Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
59 C 214/2021-53
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Ježkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 2 725,80 Kč
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 725,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 725,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 30. 10. 2020, podanou u Obvodního soudu pro Prahu 4, postoupenou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 z důvodu místní příslušnosti dne 29. 7. 2021, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 725,80 Kč. Žaloba byla odůvodněna zejména tím, že s žalovanou byla uzavřena smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (dne 13. 9. 2016 smlouvu číslo). Na základě uvedené smlouvy byly žalované poskytovány služby elektronických komunikací a též jí bylo zapůjčeno přijímací zařízení MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA (anonymizováno: číslo). Žalovaná porušila své povinnosti plynoucí ze smlouvy, žalobkyně přistoupila k dostoupení od smlouvy, a to dne 10. 10. 2018. Žalovaná byla povinna vrátit poskytnuté přijímací zařízení ve stanovené lhůtě, a pakliže tak neučiní, uhradit sjednanou smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Žalovaná zařízení nevrátila. Žalovaná je též v prodlení s úhradou následujících vyúčtování: číslo číslo číslo číslo (každé á 70 Kč za pronájem předmětného přijímacího zařízení) a číslo (za pronájem 54,20 Kč, za odpojení z důvodu nedoplatku 500 Kč – v tomto soudním řízení uplatňováno 445,80 Kč). Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani v návaznosti na předžalobní upomínku.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
Žalovaná je státní příslušnicí Ukrajiny a v ČR má řádně evidován pobyt. Pravomoc českého soudu je dána v souladu se Smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (sdělení MZV číslo Sb. m. s.).
Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád ,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř. “), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastnice s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasily ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.
Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že účastnice, resp. žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba, která zanikla v důsledku fúze sloučením s žalobkyní) platně uzavřely smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, v rámci níž zároveň sjednaly pronájem modemu wifi ED 3.0 za částku 70 Kč měsíčně. Žalobkyně jakožto poskytovatel služeb elektronických komunikací poskytovala žalované„ služby třetích stran“ dle ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a žalovaná tak byla povinna hradit cenu těchto služeb žalobkyni dle všeobecných obchodních podmínek. Žalovaná se zavázala hradit měsíční částky za pronájem koncového zařízení. Žalovaná využila služeb žalobkyně, obdržela do nájmu koncové zařízení, a žalobkyně ji fakturami číslo číslo číslo číslo číslo vyzvala k úhradě splátek a též k úhradě cen za služby. Jelikož žalovaná nehradila řádně a včas, bylo jí dne 10. 10. 2018 oznámeno, že je odstoupeno od smlouvy a žalovaná byla zároveň vyzvána k vrácení koncového zařízení do 14 dnů od data ukončení smlouvy s tím, že byla upozorněna na skutečnost, že v opačném případě po ní bude žalobkyně požadovat sjednanou smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, a neprokázala, že by předmětnou částku (či její část) uhradila, případně že by předmětné koncové zařízení žalobkyni vrátila.
Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích,
ve znění pozdějších předpisů, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.
V posuzovaném případě je zřejmé, že došlo k uzavření účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací (tyto smlouvy soud posuzuje jako nepojmenované dle ust. § 1724 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , dále jen „o.z.“). V rámci smlouvy byl sjednán nájem. V případě objednávek služeb třetích stran není žalobkyně jejich poskytovatelem, je však jejich zprostředkovatelem. Pravomoc soudů v této otázce se opírá o usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb. , o rozhodování některých kompetenčních sporů (usnesení čj. Konf číslo ze dne 26. 10. 2010 a usnesení č.j. Konf 40/2012-16 ze dne 29. 11. 2012). Co se týká poskytnutých zařízení, nejedná se o dlužnou částku za poskytnuté služby elektronických komunikací, nýbrž se jedná o cenu za poskytnutá koncové zařízení, která byla poskytnuta na základě dílčích smluv, tudíž zde není pravomoc ČTÚ, ale pravomoc soudů.
Soud má za prokázané, že žalované byly poskytovány služby, že žalované byla poskytnuta koncová zařízení, a žalovaná je tak povinna za ně zaplatit. Po právní stránce soud posoudil nárok dle ust. § 2201 a násl. o.z. Soud shledal žalobu důvodnou, tudíž rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobkyni přiznal dlužnou částku.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b (jedná se o řízení zahájené návrhem na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen„ a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 725,80 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.