Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 34/2021-50
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 31 751 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 139 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 139 Kč od datum do zaplacení.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 612 Kč spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 15 612 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 139 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 139 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 612 Kč spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 15 612 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 31 751 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěrovou smlouvu dne datum, na základě které mu poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč splatný do 24 měsíců od jeho poskytnutí spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 660 Kč, žalovaný uhradil pouze částku 3 861 Kč a dosud dluží částku 31 751 Kč tvořenou jistinou ve výši 18 724 Kč, poplatkem za bezpečnou splátku ve výši 495 Kč, poplatkem za SMS servis ve výši 245 Kč, poplatkem za prodloužení splatnosti ve výši 3 960 Kč, úroky ve výši 4 900 Kč, náklady na vymáhání ve výši 560 Kč a smluvní pokutou ve výši 3 317 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum a žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru dopisem ze dne datum. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Z listin y označené jako kamali - Úvěrová smlouva bylo zjištěno, že se jedná o formulářovou smlouvu, která byla uzavřena dne datum na dálku zadáním SMS kódu číslo. Výše úvěru byla sjednána v částce 20 000 Kč s poplatkem 660 Kč splatnými ve 24 měsíčních splátkách, celkem (bez doplňkových služeb) měl žalovaný splatit částku 27 520 Kč.
4. Z kopie číslo obč. průkazu bylo zjištěno, že tento byl vystaven žalovanému.
5. Z potvrzení o provedené platbě právnická osoba bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně byla dne datum odeslána částka 20 000 Kč na účet č. bankovní účet.
6. Ze sdělení právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl od datum do datum vlastníkem a disponentem účtu č. bankovní účet. Z výpisu č. 2019 z tohoto účtu bylo zjištěno, že dně datum obdržel 20 000 Kč od THEPAY.CZ.
7. Z žádosti klienta bylo zjištěno, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že jeho příjmy činí 19 400 Kč, příjmy ostatních členů 18 000 Kč, počet dětí jsou dvě a výdaje domácnosti činí 11 500 Kč.
8. Z vyhodnocení kontrol bylo zjištěno, že žalovaný nebyl veden v evidenci příjmení, neměl exekuci a jeho rodné číslo nebylo v ISIRu.
9. Z výpisu úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaný na tento úvěr zaplatil celkem částku 3 861 Kč.
10. Z dopisu ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru do 14 dnů od sepsání výzvy.
11. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne datum podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému.
12. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne datum a podacího lístku ze dne datum bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky vyplývající z úvěrové smlouvy, a to do 30 dnů.
13. Z ostatních u jednání provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti.
14. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru dne datum, na základě které mu žalobkyně na jeho bankovní účet č. bankovní účet zaslala prostřednictvím právnická osoba částku 20 000 Kč. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet zápůjčku tak, že získala informace přímo od žalovaného, které uvedl v žádosti klienta. Žalovaný v žádosti příjmy činí 19 400 Kč, příjmy ostatních členů 18 000 Kč, počet dětí jsou dvě a výdaje domácnosti činí 11 500 Kč; žalobkyně však tato skutková tvrzení nedoložila žádnými důkazy, nedoložila pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, nedoložila výplatní pásky nebo potvrzení o výši příjmů, nedoložila žádné důkazy dokládající ostatní příjmy žalovaného, nedoložila žádné listin y dokládající výdaje žalovaného. Žalobkyně doložila, že provedla kontroly v evidencích příjmení, CRIBIS a ISIR. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný na svůj závazek uhradil dle úvěrového účtu celkem částku 3 861 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení celého dluhu ve lhůtě 14 dnů ve výzvě ze dne datum, která byla odeslána na adresu žalovaného dne datum. Předžalobní výzva byla odeslána žalovanému dne datum.
15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).
18. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
21. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
22. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z.
23. Smlouva byla uzavřena předchůdcem žalobkyně jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat kromě ustanovení o. z., také zákon o spotřebitelském úvěru, který upravuje povinnost věřitele zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora (druhého senátu) ze dne datum, sp. zn. C číslo, který v rámci rozhodování o předběžné otázce uzavřel, že články 8 a 23 směrnice 2008 číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
24. Jak vyplývá ze shora uvedeného, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008 číslo dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle §§ 86 a 87 ZoSÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti. Soud přitom nevzal za prokázáno, že by před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Věřitel této své povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, tedy pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do zákaznické karty, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Soud přitom v dané věci konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nedostála, když doložila pouze žádost klienta obsahující prohlášení žalovaného o výši příjmů a výdajů, přičemž nebylo prokázáno, že by byly tyto údaje ověřeny i příslušnými doklady, žalobkyně soudu žádné důkazy nepředložila. Nedoložila např. pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, nedoložila výplatní pásky nebo potvrzení o výši příjmů, nedoložila žádné důkazy dokládající ostatní příjmy domácnosti, nedoložila žádné listin y dokládající výdaje žalovaného. Skutečnost, že žalobkyně prověřila žalovaného v evidencích příjmení, CRIBIS a ISIR, kde neměl žádný záznam, ještě sama osobě nestačí k závěru, že je schopný úvěr splácet.
25. Vzhledem k uvedenému dovodil soud absolutní neplatnost smlouvy o úvěru ze dne datum pro rozpor se zákonem (shora citované §§ 86 a 87 ZoSÚ § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Jelikož se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohla být poučena podle § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , aby doplnila skutková tvrzení a označila důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet zápůjčku. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před poskytnutím úvěru byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, proto je smlouva o úvěru absolutně neplatná.
26. Ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ stanoví povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, přičemž v takovém případě je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel již zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil 3 861 Kč a předchůdkyní žalobkyně mu byla poskytnuta částka 20 000 Kč, soud jej zavázal k úhradě rozdílu ve výši 16 139 Kč (20 000 – 3 861). Splatnost uvedené částky nastala datum v souladu s § 1958 odst. 2 o. z., na základě výzvy žalobkyně obsažené ve výzvě ke splacení celé půjčky ze dne datum, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v souvislosti s uzavřenou smlouvou o úvěru, a to ve lhůtě 14 dnů. K odeslání výzvy prokazatelně došlo datum na adresu žalovaného. Tomu tak vznikla v souladu s § 1970 o. z., povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.
27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , jelikož žalobkyně byla procesně úspěšnější pouze v nepatrné výši pod 1%.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.