Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
31 C 125/2021-20
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 8 065,98 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba došlá soudu dne 9. 4. 2020, jíž se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 8 065,98 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky ve výši 8 065,98 Kč od 27. 4. 2019 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 200 Kč, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Žaloba došlá soudu dne 9. 4. 2020, jíž se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 8 065,98 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky ve výši 8 065,98 Kč od 27. 4. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 200 Kč, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
1. Žalobou došlou soudu dne 9. 4. 2021 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 8 065,98 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 3. 2021 mezi společností právnická osoba, IČO, zapsaného v OR vedeném Městským soudem v Praze, anonymizována dvě slova, vložka číslo, sídlem adresa (dále také jen„ původní věřitel“), jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, se sídlem adresa, IČO, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 28. 3. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 900 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 26. 4. 2019. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 3 900 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 165,98 Kč, který byl splatný dne 26. 4. 2019. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III.1 pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách webová adresa zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru 3 900 Kč a splatností (případně prodlouženou splatností) dne 26. 4. 2019. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly zaslány peněžní prostředky dne 28. 3. 2019 na bankovní účet bankovní účet, který žalovaný uvedl. Prostředky pro potvrzení totožnosti klienta jsou uvedeny v článku I.23 smlouvy o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno číslo. K ověření totožnosti je žalovaný kromě jména a příjmení, data narození, rodného čísla a adresy povinen uvést také druh a číslo průkazu totožnosti, datum platnosti tohoto průkazu apod. V článku II.5. zmíněné smlouvy se dále uvádí:„ Úvěrující bude zjišťovat totožnost klienta v případě provádění úkonů zejména pomocí elektronických kanálů: jestliže jsou úkony prováděny přes internet – pomocí čísla mobilního telefonu klienta a hesla systémově generovaným kódem.“ Podpis je ve smlouvě nahrazen unikátním SMS kódem. Toto je blíže upraveno v článku III.2.:„ …podpis klienta je u této smlouvy a souvisejících dokumentů nahrazen zadáním verifikačního ověřujícího podpisového kódu ze SMS (v tomto případě se jedná o kód f8jn), který je klientovi zasílán úvěrujícím v době registrace žádosti o poskytnutí úvěru na číslo mobilního telefonu uvedené klientem ve formuláři žadatele o úvěr, když takovéto jednání má platnost písemného právního jednání, neboť tato forma podpisu této smlouvy a souvisejících dokumentů je dostatečně určitá a srozumitelná a tudíž tato forma je shodně považována za písemnou formu uzavření smlouvy a souvisejících dokumentů. Tato smlouva a související dokumenty nabývají platnosti a účinnosti okamžikem zadání ověřujícího podpisového SMS kódu do příslušného pole ze strany klienta umístěného na internetové webové stránce úvěrujícího.“ Žalobce dále sděluje, že byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K tomuto nenavrhuje žalobce žádných dalších důkazů. Dále žalobce sděluje, že dle článku XV. odst. 3 smlouvy o úvěru má úvěrující právo klientovi, který plní své povinnosti plynoucí z této smlouvy řádně a včas, přiznat slevu z poplatku za poskytnutí úvěru. Žalovaný ovšem nehradil řádně, když k datu splatnosti a rovněž ani k dnešnímu dni neuhradil ničeho. Proto žalobce požaduje výši poplatku za poskytnutí„ před slevou“. Žalovaný návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 28. 3. 2019. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Žalobce identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu číslo. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobce (nebo potvrzením o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný nevrátil úvěr v datech splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 2. 2. 2021. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. K prokázání skutečnosti, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v tvrzené výši, navrhuje žalobce, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného právnická osoba, zda mu byla v březnu 2019 zaslána na účet č. bankovní účet částka 3 900 Kč pod variabilním symbolem číslo a zda je majitelem účtu právě žalovaný. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného ve výši 0 Kč činí celkem 8 065,98 Kč nejpozději splatných dne 26. 4. 2019.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. K ústnímu jednání konanému dne 24. 6. 2021 se žalobce ani žalovaný nedostavil, ačkoli byli řádně a včas předvoláni, žalobce svou neúčast u jednání omluvil, souhlasil s rozhodnutím věci v jeho nepřítomnosti. S ohledem na tuto skutečnost soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.
Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:
4. Z listin y:„ smlouva o úvěru číslo anonymizováno číslo“ ze dne 28. 3. 2019 včetně Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že jako smluvní strany jsou zde uvedeny společnost právnická osoba jako úvěrující či věřitel a žalovaný jako klient nebo úvěrovaný, věřitel se touto smlouvou zavazuje poskytnout žalovanému úvěr ve výši 3 900 Kč na bankovní účet klienta, dne 28. 3. 2019, žalovaný se zavazuje tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 591,98 Kč po slevě, před slevou ve výši 4 165,98 Kč, do 26. 4. 2019 RPSN 9 742,60%, roční zápůjční úroková sazba 40%. Žalovaný je identifikován ve smlouvě jménem a příjmením, adresou: adresa, a dalšími osobními a kontaktnímu údaji. Smlouva je opatřena podpisem pouze za věřitele, za žalovaného není opatřena podpisem, kdy u jeho jména je v závěru smlouvy uveden pouze SMS kód, rovněž není připojen žádný prostředek způsobilý podpis nahradit.
5. Z Potvrzení o platbě ze dne 28. 3. 2019 ve spojení se zprávou právnická osoba ze dne 12. 5. 2021 soud zjistil, že žalovanému byla dne 28. 3. 2019 poskytnuta převodem na jeho účet bankovní účet společností právnická osoba částka ve výši 3 900 Kč.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021 včetně přílohy soud zjistil, že tuto uzavřela společnost právnická osoba, jako postupitel a žalobce jako postupník, předmětem této smlouvy je postoupení pohledávek identifikovaných příloze číslo na žalobce; pohledávka za žalovaným není v předložené příloze uvedena.
7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 soud zjistil, že společnost právnická osoba, informovala žalovaného o postoupení pohledávky ve výši 13 746,15 Kč na žalobce, kdy se jedná o pohledávku ze smlouvy číslo. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 2. 2. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 20 860,15 Kč před podáním žaloby do tří dnů, kdy se jedná o závazky shora identifikované smlouvy o úvěru. Toto bylo žalovanému odesláno dne 2. 2. 2021 na adresu adresa (zjištěno podacího lístku ze dne 2. 2. 2021).
8. Soud nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobce jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobce sice předložil k důkazu listin u nadepsanou jako„ Smlouva o úvěru č. anonymizováno číslo ze dne 28. 3. 2019“, nicméně z této listin y se uzavření smlouvy tvrzeným předchůdcem žalobce s žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této smlouvy odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě – internet, tedy pomoci prostředků komunikace na dálku, žalobce nedoložil žádné důkazy k prokázání svého tvrzení, ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána, uzavřena, jak je tvrzeno v žalobě, ani k ověření identifikace osoby žalovaného, když předložené listin y žalobce takovými listinami, dle názoru soudu nejsou. Soud dále nevzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu pohledávka vůči žalovanému náleží. Žalobce tvrdil, že nabyl pohledávku za žalovaným postoupením pohledávky od společnosti právnická osoba K tomuto doložil smlouvu o prostoupení pohledávky ze dne 18. 3. 2021 včetně přílohy, jak citována v podrobnostech shora. V této příloze nebyla pohledávka za žalovaným identifikována mezi postupovanými pohledávkami. Soud vzal za prokázáno, že společnost právnická osoba oznámila žalovanému postoupení pohledávky, avšak tato vyplývala ze smlouvy o úvěru číslo nelze ji tak ztotožnit na základě údajů obsažených ve spise s pohledávkou žalobce, pokud je uplatňován ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno číslo ze dne 28. 3. 2019. Soud byl připraven žalobce poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a o.s.ř. , nicméně žalobce se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavil. V tomto směru soud konstatuje, že soud činí dokazování a poskytuje procesní poučení výhradně u ústního jednání, které k tomuto účelu bylo nařízeno a žádný z právních předpisů nestanoví povinnost soudu sdělovat účastníkům řízení, co se z jimi doložených listin podává či nepodává v rámci přípravy jednání.
9. Soud vzal za prokázáno, že žalovanému byla odeslána předžalobní výzva. Soud vzal za prokázáno, že společnost právnická osoba poskytla žalovanému převodem na jeho účet částku ve výši 3 900 Kč, a to dne 28. 3. 2019.
10. Na základě právě uvedeného tedy soud uzavírá, že žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku I., když v řízení nebyla prokázána, aktivní legitimace žalobce, tj. fakt, že by mu jakákoli pohledávka žalobci vůči žalovanému náležela. Neprokázal-li žalobce oprávněnost svého požadavku co do jistiny žádané částky, pak mu nenáleží ani požadované příslušenství - úrok z prodlení, poplatky. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak uvedeno ve výroku ad I. tohoto rozhodnutí.
11. Výrok ad. II tohoto rozsudku týkající se náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , kdy žalobce byl se svou žalobou zcela procesně neúspěšný a procesně zcela úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohl v souvislosti s tímto řízením požadovat, nevznikly.
12. Žalobce zaplatil v souvislosti s podáním žaloby soudní poplatek ve výši 800 Kč, elektronický platební rozkaz nebyl vydán a věc byla převedena do agendy sporné. Proto soud zavázal žalobce zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 200 Kč (dle Položky 2 bodu 2 ve spojení s Položkou 1 bodem 1 písm. a) sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích v účinném znění). Doplatek soudního poplatku je žalobce povinen zaplatit ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (za analogického použití ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. ), viz. výrok III rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.