Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
107 C 180/2021-42
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Coufalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 7 003 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 7 003 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 201,01 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 10. 5. 2021 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 7 003 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 201,01 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 10. 5. 2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 9. 5. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 003 Kč s příslušenstvím ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 29. 10. 2020, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému částku 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 12. 11. 2020 spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 1 113 Kč. Úvěr žalobkyně žalovanému poskytla dne 29. 10. 2020 převodem na účet č. bankovní účet. Žalobkyně poskytovala úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla, emailové adresy a čísla účtu. K prokázání totožnosti předložil kopii svého dokladu totožnosti a výpis ze svého účtu. Žalobkyně uvedla, že posoudila úvěruschopnost žalovaného výpisem z účtu a výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů EUCB nebo CRIF. Žalovaný však neuhradil ničeho, ačkoli byl k úhradě upomínán. Naposledy byl upomínán k úhradě dluhu předžalobní upomínkou zaslanou prostřednictvím e-mailové zprávy. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, požaduje žalobkyně také zákonné úroky z prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání nařízenému na den 27. 9. 2021 se nedostavil. Žalobkyně svou neúčast omluvila a s jednáním v její nepřítomnosti souhlasila. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“,) a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 29. 10. 2020 prostřednictvím internetových stránek webová adresa uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 5 000 Kč převodem na bankovní účet, a žalovaný se ji zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 113 Kč do 14 dnů. Totožnost žalovaného byla ověřena z kopie jeho občanského průkazu a výpisu z jeho účtu za měsíc září 2020. Žalobkyně učinila dotaz v databázi EUCB, z něhož soud zjistil, že žalovaný měl jeden nesplacený úvěr z 26. 10. 2020 ve výši 5 000 Kč. Z předžalobní upomínky a průvodní mailové zprávy ze dne 26. 4. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru číslo ve výši 11 480,31 Kč.
4. Mezi žalobkyní a žalovaným byla ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzavřena smlouva o úvěru distančním způsobem, na jejímž základě měla žalobkyně poskytnout žalovanému částku 5 000 Kč převodem na jeho bankovní účet a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a žalobkyně jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byla žalobkyně povinna postupovat také v intencích § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá soud za prokázáno, že splnila svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Soudu byla předložen pouze výpis z bankovního účtu žalovaného za měsíc září 2020 s konečným zůstatkem - 189 Kč a výpis z databáze EUCB, dle nějž měl žalovaný v době uzavření smlouvy jeden nesplacený úvěr ve výši 5 000 Kč.
5. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho je shora uvedená smlouva ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Ve smyslu ustanovení § 588 o. z. k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Po zhodnocení provedených důkazů předložených žalobkyní ovšem soud nemá za prokázáno, že žalobkyně částku ve výši 5 000 Kč žalovanému vyplatila. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz o převodu uvedené částky ze svého účtu na účet žalovaného. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena o potřebě dalšího dokazování ve vztahu k tomu, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vynaložila skutečně odbornou péči tak, jak zákon předpokládá, a úvěr žalovanému skutečně poskytla. Takové poučení se však ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. dostane pouze účastníku přítomnému u jednání. S ohledem na shora uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl jako nedůvodnou.
6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, v tomto řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).