudil jako právo na zaplacení úroku, neboť tento nárok svou povahou a účelem představuje peněžitou odměnu věřitele za poskytnutí peněz. Částka 20 880 Kč na dobu 53 týdnů představuje úrok ve výši 68,29 % ročně (20 880/53 52/30 000×100). Byť občanský zákoník ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při peněžité půjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce. I dohoda o úrocích z peněžité půjčky podléhá korektivu dobrých mravů (ust. § 3 odst. 1 obč. zák.). Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (srov. rozsudek Nejvyššího soudu
sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ).
12. V projednávané věci dohodnutá výše úroků téměř pětinásobně převyšovala obvyklou úrokovou míru poskytovanou bankami, která činila v době uzavření smlouvy o půjčce 13,72 % ročně. Takové ujednání je pro rozpor s dobrými mravy neplatné (ust. § 39 obč. zák.). Tíživá finanční situace dlužníka, která ho vede k uzavření smlouvy o půjčce, nezakládá právo věřitele požadovat nepřiměřeně vysoké smluvní úroky. Za v souladu s dobrými mravy lze považovat pouze požadavek věřitele na přiměřenou výši úplaty za poskytnutí peněz bez ohledu na situaci dlužníka (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ).
13. Jelikož z neplatného ujednání právo na zaplacení smluvního úroku nevzniklo, nebylo možné započíst na tuto neexistující pohledávku plnění žalované. Částkou 36 030 Kč, kterou žalovaná na úhradu půjčky dosud zaplatila (splátkami v období od 8. 4. 2008 do 31. 5. 2011), tak žalovaná v celém rozsahu plnila na jistinu ve výši 30 000 Kč, pročež již na jistině nedluží ničeho. Jelikož se žalobkyně žalobou domáhala zaplacení jistiny ve výši 14 850 Kč, soud žalobu ohledně této částky zamítl.
14. Vzhledem k tomu, že žalobkyně dále požadovala úrok z prodlení z částky 14 850 Kč za dobu
od 2. 7. 2015 do zaplacení, avšak žalovaná svůj dluh zcela uhradila nejpozději 31. 5. 2011 a ke dni 2. 7. 2015 již žalobkyni nedlužila ničeho, soudu nezbylo, než žalobu zamítnout i ohledně požadovaného úroku z prodlení.
15. Soud tedy žalobu zamítl v celém rozsahu.
16. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, a proto by jí byla žalobkyně povinna podle § 142 odst. 1
o. s. ř. o. s. ř. plně nahradit náklady řízení. Jelikož však procesně nečinné žalované v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádné z účastnic náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.