Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 231/2020-36
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: zaplacení částky 30 410,54 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 30 410,54 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 000 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 532,60 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části v níž se žalobce domáhal zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 6 868,71 Kč se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 2 220,33 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 30 410,54 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 000 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 532,60 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části v níž se žalobce domáhal zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 6 868,71 Kč se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 2 220,33 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne datum ve znění doplnění došlých soudu dne 1. 4. 2021 a 4. 6. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 30 410,54 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 000 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení a kapitalizovaný smluvní úrok v částce 9 401,31 Kč za dobu od poskytnutí úvěru do dne zesplatnění úvěru. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že se žalovaným uzavřel dne 27. 5. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru anonymizováno půjčka číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 25 000 Kč. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly Smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru anonymizováno půjčka (dále jen„ Smluvní podmínky“) a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalovaný prohlásil, že se s obsahem Smlouvy i Smluvních podmínek seznámil, porozuměl jejich obsahu a s tímto obsahem souhlasí, na důkaz čehož připojil svůj souhlas. Žalobce svoji povinnost ze Smlouvy splnil a převedl finanční prostředky ve výši 25 000 Kč na účet žalovaného, uvedený ve Smlouvě. Žalovanému vznikla povinnost mu poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 111,36 % p. a. splácet a splatit za podmínek sjednaných ve smlouvě, a to ve 30 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 494 Kč vždy k 27. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje dnem 27. 6. 2019. Roční procentní sazba nákladů činila 188,71 %. Žalovaný neuhradil ničeho a počínaje první splátkou splatnou dne 27. 6. 2019 se dostal do prodlení. Žalobce v důsledku prodlení žalovaného úvěr ke dni 30. 9. 2019 zcela zesplatnil. Žalobce nyní po žalovaném nárokuje jednak:
a. nesplacenou jistinu úvěru ve výši 25 000 Kč;
b. smluvní pokuta za prodlení s úhradou jedné pravidelné měsíční splátky podle čl. VI odst. 3 písm. a) Smluvních podmínek ve výši 499 Kč;
c. dlužné úvěrové poplatky podle čl. VI odst. 2 písm. a) Smluvních podmínek za odeslání upomínek zaslaných žalobcem žalovanému;
d. smluvní pokuta za prodlení s úhradou zesplatněny pohledávky podle čl. VI odst. 3 písm. a) Smluvních podmínek ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, tj. ve výši 0,1 % denně z částky 25 000 od 1. 10. 2019 do 19. 2. 2020 (den přede dnem podání žaloby) v částce 3 561,54 Kč.
2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.
3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen „o. s. ř. “, vycházejíc přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k prvnímu jednání ve věci bylo žalovanému doručeno na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnost se považuje za doručenou tzv. fikcí dnem 6. 4. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Vyrozumění o odročeném jednání soudu bylo žalovanému na téže adrese doručeno rovněž fikcí doručení nastalou dne 14. 6. 2021.
4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru Pronto anonymizováno číslo soud zjistil, že smlouvu účastníci uzavřeli dne datum. Dle č. I odst. 2 Smlouvy byly její nedílnou součástí též Smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru anonymizována dvě slova. Podle čl. II Specifikace poskytovaného úvěru činila výše úvěru 25 000 Kč, úvěr byl sjednán jako neúčelový, zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 111,36 % p. a., kdy denní výše úroku činila 76,27 Kč, délka doby trvání úvěru byla smluvena na 30 měsíců a žalovaný měl žalobci na splátkách úvěru zaplatit částku 74 820 Kč. Podle čl. III Splácení úvěru činila měsíční splátka úvěru částku 2 494 Kč, splatnost první splátky byla stanovena na 27. 6. 2019 s tím, že další splátky byly splatné vždy 1 kalendářní měsíc po dni splatnosti předchozí splátky.
5. Ze Smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru anonymizována dvě slova bylo zjištěno následující. Dle čl. VI odst. 1 se za porušení smlouvy o úvěru ze strany klienta považuje jakékoli prodlení s úhradou, v případě prodlení klienta jej úvěrující vyzve k úhradě dlužné částky a poskytne mu za tím účelem lhůtu 30 dní. Pokud klient ani na výzvu dlužnou částku neuhradí, úvěrující zesplatní celou zbývající část úvěru. Podle čl. VI odst. 2 písm. a) je úvěrovaný povinen v případě prodlení s jakoukoli splátkou úvěrujícímu poplatek za upomínku ve výši 450 Kč. Podle čl. VI odst. 3 písm. a) je úvěrovaný v případě prodlení povinen zaplatit úvěrujícímu jednak smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, s níž je v prodlení, přičemž souhrn všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše Úvěru, nejvýše však 200 000 Kč, a jednak smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je v prodlení.
6. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě o spotřebitelském úvěru číslo byl zjištěn rozpis jednotlivých splátek, které se žalovaný zavázal uhradit, včetně jejich splatnosti a způsobu alokace.
7. Z potvrzení Raiffeisenbank o provedení tuzemské odchozí platby bylo zjištěno, že úvěr ve výši 25 000 Kč byl žalovanému vyplacen dne datum převodem na účet bankovní účet.
8. Dopisem ze dne 4. 10. 2019 dal žalobce žalovanému na vědomí, že ke dni 30. 9. 2019 zesplatnil celý úvěr.
9. Z upomínek ze dne 2. 7. 2019, 17. 7. 2019 a 29. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalobce zaslal žalovanému tři upomínky, kterými žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky před zesplatněním úvěru. Žalovaný byl upozorněn, že pokud dlužné splátky neuhradí, dojde k zesplatnění celé zbývající části úvěru.
10. Z dopisu adresovaného žalovanému ze dne 27. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalobce zaslal prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému předžalobní upomínku, ve které ho vyzval k úhradě částky 40 037,81 Kč.
11. Zhodnocením výše vyčtených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: účastníci dne 27. 5. 2019 uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru anonymizována dvě slova číslo na jejímž základě žalobce dne 29. 5. 2019 poskytl žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný se ve výše uvedené úvěrové smlouvě zavázal žalobci poskytnutý úvěr vrátit formou 30 měsíčních splátek ve výši 2 494 Kč splatných vždy k 27. dni v kalendářním měsíci počínaje dnem 27. 6. 2019. Sjednaný úrok za poskytnutí úvěru činil 111,36 % p. a. Součástí úvěrové smlouvy byly též smluvní podmínky, v jejichž čl. VI byly stanoveny sankce za porušení sjednaných podmínek, když v odst. 1 bylo stanoveno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou byť jediné splátky mu žalobce poskytne dodatečnou 30 denní lhůtu pro zaplacení a pro případ jejího marného uplynutí dával žalobci možnost zesplatnit celý dosud nesplacený úvěr, dle odst. 2 písm. a) vznikla žalovanému v případě prodlení se splátkou povinnost zaplatit žalobci poplatek za upomínku ve výši 450 Kč, podle odst. 3 písm. a) vznikla žalovanému v případě prodlení se splátkou povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou je žalovaný v prodlení, a dále žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou je v prodlení. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou již první splátky splatné dne 27. 6. 2019. V důsledku toho žalobce ke dni 30. 9. 2019 zesplatnil celý úvěr, což dal žalovanému na vědomí dopisem ze dne 4. 10. 2019. Žalobce následně žalovanému zaslal celkem tři upomínky k úhradě zesplatněného úvěru. Dále žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně zaslal žalovanému dne 27. 1. 2020 předžalobní výzvu.
12. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
14. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
15. Podle ustanovení § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis.
16. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobce soud zjištěný skutkový stav po právní stránce posoudil následovně. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z., dle kterého závazku úvěrujícího (žalobce) poskytnout úvěrovanému (žalovaný) na jeho požádání a v jeho prospěch peněžité prostředky koresponduje závazek úvěrovaného úvěrujícímu poskytnuté peněžité prostředky vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Žalovaný čerpal a zjevně spotřeboval poskytnuté peněžité prostředky, ovšem již bez toho, aby tyto vrátil, čímž porušil jak příslušné ustanovení občanského zákoníku , tak i obsah a podstatu mezi stranami uzavřené smlouvy – totiž půjčené peněžní prostředky dohodnutým způsobem vrátit. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s placením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že poskytnuté peněžní prostředky vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz například rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 1. 2002 sp. zn. 25 Cdo 98/2000 a ze dne 24. 7. 2008 sp. zn. 29 Odo 475/2006 ). Dlužník nic takového v řízení netvrdil ani neprokázal a vůči uplatněným nárokům žádné námitky nevznesl. Ze smlouvy o úvěru má dlužník povinnost poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 o. z.). Jelikož dlužník jistinu nevrátil, soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl, a uložil dlužníku zaplatit jistinu.
17. Úvěrová smlouva je pojmově smlouvou úplatnou (§ 2395 o. z.), neboť úvěrovaný nevrací úvěrujícímu pouze poskytnutou jistinu ale je rovněž povinen mu zaplatit úrok. Pokud jde o úplatu za úvěr, soud v tomto směru žalobě vyhověl pouze částečně, když vycházel z následujících úvah. Úplata za poskytnutí úvěru (úrok) může být vyjádřena jak procentní sazbou, tak i kapitalizovaným úrokem, někdy věřiteli označovaným jako poplatek za poskytnutí úvěru či jiným výrazem vyjadřujícím úplatu spojenou s poskytnutím úvěru (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 3. 2013 sp. zn. 21 Cdo 869/2012 ). V projednávané věci soud ze smlouvy o úvěru zjistil, že vedle vrácení jistiny úvěru musí žalovaný zaplatit úrok za poskytnutí úvěru ve výši 111,36 % ročně. Celková úplata za úvěr 25 000 Kč za dobu od poskytnutí úvěru do jeho zesplatnění, tj. za dobu 124 dní, činí 9 401,31 Kč. Soud má při porovnání statistických dat ČNB o výši obvyklé úplaty (úroku) za bankovní úvěry v tomto případě za to, že úrok požadovaný žalobcem značně přesahuje výši obvyklé úplaty vzhledem k délce sjednaného období jejího poskytnutí. Výši úplaty za poskytnutý úvěr lze proto považovat za nepřiměřenou, neboť i po přihlédnutí k tomu, že se jedná o úvěr tzv. nebankovního poskytovatele, značně přesahuje obvyklou sazbu požadovanou bankami. Nepřiměřená úplata je v rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 o. z.), když k tomuto právnímu jednání soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 o. z.). Proto soud žalobci přiznal nárok na úrok za poskytnutí úvěru ve výši pouze co do výše 30 % ročně z aktuálně dlužné částky, což považuje za přiměřené a v souladu s dobrými mravy, a ve zbývajícím rozsahu žalobu ohledně nároku na zaplacení úroku za poskytnutí úvěru zamítl.
18. Soud shledal žalobu oprávněnou i co do poplatků za celkem tři zaslané upomínky žalované v celkové výši 1 350 Kč, když tato částka byla účtována v souladu se smluvními podmínkami (čl. VI odst. 2 písm. a) smluvních podmínek) a dle výpisu z běžného účtu žalobce zůstala neuhrazena. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty (čl. VI. odst. 3 písm. a) smluvních podmínek), uložil soud žalovanému zaplatit žalobci jednak smluvní pokutu ve výši 499 Kč za prodlení žalovaného s první měsíční splátkou a jednak smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z aktuálně dlužné částky zesplatněného úvěru v celkové částce 3 561,54 Kč.
19. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.
20. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy žalobce byl ve věci úspěšný v rozsahu 82,7 %, čímž po odečtení rozsahu úspěchu žalovaného 17,3 %, má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 65,4 % Náklady řízení tvoří 1 217 Kč soudní poplatek, 1 500 Kč odměna advokátky za zastupování žalobce za tři úkony právní služby à 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, dále jen„ a. t.“, 300 Kč náhrada hotových výdajů advokátky à 100 Kč za uvedené tři úkony právní služby podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a DPH ve výši 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů advokátky ve výši 378 Kč, tj. celkem částka 3 398 Kč, z níž 65,4 % činí 2 220,33 Kč Náklady právního zastoupení zahrnují náhradu za daň z přidané hodnoty podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , když právní zástupkyně žalobce je plátcem této daně.
21. Žalobce se v dané věci domáhal zaplacení dlužné jistiny úvěru, úroku za poskytnutí úvěru a smluvních pokut sjednaných pro případ porušení smluvních povinností, přičemž žalobce, s ohledem na předmět svého podnikání, podává žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Návrh na zahájení řízení je podáván na ustáleném vzoru, čímž nemá soud na mysli formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale ustálený obsah návrhu (žaloby) s minimální skutkovou a právní argumentací, kdy jednotlivé návrhy se od ostatních odlišují jen v minimální míře. Nezbytné označení žalovaného, úvěrové smlouvy, spolu s uvedením údaje o výši pohledávky, je pouhou nevyhnutelnou individualizací ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být řádně podán, stejně tak vymezení jednotlivých platebních povinností, s nimiž je žalovaný v prodlení, v jehož důsledku žalobce uplatňuje nárok na zaplacení sjednané smluvní pokuty. Právě pro tuto minimální míru odlišností lze sepis návrhu na zahájení řízení kvalifikovat spíše jako administrativní úkon než úkon právní pomoci, a to tím spíše, že návrhy jsou opakovaně podávány týmž advokátem. Z těchto důvodů má soud za to, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení do podání žaloby podle ustanovení § 14b odst. 1 a. t.
22. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat exekuční návrh nebo návrh na soudní výkon rozhodnutí.