Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
9 C 115/2021-29
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 10. 12. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 1 229,59 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 000 Kč od 21. 11. 2020 do 9. 12. 2020 a dalšího úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 10. 12. 2020 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 027 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 10. 12. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 1 229,59 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 000 Kč od 21. 11. 2020 do 9. 12. 2020 a dalšího úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 10. 12. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 027 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec].</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 12 000 Kč, smluvní pokuty 4 488 Kč, smluvního úroku 150 Kč, zákonného úroku z prodlení 1 229,59 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 000 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení s tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ Původní věřitel“), dne 30. 9. 2019 smlouvu o úvěru číslo ve znění smlouvy o úvěru číslo ze dne 16. 10. 2019. Na základě uzavřených smluv byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 12 000 Kč, který byl žalované vyplacen převodem na účet, z něhož žalovaná odeslala tzv. verifikační platbu. Žalovaná se dle žalobkyně smlouvou zavázala vrátit poskytnutý úvěr s příslušenstvím do 30. 10. 2019. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplatila, čímž jí vznikla povinnost zaplatit Původnímu věřiteli sjednanou smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky (žalobkyně požadovala částku 4 488 Kč). Na žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou ze dne 16. 11. 2020, s účinností ke dni 20. 11. 2020, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná dlužnou částku ani částečně nezaplatila.
2. Podáním ze dne 28. 6. 2021 vzala žalobkyně podanou žalobu částečně zpět, a to ohledně smluvní pokuty ve výši 4 488 Kč a smluvního úroku ve výši 150 Kč, usnesením ze dne 13. 7. 2021, č.j. 9 C 115/2021 -17, bylo řízení v této části zastaveno, usnesení nabylo právní moci 11. 8. 2021.
3. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila.
4. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
5. Z listin označených jako smlouva o úvěru číslo soud zjistil, že jedna ze smluv (návrh smlouvy) je datována 30. 9. 2019 s výší úvěru 5 000 Kč, druhá smlouva (návrh smlouvy) je datována 16. 10. 2019 s celkovou výší úvěru 12 000 Kč Ani jedno vyhotovení smlouvy předložené žalobkyní nebylo účastníky smlouvy, tj. Původním věřitelem a žalovanou podepsáno.
6. Z výpisu z bankovního účtu Původního věřitele č. účtu bankovní účet soud zjistil, že dne 30. 9. 2019 byla na účet připsána platba ve výši 0,01 Kč z bankovního účtu žalované č. bankovní účet. Dále pak z výpisu z bankovního účtu Původního věřitele č. účtu bankovní účet soud zjistil, že na výše uvedený účet žalované byla Původním věřitelem vyplacena částka 5 000 Kč (pod variabilním symbolem číslo) a dne 16. 10. 2019 částka 7 000 Kč (pod variabilním symbolem číslo).
7. Původní věřitel vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky z titulu poskytnutého úvěru, a to dopisem ze dne 13. 11. 2019 (dlužná částka 12 206 Kč – úvěr 12 000 Kč, smluvní pokuta 156 Kč, poplatek za upomínku 50 Kč), ze dne 30. 11. 2019 (dlužná částka 12 460 Kč – jistina úvěru 12 000 Kč, smluvní pokuta 360 Kč, poplatky za upomínky 100 Kč) a ze dne 11. 12. 2019 (dlužná částka 12 642 Kč – jistina úvěru 12 000 Kč, smluvní pokuta 492 Kč, poplatky za upomínky 150 Kč).
8. Pohledávka Původního věřitele za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru číslo ve výši 12 000 Kč byla postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 16. 11. 2020, s účinností ke dni 20. 11. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem Původního věřitele ze dne 4. 12. 2020, který byl dle poštovního podacího archu žalované odeslán dne 7. 12. 2020, žalovaná si písemnost nevyzvedla, písemnost byla uložena a připravena pro žalovanou k vyzvednutí 8. 12. 2020. V oznámení byla žalovaná zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky 16 650 Kč z titulu poskytnutého úvěru číslo žalobkyni.
9. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 27. 1. 2021, odeslanou dle poštovního podacího archu dne 29. 1. 2021.
10. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že Původní věřitel vyplatil na účet žalované dne 30. 9. 2019 částku 5 000 Kč a dne 16. 10. 2019 částku 7 000 Kč, přičemž důvodem vyplacení těchto prostředků žalované měla být smlouva o úvěru číslo k jejímuž uzavření mezi Původním věřitelem a žalovanou mělo dojít dne 30. 9. 2019, resp. 16. 10. 2019. Žalobkyně byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována, neboť pohledávka Původního věřitele za žalovanou na ni byla postoupena s účinností ke dni 20. 11. 2020, postoupení pohledávky bylo žalované Původním věřitelem písemně oznámeno. Žalovaná byla vyzvána Původním věřitelem k vrácení jistiny úvěru ve výši 12 000 Kč nejpozději výzvou ze dne 4. 12. 2020, která byla žalované doručena dne 8. 12. 2020.
11. Soud naopak nemá po provedeném dokazování za prokázané, že Původní věřitel uzavřel se žalovanou dne 30. 9. 2019 a 16. 10. 2019 smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč. V daném případě ze žádného z provedených důkazů nevyplývá, že by došlo k uzavření smlouvy o úvěru v předloženém znění mezi Původním věřitelem a žalovanou, zejména pak nebylo nijak prokázáno, že by žalovaná projevila vůli uzavřít s Původním věřitelem smlouvu uvedeného znění (žalobkyně nijak nedoložila, že žalovaná skutečně se zněním předložené smlouvy vyjádřila souhlas, tedy projevila vůli být uvedenými ujednáními a podmínkami vázána, nebylo rovněž prokázáno, že by Původní věřitel před případným uzavřením smlouvy o úvěru ověřil úvěruschopnost žalované; na výzvu soudu k doplnění těchto tvrzení a k jejich prokázání reagovala žalobkyně částečným zpětvzetím žaloby). K prokázání uzavření smlouvy nebyla způsobilá ani doložená verifikační platba ve výši 0,01 Kč, neboť z pouhé takto provedené platby nelze mít za prokázané, že žalovaná s předloženou smlouvou o úvěru souhlasila a projevila vůli být jejímu ujednáními vázána.
12. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. V daném případě zaslal Původní věřitel na účet žalované částku 12 000 Kč, a to v souvislosti s jednáním o uzavření smlouvy o úvěru, která měla být mezi Původním Věřitelem a žalovanou uzavřena dne 30. 9. 2019, resp. 16. 10. 2019. Žalovaná uvedené prostředky, které jí byly zaslány bez právního důvodu, Původnímu věřiteli nevrátila, přičemž na základě smlouvy o postoupení pohledávek se věřitelem pohledávky za žalovanou stala žalobkyně, která tak byla k podání žaloby oprávněna. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila, případné bezdůvodné obohacení, kterého se jí dle provedeného dokazování dostalo, žádným způsobem nevysvětlila, resp. netvrdila, že by se na její straně nejednalo o bezdůvodné obohacení, a že byla oprávněna si částku 12 000 Kč ponechat. S ohledem na shora uvedené tak soud podané žalobě po zohlednění částečného zpětvzetí v základu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 000 Kč (částka vyplacená žalované, na kterou žalovaná ničeho neuhradila), včetně zákonného úroku z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 10. 12. 2020 do zaplacení (povinnost platit úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., výši úroků stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ). Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán až ode dne 10. 12. 2020, neboť výzva k úhradě poskytnuté částky byla žalované prokazatelně doručena dne 8. 12. 2020, bezdůvodné obohacení tak byla žalovaná povinna vydat žalobkyni dne 9. 12. 2020, a protože tak neučinila, je od 10. 12. 2020 v prodlení; výše zákonného úroku z prodlení k 10. 12. 2020 činila 8,25 % ročně.
14. V části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 1 229,59 Kč (za období prodlení žalované od 31. 10. 2019 do 8. 11. 2020), zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 000 Kč od 21. 11. 2020 do 9. 12. 2020 a dalšího úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 10. 12. 2020 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta, neboť nebylo prokázáno, že by se žalovaná dostala do prodlení dříve než ke dni 10. 12. 2020.
15. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle odstavce 2 téhož ustanovení měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
16. Podle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. o. s. ř. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. Dle odstavce 2 téhož ustanovení, jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).
17. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 45,6 % - žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 12 000 Kč a neúspěšná ohledně částky 4 488 Kč, neboť ohledně této částky vzala žalobu částečně zpět, aniž by toto zpětvzetí bylo zaviněno žalovanou (částečné zpětvzetí žaloby zavinila sama žalobkyně). Ve vztahu k celkové žalované částce ve výši 16 488 Kč byla žalobkyně úspěšná v 72,8 %, neúspěšná v 27,2 % (žalobkyni proto byla přiznána náhrada nákladů řízení v rozsahu odpovídajícím jejímu úspěchu sníženému o její neúspěch, tedy uvedených 45,6 %). Celkové náklady řízení vynaložené žalobkyní činily 2 252 Kč a tvořila je odměna advokáta za tři úkony právní služby ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, tři režijní paušály po 100 Kč v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, 21 % daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč a soudní poplatek 800 Kč. Žalobkyni tak byla vůči žalované přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 027 Kč (tedy 45,6 % z celkových nákladů řízení ve výši 2 252 Kč). V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaná povinna uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
18. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.