Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 522/2020-21
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: zaplacení částky 7 629,41 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 7 629,41 Kč a úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 7 579,41 Kč od 01. 04. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 7 629,41 Kč a úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 7 579,41 Kč od 01. 04. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 7 629,41 Kč s příslušenstvím. Předmětem řízení byly nároky ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, se sídlem adresa, IČO, a žalovaným dne datum, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 16 399 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr specifikovaný výše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 991 Kč. Žalovaný úvěr čerpal dne 17.7.2018. Závazku splácet poskytnutý úvěr řádně a včas však žalovaný nedostál, a proto dne 31.3.2020 v důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru předchůdce žalobce úvěr zesplatnil. Dlužnou částku ke dni splatnosti dluhu tvoří jistina 6 158,40 Kč, úroky 399,89 Kč, smluvní pokuta 186,12 Kč a poplatky včetně pojistného a nákladů na vymáhání 885 Kč. Pohledávka za žalovaným vyplývající z uvedené smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba s účinností ke dni 3.7.2018 postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 17.4.2020. Žalobce vyzval žalovaného ke splnění dluhu předžalobní upomínkou. Ke dni podání žaloby nebylo žalovaným uhrazeno ničeho.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému bylo předvolání k jednání řádně doručeno a tento se následně k jednání dne 19.8.2021 nedostavil, ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Zástupce žalobce se z jednání omluvil a souhlasil s rozhodnutím bez jeho přítomnosti. Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků o odročení jednání nepožádal, soud věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a provedených důkazů bez přítomnosti stran sporu (§ 101 odst. 2 , 3 o.s.ř. )
Soud z předložených listin zjistil, že dne 17.7.2018 byla mezi předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, a to podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník ). Podle této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 16 399 Kč za účelem úhrady kupní ceny zboží, a to u prodejce anonymizováno právnická osoba. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit celkem 21 splátek po 991 Kč vč. pojištění, tedy částku ve výši celkem 19 824 Kč. Dle výpisu z úvěrového účtu žalovaný uhradil toliko 15 110 Kč. Žalovaný byl proto vyzýván k zaplacení dlužných splátek, avšak na výzvy nereagoval a dlužnou částku neuhradil. Bylo proto předchůdcem žalobce přistoupeno k odstoupení od smlouvy a zesplatnění úvěru dopisem ze dne 26.2.2020. Ani poté žalovaný ničeho neuhradil. Naposledy byl žalovaný k úhradě dluhu vyzván žalobcem, a to dopisem ze dne 17.4.2020.
Jelikož z předmětné smlouvy o úvěru vznikl platný závazkový vztah, předchůdce žalobce svůj závazek ze smlouvy splnil, ale neučinil tak žalovaný, a jelikož soud shledal výši pohledávky za oprávněnou, když nebyla žalovaným ani zpochybněna, zavázal soud žalovaného uhradit žalobci žalovanou částku. Úrok z prodlení požadovaný žalobou nachází oporu konkrétně v ust. § 1970 občanského zákoníku a byl přiznán ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka za žalovaným pak byla předchůdcem žalobce právnická osoba v souladu s ustanovením § 1879 a násl. občanského zákoníku postoupena na společnost žalobce.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a.t. ”) z tarifní hodnoty ve výši 7 629,41 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.