Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

106 C 250/2021-65

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení, Ph.D.,

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky ve výši 12 875,91 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 746,15 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 2 746,15 Kč od 7. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 10 129,76 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 11 657,47 Kč od 1. 11. 2020 do 6. 11. 2020, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 8 911,32 Kč od 7. 11. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 746,15 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 2 746,15 Kč od 7. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 10 129,76 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 11 657,47 Kč od 1. 11. 2020 do 6. 11. 2020, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 8 911,32 Kč od 7. 11. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

Žalobou doručenou soudu dne 27. 11. 2020 se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 12 875,91 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně poskytla žalované na základě části B návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 8. 2. 2017 revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Ke dni 20. 3. 2020 žalovaná postupně z úvěrového rámce vyčerpala peněžní prostředky v celkové výši 29 246,15 Kč. Čerpání úvěru bylo souhrnně evidované na podúčtu číslo. Tuto část úvěru se žalovaná zavázala splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však ve výši 500 Kč. Dne 18. 8. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné splátky ve lhůtě do 30 dnů. V této lhůtě žalovaná dlužnou splátku neuhradila. Dopisem ze dne 24. 9. 2020 žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila. Odstoupení nabylo účinnosti dne 31. 10. 2020 a dluh žalované ve výši 12 875,91 Kč se stal splatným v celém rozsahu. Dlužná částka představuje dlužnou jistinu 10 385,07 Kč, úroky 1 218,44 Kč, pojistné 359,40 Kč, náhradu nákladů za vymáhací proces 600 Kč, poplatek za odklad splátek 0 Kč a smluvní pokutu za prodlení 313 Kč. Celková dlužná částky úvěru činí 12 875,91 Kč. Dopisem ze dne 24. 9. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou ke splnění dluhu. Opětovně byla žalovaná vyzvána předžalobní výzvou ze dne 2. 11. 2020, ovšem bezvýsledně.

Písemným podáním, doručeným soudu dne 12. 8. 2021, žalobkyně dále doplnila, že posoudila úvěruschopnost žalované v souvislosti s její žádostí o úvěr. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že je na mateřské dovoleno a jako svůj měsíční příjem uvedla částku 7 600 Kč, vedlejší příjmy 0, náklady na bydlení uvedla 1 000 Kč, ostatní pravidelné náklady a finanční závazky 0. Žalovaná dále uvedla, že je svobodná s jednou vyživovací povinností a bydlí u rodičů. Dále žalobkyně učinila dotaz do registru Solus, kde žalovaná nebyla vedena jako osoba se závazky po splatnosti. Dále žalobkyně provedla kontrolu v interní databázi zaměstnanci Ares, katastru nemovitostí, centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku. Z výsledku kontrol nevyplynuly skutečnosti zpochybňující hodnověrnost poskytnutých informací. Žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Dále žalobkyně doplnila, že žalovaná měla k dispozici k čerpání úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč s možností navýšení do maximální výše 500 000 Kč. Za dobu trvání úvěrové smlouvy žalovaná čerpala úvěrový rámec do výše 29 246,15 Kč a na poskytnutý revolvingový úvěr splatila celkem 26 500 Kč.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

K jednání, jenž se ve věci konalo dne 16. 9. 2021, se nedostavila žalovaná. Žalobkyně setrvala na podaném návrhu v plném rozsahu. Soud jednal a rozhodl o věci samé vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování.

V daném případě soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:

ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 8. 2. 2017 mezi žalobkyní a žalovanou, že žalovaná požádala žalobkyni o klasický revolvingový spotřebitelský úvěr, kdy aktuální úvěrový rámec činí 10 000 Kč, maximální úvěrový rámec činí 500 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet splátky ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč. Žalovaná smlouvu podepsala.

Ze všeobecných obchodních podmínek, platných od 1. 12. 2016, vzal soud za prokázáno, že tyto jsou součástí úvěrové smlouvy.

Z přehledu plateb a čerpání k úvěru číslo vzal soud za prokázáno, že celkem bylo na úvěr žalovanou uhrazeno 26 500 Kč a vyčerpáno bylo 29 246,15 Kč.

Z upozornění na možnost mimosoudního vyrovnání ze dne 18. 8. 2020 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vyhotovila toto písemné upozornění, ve kterém vyzývá žalovanou k úhradě neuhrazených splátek ve lhůtě 30 dnů, a to z úvěrové smlouvy číslo.

Z odstoupení od úvěrové smlouvy číslo ze dne 24. 9. 2020 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně sdělila žalované, že s ohledem na prodlení se splácením úvěru odstupuje žalobkyně od úvěrové smlouvy a vyzývá ji k úhradě celé dlužné částky ve výši 12 876 Kč s upozorněním na případné vymáhání.

Z poštovního podacího archu ze dne 24. 9. 2020 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně uvedeného dne odesílala žalované korespondenci na adresu adresa žalované.

Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 2. 11. 2020 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě neuhrazené pohledávky z titulu úvěrové smlouvy ze dne 8. 2. 2017, na základě které jí byl poskytnut revolvingový úvěr, kdy z úvěru vyplývá závazek splatit úvěr ve výši 29 246,15 Kč. Ve věci úvěru došlo k odstoupení od úvěrové smlouvy, které nabylo účinnosti dne 31. 10. 2020 a dluh představuje 12 875,91 Kč, žalovaná je vyzývána k jeho úhradě a zároveň je upozorňována na možnost soudního vymáhání.

Z poštovního podacího archu ze dne 2. 11. 2020 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně odesílala žalované uvedeného dne korespondenci na adresu adresa žalované.

Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 5. 12. 2016 vzal soud za prokázáno, že žalované byl přiznán rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč.

Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu:

Dne 8. 2. 2017 uzavřely žalobkyně a žalovaná smlouvu o revolvingovém úvěru formou poskytnutí úvěrového rámce ve výši 10 000 Kč s maximálním navýšením do 500 000 Kč. Čerpání úvěru je souhrnně evidováno na podúčtu číslo žalovaná se zavázala hradit úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně však ve výši 500 Kč. Žalovaná v žádosti o revolvingový úvěr uvedla, že je toho času na mateřské dovolené, má vyživovací povinnost k jednomu dítěti, bydlí u rodičů, její příjem činí 7 600 Kč, náklady na bydlení činí 1 000 Kč, ostatní příjmy jsou 0, finanční závazky jsou 0 a ostatní pravidelné výdaje jsou 0. Žalovaná bydlí u rodičů. Dopisem ze dne 24. 9. 2020 žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy číslo to z důvodu porušení podmínek splácení s tím, že ke dni 31. 10. 2020 se úvěr stává splatným v plném rozsahu a žalovaná je povinna k úhradě dlužné částky ve výši 12 876 Kč. Korespondence byla žalované odesílána dne 24. 9. 2020 na adresu adresa žalované. Výzvou ze dne 2. 11. 2020 žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě neuhrazené pohledávky na úvěrovém účtu číslo ve výši dlužné částky 12 875,91 Kč, tato výzva byla žalované odesílána dne 2. 11. 2020. Žalovaná na úvěr celkem vyčerpala 29 246,15 Kč a uhradila 26 500 Kč.

Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení Soud zároveň na danou věc aplikoval i , o spotřebitelském úvěru.

Podle ust. a 2 (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnost spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou dány důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

Podle ust. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

Ze strany žalobkyně bylo soudu poskytnuto tvrzení, že před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně vycházela z informací získaných od žalované, kdy uváděla, že je na mateřské dovolené, jako svůj měsíční příjem uvedla částku 7 600 Kč, vedlejší příjem 0, náklady na bydlení 1 000 Kč, ostatní pravidelné náklady a finanční závazky 0. Dále žalovaná uvedla, že je svobodná s jednou vyživovací povinnosti a bydlí u rodičů. Žalobkyně dále prověřila žalovanou v registru Solus s negativním výsledkem a dále provedla doplňkové kontroly žalované, kdy z těchto kontrol nevyplynula žádná zpochybňující skutečnost hodnověrnosti informací, která by důvodně zpochybnila schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně v případě žalované neměla žádné důvodné pochybnosti o její schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně doložila soudu žádost o revolvingový úvěr, ve které jsou uvedeny skutečnosti shora uvedené, s tím, že žalovaná tyto skutečnosti stvrdila svým podpisem. Dále žalobkyně doložila soudu oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory, dle které byl žalované přiznán rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč. Soud má za to, že žalobkyně řádným způsobem neprověřila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr před jeho poskytnutím, když toto z provedeného dokazování u jednání nevyplynulo. Soud poskytl žalobkyni poučení ve smyslu ustanovení o povinnosti označit důkazy k prokázání tvrzení ohledně schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně i přes poučení ze strany soudu další důkazy ve věci neoznačila, nepředložila.

Soud s odkazem na ust. hodnotí smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou dne 8. 2. 2017 jako neplatnou pro rozpor se zákonem ( o.z.). Podle ust. o.z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání.

Při výkladu ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se prosadí závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. , že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

V dané věci žalobkyně doložila soudu potvrzení žalované ohledně příjmů, ovšem žádným způsobem nebyla zkoumána výdajová stránka u žalované, zejména co se týče nákladů na bydlení a ostatních výdajů. Je zcela nereálné, aby žalovaná měla pravidelné výdaje na výživné, telefon, internet, životní pojištění atd. ve výši 0. Nebyly rovněž zkoumány její běžné životní náklady.

Za situace, kdy dle žalobního tvrzení bylo žalované poskytnuto peněžní plnění v celkové výši 29 246,15 Kč, má soud za to, že nárok žalobkyně vůči žalované je možno posoudit z titulu mimosoudního ujednání ve smyslu ust. § 2991 o.z. jako plnění bez právního důvodu.

Podle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala. V daném případě žalobkyně tvrdila, že poskytla žalované peněžní plnění ve výši 29 246,15 Kč, toto tvrzení nebylo ze strany žalované žádným způsobem rozporováno. Žalovaná pak poskytla žalobkyni plnění ve výši 26 500 Kč. Soud má za to, že je na místě přiznat žalobkyni plnění v rozdílu těchto částek, tedy částku 2 746,15 Kč (29 246,15 – 26 500), výrok I. rozsudku. Splatnost pohledávky nastala na základě výzvy k plnění ze dne 2. 11. 2020, která byla uvedeného dne i odesílána. Dle ust. § 573 o.z. má soud za to, že tato výzva byla doručena dne 5. 11. 2020. Následující den, tj. 6. 11. 2020, byla žalovaná povinna plnit a od 7. 11. 2020 se ocitla v prodlení s plněním peněžitého závazku. Od 7. 11. 2020 žalobkyni vzniklo právo na přiznání příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, jehož výše se řídí

Tak, jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, byla žaloba v tomto rozsahu zamítnuta, s ohledem na právní názor soudu o neplatnosti smlouvy o úvěru pro rozpor se zákonem a posouzení nároku z titulu bezdůvodného obohacení. Neplatná jsou i veškerá vedlejší ujednání ze smlouvy.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované objektivně žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.