Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 82/2021-47

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šmicovou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa, obec a číslo - část obce

; zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno, sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa, obec

o zaplacení 20 232 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 472 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 472 Kč od 19. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 10 760 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13 000 Kč od 30. 11. 2019 do 18. 12. 2019 a z částky 3 528 Kč od 19. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 936,54 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 903,64 Kč, úrok 19,31 % ročně z částky 13 000 Kč od 13. 11. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 472 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 472 Kč od 19. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 10 760 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13 000 Kč od 30. 11. 2019 do 18. 12. 2019 a z částky 3 528 Kč od 19. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 936,54 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 903,64 Kč, úrok 19,31 % ročně z částky 13 000 Kč od 13. 11. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 20 232 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo dne 5. 1. 2018, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 600 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 19,31 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč. Dále žalovaný zvolil doplňkovou službu životní pojištění ve výši 360 Kč. Celkovou částku se zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 396 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla stanovena na 1. 3. 2019. Uhradil pouze částku 3 528 Kč. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalovaném jistinu ve výši 13 000 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost ve výši 2 506,03 Kč, dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 419,97 Kč, dlužný poplatek za životní pojištění ve výši 306 Kč, kapitalizované úroky ve výši 1 903,64 Kč (úrok ve výši 19,31 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 000 Kč od 2. 3. 2019 do data postoupení 29. 11. 2019), dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 936,54 Kč (z dlužné jistiny od 9. 3. 2019, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty od splatnosti poslední sjednané splátky do 29. 11. 2019), zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení, úrok ve výši 19,31% ročně z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení. Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného, a to i na základě informací získaných od žalovaného, které jsou obsahem karty zákazníka a ověřeny doklady uvedenými v této kartě.

2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného.

3. Soud věc projednal dle ustanovení bez přítomnosti žalobkyně, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu na den 6. 9. 2021 bez omluvy nedostavil.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru anonymizována dvě slova číslo dne 5. 1. 2018 soud zjistil, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 13 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkovou dlužnou částku ve výši 23 760 Kč, která zahrnuje částku 13 000 Kč, úrok ve výši 2 600 Kč, administrativní poplatek 2 600 Kč a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč a pojištění ve výši 360 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku v 60 týdenních splátkách po 396 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal celou půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. Z karty zákazníka podepsané žalovaným dne 5. 1. 2018 soud zjistil, že původní věřitel prověřoval majetkové poměry žalovaného z výplatních pásek, pracovní smlouvy, kdy žalovaný potvrdil pracovní poměr na dobu určitou, příjem ve výši 13 289 Kč a výdaje na bydlení (nájem/inkaso, energie) ve výši 6 500 Kč, osobní výdaje ve výši 4 200Kč, celkem výdaje ve výši 10 700 Kč, z toho použitelný měsíční příjem ve výši 2 589 Kč (rozdíl příjmy-výdaje). Žalovaný potvrdil, že je svobodný, nemá nezaopatření děti, proti jeho osobě je vedena jedna exekuce, má společnou domácnost s partnerkou, k nájemnímu bydlení předložil nájemní smlouvu. Z výplatní pásky, pracovní smlouvy, smlouvy o nájmu bytu, mzdového výměru bylo zjištěno, že v roce 2017 činila čistá mzda žalovaného za měsíc srpen 18 117 Kč po srážkách dobíral 13 221 Kč, v záři čistá mzda byla ve výši 17 853 Kč po srážkách dobíral 12 133 Kč, za měsíc listopad čistá mzda ve výši 17 514 Kč, po srážkách dobírka byla ve výši 12 330 Kč, za měsíc říjen činila čistá mzda 15 861 Kč po srážkách byla uvedena dobírka ve výši 15 403 Kč, ve všech výplatních páskách je uveden údaj o srážkách na exekuci a výše srážek na exekuce a údaj o daňovém zvýhodnění na tři děti, dne 17. 7. 2017 uzavřel pracovní smlouvu na dobu určitou do 31. 3. 2018, dle mzdového výměru s účinností od 18. 7. 2017 byla stanovena měsíční mzda ve výši 11 000 Kč a motivační mzda od 0- 40%, v nájemní smlouvě na straně nájemce je uvedena paní příjmení a další tři osoby konkretizované rodnými čísly, mez těmito není žalovaný zapsán, celková výše nájemného včetně služeb byla od 1. 4. 2016 snížena na částku 13 000 Kč.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, podacích lístků vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávky žalobkyni a oznámil postoupení pohledávek žalovanému.

6. Dle , , (dále jen „ “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce

7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému půjčku 13 000 Kč. Žalovaný částku převzal a zavázal se ji uhradit spolu se souhrnným poplatkem, platbou za životní pojištění v celkové výši 23 760 Kč v 60 týdenních splátkách po 396Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky.

8. Z provedeného dokazování vyplývá, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného. Toto prověření dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně, když úvěruschopnost nebyla prověřována předložením dokladů ze strany žalovaného ohledně jeho výdajů, předložením o výdajích na bydlení (doklad SIPO), v předložené nájemní smlouvě byla uvedená jiná částka na nájem služby než deklarovaná částka žalovaným zapsaná v kartě zákazníka, nebyly předloženy doklady o celkové částce, pro kterou byla vedena exekuce a výši splátek na exekuci, v kartě zákazníka ohledně splátek úvěrů/zápůjček nebyl žádný údaj zapsán. Přestože ve výplatních páskách byl uveden údaj o daňové úlevě na tři děti, v zákaznické kartě není žádný údaj o dětech. Podle o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. a nálezu Ústavního soudu , dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu ( ) Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

9. Žalobkyně se v žalobě při posouzení úvěruschopnosti žalovaného omezila na sdělení, že právní předchůdce majetkovou situaci žalovaného prověřil na základě informací získaných od žalovaného, shora předložených dokladů vztahující se k příjmům žalovaného, doklady týkající se výdajů (doklad o placení nájemného, služeb za bydlení, výše nesplacené exekuce) dle karty zákazníka nebyly předloženy. V případě týdenních splátek ve výši 396Kč představuje měsíční platba (za dobu čtyř týdnů) výdaj z domácího rozpočtu 1 584Kč, poslední splátka úvěru byla stanovena na 1. 3. 2019, pracovní poměr žalovaného byl uzavřen na dobu určitou do 31. 3. 2018. Z předložených listin není zřejmé, zda a jakým způsobem věřitel posuzoval schopnost žalovaného úvěr splácet v době po skončení pracovního poměru. Prověření úvěruschopnosti dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně, když úvěruschopnost nebyla prověřována předložením dokladů ze strany žalovaného ohledně nezaopatřených dětí, pokud mu byla poskytnuta daňová úleva na tři děti, ohledně jeho výdajů, výše nesplacené částky, pro kterou byla vedena exekuce, předpokladů splácet úvěr za situace skončení pracovního poměru uplynutím doby, na kterou byl pracovní poměr sjednán. Deklarované výdaje v kartě zákazníka spojené s bydlením neodpovídají normativním nákladům na bydlení určeným pro rok 2087 na základě zákona o státní sociální podpoře a Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývají pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, věřitel nepostupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

10. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný ve smlouvě uvedenou finanční hotovost čerpal. Převzal-li žalovaný finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Žalobkyně se k jednání nedostavila, soud jí nemohl poskytnout poučení podle k prokázání tvrzení o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, o jiném právním posouzení žalovaného nároku. Vzhledem k tomu, že žalovaný zaplatil 3 528 Kč a byla mu poskytnuta částka 13 000Kč, soud určil výši bezdůvodného obohacení ve výši 9 472 Kč. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , které je aplikovatelné i v poměrech nového , který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích finanční arbitr a Nejvyšší soud. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 podané k přepravě dne 13. 12. 2019. Dle ustanovení se má za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání, do prodlení se žalovaný dostal dne 19. 12. 2019. Nárok na zákonný úrok z prodlení má oporu v ustanovení ve výši dle Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením V řízení byl převážně úspěšný žalovaný v rozsahu 6,37%, kterému však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

12. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí, exekuci.