Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 60/2021-80

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 83 204 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 54 484 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 54 484 Kč ve výši 10 % ročně od 1. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení částky 6 609 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 609 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.

III. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení pohledávky ve výši 22 111,48 Kč, v této části se žaloba zamítá.

IV. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,63 %, a to z částky 66 306,69 Kč od 1. 5. 2020 do 29. 9. 2020, tj. 27 221,68 Kč, z částky 59 495,55 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 1. 5. 2020 dosáhne částky 167 572 Kč, v této části se žaloba zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 54 484 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 54 484 Kč ve výši 10 % ročně od 1. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení částky 6 609 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 609 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá. III. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení pohledávky ve výši 22 111,48 Kč, v této části se žaloba zamítá. IV. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,63 %, a to z částky 66 306,69 Kč od 1. 5. 2020 do 29. 9. 2020, tj. 27 221,68 Kč, z částky 59 495,55 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 1. 5. 2020 dosáhne částky 167 572 Kč, v této části se žaloba zamítá. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 3. 2021 ve spojení s doplním ze dne 8. 7. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 61 093 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 84 367,00 Kč ve výši 10 % ročně od 1. 5. 2020 do 17. 7. 2020 ve výši 1 804,52 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 76 609,00 Kč ve výši 10 % ročně od 18. 7. 2020 do 28. 8. 2020 ve výši 893,77 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 68 851 Kč ve výši 10 % ročně od 29. 8. 2020 do 29. 9. 2020 ve výši 612,01 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 61 093 Kč ve výši 10 % ročně od 30. 9. 2020 do zaplacení; dále pohledávku ve výši 22 111,48 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,63 % p.a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 1. 5. 2020 do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,63 % p.a. z částky 66 306,69 Kč od 1. 5. 2020 do 29. 9. 2020 ve výši 27 221,68 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,63 % p.a. z částky 59 495,55 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 1. 5. 2020 dosáhne částky 167 572,00 Kč. Dále žalobkyně požadovala úhradu nákladů řízení.

2. Žalobkyně tvrdila, že dne 3. 11. 2019 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému dne 11. 11. 2019 úvěr ve výši 70 000 Kč. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného), jakož i z jiných zdrojů. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně úroku ve výši 102,63 % ročně splatit v 18 měsíčních splátkách po 7 758 Kč vždy k 24. dni každého měsíce počínaje prosincem 2019.

3. Žalovaný uhradil do data zesplatnění dne 27. 12. 2019 částku 7 758 Kč a dne 10. 2. 2020 částku 7 758 Kč. Kč. Žalobce také uplatnil právo na zaplacení částky 2 x 499 K, a to za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy splátku číslo. Dále uplatnil právo na náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 600 Kč, a to za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení déle než 15. dnů, tedy splátku číslo.

4. V důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 29. 4. 2020, a to s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou splátky číslo delší než 65 dnů. V bodu 6.5 smlouvy pak bylo sjednáno, že pokud žalovaný po zesplatnění nezaplatí novou jistinu úvěru, vzniká mu povinnost uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení, v daném případě od 1. 5. 2020 do zaplacení. Po zesplatnění byly žalobcem uhrazeny částky ve výši á 7 758 Kč, a to dne 17. 7. 2020, dne 28. 8. 2020 a dne 29. 9. 2020.

5. V bodě číslo smluvních ujednání bylo sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den následující po dni zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 72 560,22 Kč od 17. 8. 2017 do 9. 7. 2020, tj. ve výši 56 261 Kč.

6. Žalovaný byl před podáním žaloby o zaplacení upomínán.

7. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

8. Soud má za prokázané následující skutečnosti:

9. Žalobkyně poskytla žalovanému úplné a pravdivé předsmluvní informace o úvěru (viz č.l. 9-10 a č.l. 13-15 spisu). Žalobkyně akceptovala návrh žalovaného ze dne 7. 11. 2019 na uzavření smlouvy o úvěru (viz smlouva na č.l. 24-27 spisu, oznámení o schválení úvěru č.l. 22 spisu, splátkový kalendář č.l. 23 spisu).

10. Žalobkyně poskytla žalovanému dne 11. 11. 2019 převodem na účet peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru ze dne 7. 11. 2019 (viz návrh na uzavření smlouvy č.l. 24-27, oznámení o schválení úvěru č.l. 22, doklad o vyplacení úvěru č.l. 8). Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli částku 70 000 Kč a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 102,63 % p.a. splácet v 18 měsíčních splátkách po 7 758 Kč (rozpis splátek č.l. 23) počínaje prosincem 2019, kdy poslední splátka měla být uhrazena dne 24. 5. 2021. Žalovaný neuhradil splátky číslo číslo byl vyzván k jejich úhradě výzvou ze dne 26. 3. 2020 (č.l. 17) a jelikož neuhradil ani splátku číslo byl k úhradě všech tří splátek vyzván výzvou ze dne 24. 4. 2020 (č.l. 16). Žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru, o zesplatnění byl žalovaný uvědoměn dopisem ze dne 29. 4. 2020 (č.l. 19).

11. Předžalobní výzva byla na adresu žalovaného odeslána dne 3. 3. 2021 doporučeně (č.l. 21-22).

12. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet, a to na základě dokladů a informací od žalovaného a lustrací v databázích umožňujících posouzení úvěruschopnosti. Žalobkyně však neprokázala, že by náležitě posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Z předložených listin vyplývá, že ze strany žalobce nebyla věnována řádná pozornost příjmům a výdajům či závazkům žalovaného. Právní předchůdce žalobce nijak nereflektoval skutečnost, že žalovaný byl v rámci šetření databází NRKI a příjmení označen za rizikového klienta.

13. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

14. Žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel podepsali smlouvu o úvěru (žalovaný učinil písemný návrh smlouvy o úvěru a žalobkyně návrh písemně akceptovala), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli částku 70 000 Kč a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 102,63 % p.a. splácet v 18 měsíčních splátkách po 7 758 Kč počínaje prosincem 2019, kdy poslední splátka měla být uhrazena dne 24. 5. 2021. Žalovaný neuhradil splátky číslo číslo byl vyzván k jejich úhradě výzvou ze dne 26. 3. 2020, a jelikož neuhradil ani splátku číslo byl k úhradě všech tří splátek vyzván výzvou ze dne 24. 4. 2020. Žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru, o zesplatnění byl žalovaný uvědoměn dopisem ze dne 29. 4. 2020.

15. Soud věc posoudil dle příslušných ustanovení , , a rovněž dle , o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru.

16. Podle , (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

19. Podle ust. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle ust. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem:

22. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože žalovaný vystupoval ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

23. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zabývala otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru a úvěr splácet. Původní věřitelka nedostatečně posuzovala údaje zjištěné z databází úvěruschopnosti žalovaného. Skutečnost, že žalobkyně nevyhodnotila správně schopnost žalovaného splácet úvěr, považuje soud za klíčovou. Z doložených příjmů a výdajů, zejména pak zjištěného skóre z databází NKRI a příjmení muselo být žalobci zřejmé, že zde existuje reálná pravděpodobnost, že žalovaný bude v prodlení se splácením úvěru. Hodnocení příjmové stránky tak bylo nedostatečné a vedlo k nesprávnému závěru o schopnosti žalovaného splácet. Soud proto pokládal smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi původní věřitelkou a žalovaným za neplatnou dle § 85 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 o.z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání věřitelky (nedostatečné posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

24. Původní věřitelka tedy na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 70 000 Kč, které žalovaný částečně uhradil. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 o.z., a žalovaný je povinen zbylé bezdůvodné obohacení vydat. Soud vycházel z tvrzení žalobce, které žalovaný nijak nezpochybnil, ohledně jeho plnění. Je třeba připomenout, že žalovaný má břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, zda a v jaké výši dluh splatil. Soud proto zavázal žalovaného uhradit žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena, částku 26 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zbylých poplatků, neboť poplatky nemohly být v neplatné smlouvě platně sjednány.

25. Žalobkyni byly přiznány úroky z prodlení z dlužné jistiny dle o.z., a to ve výši stanovené , přičemž ve zbývajícím rozsahu byly úroky z prodlení zamítnuty.

26. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je odůvodněn ust. , podle míry úspěchu ve věci.

27. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení , kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebude-li povinnost rozsudkem uložená splněna, lze ji vymáhat soudním výkonem rozhodnutí.