Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 126/2017-185
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení 300 000 Kč s přísl.
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím se zamítá.
II. Žalobce je povinen do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 106 722 Kč.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím se zamítá. II. Žalobce je povinen do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 106 722 Kč.
1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že tuto částku poskytl dne 1. 3. 2016 žalované na účet stavební spořitelny pod příslibem společného bydlení, k němu nedošlo, žalovaná ukončila vztah se žalobcem. Žalobce požádal žalovanou o vrácení poskytnuté částky, žalovaná to odmítla. Žalovaná se podle žalobce na jeho úkor bezdůvodně obohatila.
2. Žalovaná potvrdila citový vztah s žalobcem a společné soužití a vedení společné domácnosti Žalobce se podle žalované na nákladech společné domácnosti podílel výjimečně. Namísto pravidelných příspěvků např. na stravu a bydlení se však žalobce domluvil s žalovanou na ukládání částky 4 000 Kč za účelem spoření tak, vyplatil ji pak částku 300 000 Kč, zavázal se také zasílat na účet žalované částku 4 000 Kč na chod domácnosti, nedošlo k bezdůvodnému obohacení. Částku 4 000 Kč přispíval žalobce od května 2016 do července 2016, kdy žalovaná zrušila svatbu.
3. Rozsudkem ze dne 21. 5. 2020 soud žalobu zamítl. K odvolání žalobce odvolací soud usnesením ze dne 28. 1. 2021, č.j. 29 Co 244/2020 -175, zrušil rozsudek zdejšího soudu a vrátil věc k dalšímu řízení. V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud uvedl, že rozsudek ze dne 21. 5. 2020 postrádá jeden závěr o skutkovém stavu, je tak podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. o. s. ř. nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů a odvolací soud ho podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. musel zrušit. V dalším řízení se pak zdejší soud měl soustředit na základě již provedených důkazů na prokázání jednotlivých skutkových verzí účastníků a posoudit, zda a komu z účastníků se podařilo vyvrátit obranu protistrany.
4. Soud v původním řízení prováděl důkazy účastnickým výslechem žalobce, dále výslechem svědků a listinami (body 5. – 16.) a dospěl k dílčím skutkovým závěrům (body 17. – 20.). V dalším řízení po zrušujícím rozhodnutí odvolacího soudu pak zdejší soud dospěl k jednomu skutkovému závěru (body 21. – 22.) a závěru právnímu (body 23. – 24.).
5. V původním řízení z účastnické výpovědi žalobce bylo zjištěno, že na základě jednání se zástupkyní spořitelny poskytl žalované částku 300 000 Kč na proplacení úvěru na rekonstrukci domu u stavební spořitelny, došlo ke snížení splátek i úroků, měl za to, že přispívá žalované na společné bydlení v obec v jejím domě. K převodu peněz došlo před úmrtím manžela žalované dne 29. 6. 2016. Známost mezi účastníky trvala 13,5 roku, i přes občasné neshody si rozuměli a měli společné zájmy. Žalovanou měl žalobce rád, ona jeho také. V obec účastníci pracovali na stejném pracovišti a v době společného bydlení v obec spolu byli 24 hodin denně. K žalované i členům její rodiny se žalobce choval korektně, pomáhal jejímu manželovi i matce a vozil je, žalovanou do práce nebo na návštěvy za manželem do LDN. Před květnem 2016, kdy začal peníze na domácnost posílat, předával žalobce peníze přímo žalované s ohledem na požadavek jejího manžela na platby v hotovosti. Na spoření na důchod se účastníci nedomlouvali a žalobce žalované ani nespořil, při společném bydlení v obec i v obec však vždy hradil třetinu nákladů. Zaplacením částky 300 000 Kč na úvěr měly být sníženy úroky, účastníci se nedohodli na vrácení ani úročení této částky, neboť žalobce nepředpokládal ukončení vztahu a peníze poskytl za účelem společného bydlení. Změna v chování žalované byla pro žalobce nepochopitelná, na oslavě narozenin byl pouze krátce. Až do oznámení o zrušení sňatku na matrice s tím, že mu nebude vrácen poplatek, žalobce nepovažoval změnu v chování žalované za konflikt a přerušení komunikace ze strany žalované respektoval. Žalobce byl ochoten uzavřít sňatek. Zrušení sňatku žalovaná neodůvodnila, patrně jej zapříčinila shora uvedená oslava, přibližně 2 měsíce po jejím konání byl žalobce vyzván k opuštění domácnosti v domě žalované.
6. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení bylo zjištěno, že účastníky zná od roku 2013, s žalovanou jsou kamarádky a dříve spolu pracovaly. Při návštěvách svědkyně u žalované přibližně jednou či dvakrát týdně žalobce většinou nebyl přítomen, o hospodaření účastníků ani jejich finančních záležitostech se se žalovanou nebavily. Žalobce se na oslavě narozenin zmínil o částce 300 000 Kč, kterou žalované poslal na účet. Důvod žalobce nesdělil, stejně tak proč o tom mluví a svědkyně se o to nezajímala. Zda účastníci plánovali společné soužití, svědkyně neví.
7. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení, dcery žalované, soud zjistil, že od roku 2009 do přestěhování do obec v roce 2014 žili účastníci spolu s těžce nemocným otcem svědkyně ve dvou bytech v obec. V prvním bytě měl žalobce svůj pokoj a svědkyně neví, jestli tam dělal opravy, ve druhém bytě jenom zřizoval internet. O otce se starala svědkyně, žalovaná, babička, která zemřela v roce 2017, a manžel svědkyně, nikoli žalobce, pouze mu občas uvařil kávu. Chod domácnosti se hradil z invalidního důchodu otce svědkyně ve výši 12 000 Kč, příjem žalované byl přibližně 20 000 Kč, žalobce nijak nepřispíval. Účastníci svědkyni sdělili, že žalobce bude namísto příspěvku na domácnost spořit, podle jeho výpočtu měla být vzhledem k měsíčnímu nájmu v obou bytech ve výši 15 000 Kč celková částka 500 000 Kč. Peníze ze spoření měly být k dispozici v roce 2019, kdy měla jít žalovaná do předčasného důchodu. Žalobce proto ze svého výdělku přispíval na spoření 5 000 Kč měsíčně, což odpovídalo třetině nákladů na byt. Žalobce byl v minulosti finančním poradcem, svědkyně se proto domnívala, že žalobce neposílá peníze přímo na účet žalované, protože penězům rozumí a ukládá je na spořicí účty a investiční fondy, za účelem vyššího z hodnocení. Dům v obec prošel v roce 2007 až 2008 kompletní rekonstrukcí. Žalobce pouze pokládal místo k parkování zatravňovacími dlaždicemi. Manžel svědkyně vrátil žalobci do 14 dnů částku 10 000 Kč zaplacenou za pohřeb otce svědkyně po jeho smrti dne 29. 6. 2015. V roce 2015 žalobce zaslal žalované k umoření dluhu z překlenovacího úvěru na rekonstrukci domu částku 300 000 Kč, žalovaná byla v roce 2015 nebo 2016 propuštěna z práce. Svědkyně v té době dělala personálního manažera v anonymizováno v obec a věděla, že se bude propouštět, řešili to spolu proto opakovaně. Částku 500 000 Kč nemohl žalobce poskytnout, protože peníze byly vázané. Termín svatby žalobce s žalovanou měl být v září nebo říjnu 2016, namísto domluveného výletu se žalovanou však odjel za svou bývalou ženou, s níž se stýkal, na svatbě jejich syna v USA s ní spal v pokoji. Chování žalobce k žalované nebylo dobré, vyhrožoval žalované, že jí dá přes držku a vykostí ji, svědkyni to na přímý dotaz potvrdil. Žalovaná vyzvala žalobce písemně k vystěhování až poté, co mu ústně dala dvouměsíční lhůtu k vystěhování. Při stěhování si žalobce odvezl dřevo hrazené žalovanou a nábytek, chtěl odvézt i její. Žalobce si vzal elektrické spotřebiče, odmontoval zásuvky.
8. Z výpovědi svědka jméno příjmení, manžela dcery žalované, bylo zjištěno, že s žalovanou bydlí v domech na sousedních pozemcích, často se navštěvovali. Účastníci spolu bydleli a pracovali v obec, pak se přestěhovali do obec. Zda se žalobce podílel na nějakých pracích nebo rekonstrukci bytu v obec, svědek neví. V době, kdy žalovaná bydlela v obec, bydleli v domě svědek s manželkou a proběhla rekonstrukce financovaná žalovanou. V současné době je dům převeden na svědkovu manželku, k převodu mohlo dojít přibližně před 14 dny (od jednání dne 25. 11. 2019). O společné domácnosti a nákladech svědek neměl informace, při společných akcích se však opakovaně řešila částka 300 000 Kč, která měla být použita, aby žalovaná mohla odejít dříve do důchodu, o protiplnění za uvedenou částku svědek neví. Žalobce se nepodílel na nákladech společné domácnosti, místo příspěvku na domácnost spořil. Takto to svědek slyšel od obou účastníků, stejně jako o konečné částce 500 000 Kč naspořené a investované ve fondech v roce 2020, kdy žalovaná měla odcházet do důchodu, potřebovala ale odejít do důchodu dříve. Po výplatě částky 300 000 Kč došlo ke změně chování mezi účastníky, řešila se svatba a vrácení peněz.
9. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení, sestry žalobce, bylo zjištěno, že účastníci spolu bydleli na část obce, stěhovali se v jedné ulici z bytu do druhého a následně se odstěhovali do obec, v bytě účastníků ani v obec svědkyně nikdy nebyla. V době společného soužití navštěvovali účastníci svědkyni dvakrát až třikrát ročně v bytě v obec, na dvě až tři hodiny, účastníci zde nepřespávali, nic společně neslavili. O nákladech se účastníci před svědkyní bavili, detaily si však již nevybavuje a z obsahu hovoru dovozuje, že žalobce měl patrně přispívat žalované 4 000 až 5 000 Kč měsíčně. Žalobce nabídl žalované pomoc k lepšímu úvěru na rekonstrukci domu a poskytl jí půjčku 300 000 Kč s blíže nespecifikovanou splatností, což svědkyni řekl po provedení platby.
10. Z výpovědi svědka jméno příjmení, švagra žalobce, soud zjistil, že se s účastníky společně setkal na chatě i v bytě v obec přibližně při 10 návštěvách v délce jedné až dvou hodin, rozhovory nebyly důvěrné. Účastníci bydleli společně, žalobce svědkovi říkal, že pomáhá s ošetřováním manžela žalované a podílí se na nákladech domácnosti, o jejím vedení a financích účastníků svědek více neví. Na návštěvě žalobce svědkovi bez detailů řekl o částce 300 000 Kč, která měla být na rekonstrukci domu v obec a na výpomoc žalované, na domě i okolí měl žalobce dělat opravy. O plánované svatbě svědek ví, žalobce mu říkal důvody, proč k ní nedošlo, mezi účastníky mělo docházet k neshodám.
11. Z výpovědi svědka jméno příjmení bylo zjištěno, že se s žalovanou znají přes 15 let a jsou dlouholetí přátelé. Žalobce začal přibližně před 10 lety bydlet s žalovanou a jejím manželem v bytě v obec, manžel byl upoután na vozík, svědek je navštěvoval asi jednou měsíčně. Přibližně dvakrát ročně svědek účastníky navštěvoval i v obec. Zda žalobce vozil manžela žalované k lékařům, svědek neví. Podle svědka účastníci nájem společně nehradili, žalovaná svědkovi sdělila, že žalobce na domácnost nepřispíval, pouze jí měl šetřit nějakou částku. O vzájemných půjčkách svědek nic neví, žalobce mu bez bližšího zdůvodnění říkal, že poslal žalované na účet 300 000 Kč, patrně se mělo jednat o příspěvek za společně strávená léta.
12. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení bylo zjištěno, že s žalovanou má přátelský vztah. Žalobce bydlel u žalované v domě v obec, o placení nákladů na domácnost svědkyně neví. Na oslavě narozenin v roce 2016 se svědkyně s žalovanou, její dcerou a žalobcem bavili o tom, že žalovaná měla dostat od žalobce jako výpomoc 300 000 Kč, neboť to má v práci v anonymizováno v obec špatné a mohla by zůstat doma. Zda již v té sobě byly peníze vyplaceny či zda se žalobce k penězům nějak vyjadřoval, svědkyně neví. V době oslavy byla stále aktuální svatba žalobce se žalovanou, k níž však nedošlo a žalovaná byla nešťastná, neboť na ní měl být žalobce hrubý.
13. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že s žalobcem jsou přátelé. Se žalovanou se bavili na chalupě v obec, kde se o víkendech často vzájemně navštěvovali. Žalobce žil se žalovanou přibližně 13 let, svědkyni říkali, že žalobce dává žalované polovinu nákladů na bydlení na část obce, platil např. dřevo. Zřejmě v přítomnosti žalované sdělil žalobce při návštěvě svědkyni, že převedl žalované na účet 300 000 Kč předtím, než od žalované odešel, bavili se o tom ve více případech. Peníze měly sloužit k pokrytí nákladů bydlení a žalobce se domníval, že bude s žalovanou žít do konce života.
14. Z výpovědi svědka jméno příjmení, bylo zjištěno, že s žalovaným jsou přátelé. S žalovanou se svědek viděl několikrát v obec. Účastníci se seznámili na pracovišti, společně se přestěhovali na sever. O placení nákladů se svědek nezajímal ani se o tom s výjimkou předání částky 300 000 Kč při návštěvách nebavili. Peníze měly patrně do budoucna sloužit k tomu, že žalobce chtěl zůstat u žalované na bydlet. Zda žalobce poskytoval žalované peníze po předání uvedené částky, svědek neví.
15. Z potvrzení transakcí z června a září 2008 (v příloze) soud zjistil, že žalobce poskytl na účet č. bankovní účet dne 10. 6. 2008 částku 100 000 Kč a dne 29. 9. 2008 částku 25 000 Kč. Dle zjištění soudu žalobce rovněž provedl úhrady na příjmové pokladní doklady (č. l. 87 – 89) za rekreační pobyty s polopenzí v obec Dole v březnu 2005 (2 680 Kč), únoru 2006 (3 645 Kč), únoru 2007 (4 690 Kč) a únoru 2008 (4 830 Kč) včetně spojených útrat a rovněž útraty v restauraci anonymizováno v obec dne 23. 6. 2016. Dále soud z výpisů z účtu žalované č. bankovní účet za období od 1. 1. 2013 do 30. 9. 2014 (čl. 92 – 120) zjistil, že žalobce ze svého účtu poskytl žalované dne 30. 7. 2014 částku 6 200 Kč, přičemž předchozího dne provedla žalovaná výběr částky 8 000 Kč a nákupy cizích měn za 4 227 Kč (na EUR) a 6 972 Kč (na CHF). Na předmětný účet byl mj. zasílán též starobní důchod manžela žalované a byla z něj prováděna úhrada nájmu (od května 2013 do června 2014 ve výši 11 700 Kč měsíčně), elektřiny (950 Kč), vody (250 Kč) a plynu (500 Kč) na chalupě, inkasa RSTS (1 400 Kč a 2 980 Kč) a inkasa SIPO (2 328 - 2 835 Kč). Z potvrzení banky ze dne 3. 1. 2020 (č.l. 126) soud dále zjistil, že právnická osoba poskytla žalované dne 28. 7. 2014 hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč, který byl splacen dne 29. 7. 2016. Ve výpisech z účtu žalované za období od 1. 5. 2016 do 31. 8. 2016 (č.l. 32 - 39) jsou dále dle zjištění soudu zachyceny platby z účtu žalobce vždy ve výši 4 000 Kč dne 23. 5. 2016 (konečný zůstatek účtu k 31. 5. 2016 pokrytý formou kontokorentu - 4 860,91 Kč), dne 20. 6. 2016 (konečný zůstatek účtu k 30. 6. 2016 pokrytý formou kontokorentu - 8 938,55 Kč) a 20. 7. 2016 a 1 Kč dne 23. 8. 2016. Z faktury vystavené dne 29. 6. 2015 Pohřební službou příjmení, IČO na jméno jméno příjmení (č.l. 5) soud zjistil částku k úhradě 10 534 Kč jako náklady pohřbu manžela žalované, který téhož dne zemřel. Částka 300 000 Kč placená z účtu žalobce číslo na účet číslo je uvedena v příkazu k úhradě vystaveném dne 19. 2. 2016 se splatností 1. 3. 2016 (č.l. 7). Úhradu poplatku ve výši 1 000 Kč za uzavření manželství žalobcem na Městském úřadě obec dne 1. 6. 2016 zachycuje příjmový doklad z téhož dne (č.l. 8). Soudem bylo dále zjištěno, že v oznámení České správy sociálního zabezpečení (č.l. 6) byl důchod vyplácený žalobci od splátky za leden 2017 zvýšen na celkem 14 309 Kč měsíčně.
16. Soud dále z vyjádření společnosti právnická osoba ze dne 10. 12. 2019 (č.l. 91) zjistil, že žalovaná byla od 1. 9. 2014 do 29. 2. 2016 zaměstnána na hlavní pracovní poměr a od
1. 6. 2015 do 29. 2. 2016 též na dohodu o pracovní činnosti. Svého manžela žalovaná doprovázela při jeho návštěvách ordinace MUDr. jméno příjmení do roku 2014, což soud zjistil z vyjádření lékařky (č. l. 127). Na fotodokumentaci (č. l. 128 – 133) je dle zjištění soudu zachycena rekonstrukce přízemí a prvního podlaží domu s prostory půdy včetně zateplení a výstavba chodníků a parkovacího stání (datováno od 19. 7. 2005 do 1. 7. 2013), návštěva Dinoparku obec (15. 2. 2013, dvě děti a dvě dospělé osoby, které soud na základě jejich přítomnosti u ústního jednání ztotožnil jako dceru žalované jméno příjmení a jejího manžela jméno příjmení) a lešení na domě s autem žalobce v den jeho nehody (18. 9. 2015). Žalobci adresovaná výzva k opuštění domu ze dne 13. 9. 2016 (č.l. 10) obsahuje dle zjištění soudu lhůtu do 18. 9. 2016 spolu s oznámením žalované, že v návaznosti na opuštění domu adresa v ulici ulice v obec žalobcem požádá o zrušení údaje o místu trvalého pobytu žalobce. V dopise doručeném dne 27. 1. 2017 (č.l. 4) žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 300 000 Kč, neboť žalovaná nedodržela svůj příslib společného bydlení a žalobce byl nucen vystěhovat se z jejího domu. Z veřejně dostupných informací o řízení ze dne 25. 11. 2019 (č.l. 136) uveřejněných na stránkách nahlizenidokn.cuzk.cz soud zjistil, že dne 4. 11. 2019 bylo zahájeno řízení o převodu nemovitostí žalované v katastrální uzemí na jméno příjmení, a to na základě společného návrhu obou účastnic.
17. Soud v původním řízení dospěl ke skutkovému závěru, že účastníci měli od roku 2003 do roku 2016 partnerský vztah, od roku 2009 do září 2016 žili v jedné domácnosti a spolu s nimi do své smrti dne 29. 6. 2015 žil manžel žalované, který v roce 2005 utrpěl mozkovou příhodu. Účastníci pracovali a bydleli postupně ve dvou bytech v obec a od roku 2014 v domě adresa v obec, který je ve vlastnictví žalované. Ze svého účtu zaslal žalobce žalované v červnu 2008 až září 2008 částky 100 000 Kč a 25 000 Kč a dne 30. 7. 2014 částku 6 200 Kč a dále uhradil pohřeb manžela žalované v částce 10 534 Kč, částka mu byla vrácena. Žalovaná uzavřela ve vztahu ke svému domu v obec smlouvu o úvěru ze stavebního spoření a žalobce jí poskytl dne 1. 3. 2016 částku 300 000 Kč. Žalobce posílal na účet žalované částky 4 000 Kč měsíčně v období od května 2016 do července 2016 a dále částku 1 Kč v měsíci srpnu 2016. Dne 10. 8. 2016 došlo po vzájemných neshodách účastníků ke zrušení sňatku ze strany žalované, která vyzvala žalobce k opuštění jejího domu, což učinil dne 22. 9. 2016 a odstěhoval se.
18. Mezi účastníky bylo nesporné, že po navázání vztahu v roce 2003 spolu od roku 2009 do září 2016 žili ve společné domácnosti nejprve v obec a od roku 2014 v obec. Mezi účastníky dále nebylo sporné, že v roce 2012 došlo ze strany žalobce ke krátkodobé půjčce na akontaci vozidla i jejímu vrácení, vše bylo dohodnuto ústní formou. Rovněž úhrada pohřbu manžela žalované ze strany žalobce byla oběma účastníky potvrzena. Oba účastníci se dále shodli, že dne 1. 3. 2016 vložil žalobce na účet stavební spořitelny ve prospěch žalované částku 300 000 Kč, v období od května 2016 do července 2016 zasílal žalované na účet měsíčně částku 4 000 Kč a dále zaslal částku 1 Kč v měsíci srpnu 2016. Účastníci se rovněž shodli na tom, že svědky na svatbě zrušené dne 10. 8. 2016 měli být manželé příjmení.
19. Žalobce zaslal na úvěrový účet žalované částku 300 000 Kč, nepodařilo se mu však prokázat, že se do dubna 2016 finančně podílel na chodu společné domácnosti formou pravidelných příspěvků ve výši 5 000 Kč, resp. po přestěhování do obec 4 000 Kč měsíčně. Soud také nepovažuje za věrohodné tvrzení žalobce, že příspěvek na společnou domácnost hradil k požadavku manžela žalované v hotovosti až do roku 2016, když v tomto roce manžel žalované podle žalobce zemřel, manžel žalované zemřel již v roce 2015 a po jeho smrti již požadavek na hotovostní platby nemohl hrát roli. Zcela irelevantní je v tomto směru úhrada rekreačních pobytů v obec anonymizováno v letech 2005 až 2008 a částek 100 000 Kč dne 10. 6. 2008 a 25 000 Kč dne 29. 9. 2008, tedy v době, kdy spolu účastníci ještě nežili ve společné domácnosti a ani toto soužití neplánovali. Naopak se žalobce finančně nepodílel na stěhování do obec a žalovaná tak byla nucena si dne 28. 7. 2014 vzít úvěr ve výši 20 000 Kč, který splácela dva roky. Žalobcem nijak nekomentovaná částka 6 200 Kč byla na účet žalované připsána dne 30. 7. 2014, tedy tentýž den, kdy provedla výběr ve výši 8 000 Kč a směnu částek 4 227 Kč a 6 972 Kč za cizí měny a patrně se tak jednalo o částečnou úhradu zahraničního pobytu, byť žalovaná ve svém vyjádření uvádí pouze„ jiný účel“. Jednou z měn byl též CHF, tedy švýcarský frank, což spolu se shora uvedeným datem úvěru na stěhování podporuje tvrzení žalované o cestě žalobce za synem do anonymizováno namísto účasti na stěhování. O nepoměru mezi plněním poskytovaným žalobcem a náklady společné domácnosti rovněž vyplývá, že žalovaná i přes příspěvky žalobce přečerpala (formou kontokorentu) v měsících květnu 2016 a červnu 2016 svůj účet. Ze samotné výpovědi žalobce lze ale také dovodit, že zrušení sňatku a následný požadavek na jeho vystěhování z domu žalované nemohly být překvapivé, když vztah procházel krizí již od května 2016, tedy mnoho měsíců před tím, než byla zrušena svatba a žalobce byl vyzván k vystěhování.
20. Soud v původním řízení uvedl, že zjistil širší vývoj vztahů mezi účastníky, i jejich ukončení, a výše je popsal. Z hlediska předmětu sporu ale soud považuje za stěžejní, jakou povahu mělo zaslání částky 300 000 Kč na účet žalované. Zde bylo nutné vycházet zejména z výpovědí svědků, z nich pak lze vyvodit 3 skutkové verze. 1) šlo o zápůjčku (výpověď svědkyně jméno příjmení); 2) šlo o plnění za uplynulou dobu, o spoření, místo příspěvků na společnou domácnost se žalovanou žalobce pravidelně ukládal odpovídající částky s tím, že částka okolo 500 000 Kč bude předána žalované při jejím odchodu do důchodu (výpověď svědků jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení (příspěvek za společně strávená léta)), vzhledem ke změnám v zaměstnání žalované byla vyplacena dříve; 3) šlo o příspěvek na budoucí soužití (svědci příjmení příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení). O prví verzi mluvila pouze jediná svědkyně a nezmiňovali ji ani účastníci, druhou verzi potvrzují svědci navržení žalovanou, verzi třetí pak svědci žalobce, vždy osoby blízké těmto účastníkům. Uvedené vztahy k účastníkům věrohodnost jejich výpovědi samy o sobě nesnižují, podstatné ale je, že formálně i obsahově jsou si jejich výpovědi nápadně podobné podle toho, k návrhu kterého účastníka vypovídali. Pro druhou variantu svědčí podle soudu také skutečnost, že až od května 2016 začal žalobce poskytovat peníze na společnou domácnost, posílat je na účet žalované, když v březnu 2016 jednorázově uhradil 300 000 Kč, v tomto kontextu by tak bylo logické, že uhradil své závazky za minulost a do budoucna již přispíval částkami ve výši odpovídající jeho podílu na nákladech společné domácnosti, je tak i vysvětlitelné, že při změně situace v zaměstnání žalované a po jejím odchodu do důchodu, již pro ní nebylo vhodné vyčkávat na další naspořenou částku (v roce 2019 nebo 2020 ve výši zbytek do částky 500 000 Kč), ale přednost dostal její požadavek dostávat pravidelně příspěvek na chod domácnosti. Třetí verze, verze žalobce, o příspěvku do budoucna, se nejeví logicky ani věrohodně, a to zejména v kontextu dalšího jednání žalobce, žalobce pouze tvrdil, ale neprokázal, že by po celou dobu soužití přispíval na chod domácnosti a jeho vysvětlení na požadavek hotovosti, který měl trvat i rok po smrti manžela žalované, postrádá smysl. Soud v původním řízení dospěl k závěru, že ani jednu z výše uvedených 3 variant se nepodařilo dostatečně prokázat, ačkoli skutková varianta prezentovaná žalovanou se jeví jako výrazně věrohodnější než varianta žalobce. Kromě výše uvedené hlavní motivace k poskytnutí peněz, nastíněné ve třech uvedených skutkových variantách, se ale více svědků, na obou stranách, i účastníci samotní, zmiňují o tom, že poskytnutá částka ve výši 300 000 Kč měla sloužit k tomu, aby se snížily splátky úvěru i úročení samotné dlužné částky ze stavebního spoření, taková motivace (v podstatě 4. skutková verze) se soudu v původním řízení jevila jako nejvěrohodnější.
21. V dalším řízení po zrušujícím rozhodnutí odvolacího soudu zvážil zdejší soud znovu všechny výše nastíněné skutkové verze a dospěl k závěru, že verze žalobce se nejeví jako věrohodná: žalobce neprokázal, že by po dobu soužití cokoli hradil (jak uvedeno výše, požadavek na hotovostní platby i rok po smrti manžela žalované, který takovou formu úhrady měl vyžadovat, nelze mít za logický ani věrohodný), naopak se žalované podařilo prokázat, že příspěvky na chod domácnosti začal žalovaný hradit až v roce 2016, až poté, co žalované vyplatil 300 000 Kč, jeho příspěvek do budoucna, který by mohl chtít vracet, tak nebylo uvedených 300 000 Kč, ale měsíční úhrady ve výši několika tisíc korun. Jako nejvěrohodnější se podle soudu tak jeví skutková verze žalované nejen s ohledem na svědecké výpovědi pro ní svědčící (byť osob blízkých – dcery a zetě, majících bezprostřední zájem na výsledku sporu, ale také svědka příjmení, u něhož žádný zájem takový zjištěn nebyl), ale i shodná tvrzení a listin y o úhradách částky 4 000 Kč žalobcem měsíčně od května 2016. Žalobci se nepodařilo vyvrátit verzi žalované o poskytnutí žalované částky jako příspěvku za minulé soužití, naopak žalované se podařilo její skutkovou verzi prokázat a jí předloženými důkazy (svědecké výpovědi a zejména listin y o úhradách od května do července 2016) zpochybnit verzi žalobce o tom, že částku 300 000 Kč poskytl žalované na náklady budoucího soužití.
22. Soud tak má nyní v dalším řízení za prokázané, že žalobce nepřispíval na chod společné domácnosti, poskytnutá částka 300 000 Kč měla sice řešit aktuální problém se stavebním spořením (lze jej spíše označit za impuls k výplatě), byla ale vyplacena na náklady, které žalobce po dobu mnoha let nehradil, žalobce tak nemohl počítat s tím, že mu částku bude vrácena, když dlouhodobě na chod společné domácnosti nepřispíval – takový alternativní závěr konečně přijal soud i v původním řízení - žalobce po dobu přibližně 7 let žalované v podstatě nepřispíval na chod společné domácnost, ačkoli by jeho podíl měl činit částku okolo 4 000 – 5 000 Kč měsíčně, za uvedenou dobu tedy částku v souhrnu okolo 300 – 400 000 Kč, tedy ve výši odpovídající částce žalované.
23. Soud má za to, že vztahy účastníků je třeba posoudit podle ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, podle odst. 2 § 2991 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
24. Za situace, kdy soud zjistil, že mezi účastníky existoval důvod pro vyplacení částky – úhrada nákladů společného bydlení za několik let společného soužití, nebylo možné dospět k závěru, že by žalovaná získala předmětnou částku bez právního důvodu.
25. S ohledem na vše výše uvedené rozhodl soud tak, že žalobu v plném rozsahu zamítl.
26. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dle jen „o.s.ř. “). Žalovaná měla ve věci plný úspěch, a proto soud uložil žalobci povinnost nahradit jí náklady soudního řízení ve výši 106 722 Kč Tyto náklady sestávají z odměny právního zástupce za 9 úkonů právní služby ve výši 85 500 Kč spočívající v přípravě a převzetí zastoupení, sepisu vyjádření ze dne 3. 8. 2017 a 8. 1. 2020 a účasti při ústním jednání ve dnech 26. 9. 2019, 25. 11. 2019 v celkové délce 2:45 hod., 16. 1. 2020, 18. 5. 2020 a 15. 4. 2021 (9x 9 500 Kč) podle ust. § 6 odst. 1 , § 7 bod 6 , § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 advokátního tarifu ve výši 2 700 Kč, spojených s 9 úkony právní služby (9x 300 Kč) a částky ve výši 18 522 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty. S ohledem na současné majetkové poměry žalobce, který je starobním důchodcem, soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. delší lhůtu k plnění, a to v délce jednoho měsíce.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci prostřednictvím podepsaného soudu. V odvolání musí být uvedeno, kdo je podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel domáhá. Odvolání musí být podepsáno a datováno.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.