Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 169/2021-25

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Šilhanovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 34 420 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 500 Kč od 13. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 901 Kč, úroku ve výši 21,05 % ročně z částky 28 401 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 401 Kč od 1. 3. 2021 do 12. 3. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 901 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení, částky 3 150 Kč, částky 300 Kč, částky 1 497 Kč a částky 1 072 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 062 Kč,

a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí – k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 500 Kč od 13. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 901 Kč, úroku ve výši 21,05 % ročně z částky 28 401 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 401 Kč od 1. 3. 2021 do 12. 3. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 901 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení, částky 3 150 Kč, částky 300 Kč, částky 1 497 Kč a částky 1 072 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 062 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí – k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 5. 4. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 401 Kč s příslušenstvím v podobě smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení, částky 3 150 Kč, částky 300 Kč, částky 1 497 Kč a částky 1 072 Kč s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 23. 11. 2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru

číslo na základě které poskytla žalovanému úvěr 30 000 Kč tak, že částku 27 500 Kč převedla dne 1. 12. 2020 na účet určený žalovaným a částku 2 500 Kč převedla na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Žalovaný byl povinen uhradit poskytnuté peněžní prostředky společně s úroky. Celkovou částku úvěru ve výši 42 000 Kč byl žalovaný povinen uhradit ve 40 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 050 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobkyně, přičemž první splátka byla splatná dne

20. 12. 2020. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou jedné splátky nebo jen její části po dobu delší než dva měsíce odeslala žalobkyně žalovanému dne 28. 2. 2021 písemné Oznámení o zesplatnění úvěru. Žalobkyně odeslala žalovanému celkem tři upomínky, a to ve dnech 27. 12. 2020, 27. 1. 2021 a dále Zesplatnění pro smlouvu číslo které je zároveň oznámením o zesplatnění úvěru, jehož součástí je také předžalobní výzva. Za každou písemně odeslanou upomínku je žalovaný povinen uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč, tedy celkem částku ve výši 300 Kč (tj. 3 x 100 Kč). Žalovaný je v prodlení s úhradou částky ve výši 31 551 Kč, která se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 3 150 Kč a neuhrazené jistiny ve výši

28 401 Kč. Roční zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 21,05 %. S ohledem na zesplatnění úvěru vznikla žalovanému povinnost k úhradě sjednaného smluvního úroku

z neuhrazené jistiny 28 401 Kč, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do okamžiku jeho úplného zaplacení. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splátkami úvěru, a to v počtu 3 neuhrazených měsíčních splátek, požaduje žalobkyně smluvní pokutu

3 x 499 Kč, tj. celkem 1 497 Kč. Součástí žaloby je také nárok žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a neuhrazených splátek kapitalizovaný částkou ve výši 1 072 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do 3. 4. 2021.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

3. Soud provedl v rámci řízení následující důkazy:

-) Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 23. 11. 2020,

-) smluvní podmínky ze dne 23. 11. 2020,

-) čestné prohlášení o závazcích spotřebitele ze dne 23. 11. 2020,

-) čestné prohlášení o výdajích spotřebitele ze dne 23. 11. 2020,

-) formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 23. 11. 2020,

-) předpis splátek,

-) nazvaná„ posouzení úvěruschopnosti zákazníka“ ze dne 1. 12. 2020,

-) výpis z běžného účtu č. bankovní účet za říjen 2020,

-) výplatní lístek za srpen 2020, září 2020,

-) potvrzení o provedení transakce ze dne 1. 12. 2020 na částku 27 500 Kč,

-) potvrzení o provedení transakce ze dne 1. 12. 2020 na částku 2 500 Kč,

-) předžalobní výzva ze dne 28. 2. 2021, spolu s podacím lístkem ze dne 28. 2. 2021,

-) nazvaná„ bonita smlouvy“.

4. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 23. 11. 2020 soud zjistil, že dne

23. 11. 2020 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit tento úvěr ve

40 měsíčních splátkách v částce 1 050 Kč počínaje od 20. 12. 2020. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 21,05 % ročně. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému část úvěru ve výši 27 500 Kč převodem na bankovní účet žalovaného, jehož číslo bylo uvedeno ve smlouvě. Provize zprostředkovatele ve výši 2 500 Kč měla být na pokyn žalovaného uhrazena přímo zprostředkovateli. Vedle osobních údajů žalovaného bylo ve smlouvě uvedeno, že čistý měsíční příjem žalovaného činí 20 000 Kč, příjem domácnosti 20 000 Kč, žalovaný je svobodný, bydlí v podnájmu, jeho výdaje na bydlení činí 5 000 Kč a splátky dalších úvěrů 0 Kč. Žalobkyně byla při uzavírání smlouvy zastoupena zprostředkovatelem jméno příjmení.

Dne 23. 11. 2020 žalovaný vyplnil Čestné prohlášení spotřebitele (závazky a výdaje), v němž uvedl, že jeho měsíční příjem činí 20 000 Kč a měsíčně vynakládá na bydlení 5 000 Kč.

Z Posouzení úvěruschopnosti zákazníka bylo zjištěno, že tato byla vyhotovena po uzavření smlouvy dne 1. 12. 2020. Byly ověřeny údaje žalovaného v insolvenčním rejstříku, platové výměry žalovaného a běžný účet. Byly započteny příjmy žalovaného ve výši 20 000 Kč, výdaje na bydlení ve výši 5 000 Kč a ostatní výdaje ve výši 0 Kč. Dále žalobkyně započetla na výdaje žalovaného normativní náklady na bydlení dle místa bydliště žalovaného, životní minimum a stanovila nezabavitelnou částku zákazníka. Tvrzená výše příjmů byla prokázána předloženými výplatními lístky (zjištěno z výplatních listů za srpen 2020 a září 2020).

Z Výpisu z účtu žalovaného za říjen 2020 soud zjistil, že se jedná pouze o část výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíc říjen 2020 Počáteční zůstatek na běžném účtu žalovaného byl mínus 2 828,97 Kč, celkové příjmy 33 501,20 Kč, celkové výdaje –

31 586,76 Kč a konečný zůstatek mínus 914,53 Kč. Na účet byla připsána výplata žalovaného v celkové výši 19 920 Kč.

Ke dni 30. 11. 2020 žalovaný neměl žádný záznam v centrální evidenci exekucí (zjištěno

z Výpisu z centrální evidence exekucí) a ani v insolvenčním rejstříku (zjištěno z Výpisu z insolvenčního rejstříku).

Dne 1. 12. 2020 převedla žalobkyně na účet žalovaného uvedený ve smlouvě o úvěru částku 27 500 Kč (zjištěno z Potvrzení o provedení transakce na částku 27 500 Kč) a částku 2 500 Kč na účet zprostředkovatelky úvěru (zjištěno z Potvrzení o provedení transakce na částku 2 500 Kč).

Zy nazvané Bonita smlouvy soud zjistil, že žalovaný do dne 28. 2. 2021 neuhradil žalobkyni ničeho.

Dopisem ze dne 28. 2. 2021 žalobkyně oznámila žalovanému, že z důvodu porušení smlouvy ho vyzývá k úhradě dlužné částky ve výši 31 551 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč

a upomínacích nákladů ve výši 300 Kč do 10 dnů od odeslání tohoto Oznámení. Oznámení bylo odesláno žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru téhož dne (zjištěno ze Zesplatnění ze dne 28. 2. 2021 včetně podacího lístku).

6. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, která by měla význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

7. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným soud právně kvalifikuje podle

ust. a násl. , (dále také jen o. z.), upravujících smlouvu o úvěru, protože zjištěná smlouva obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Dále je třeba zdůraznit, že zatímco žalobkyně podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a smlouvu nepochybně uzavírala v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný na rozdíl od žalobkyně smlouvu v postavení podnikatele neuzavíral, a proto je třeba na smluvní vztah aplikovat také ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon číslo ,

o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZoSÚ).

8. Podle § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

10. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008 /48/“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to

i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978).

14. Soud nevzal za prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, a to pokud jde zejména o výdajovou stránku poměrů žalovaného. Nejprve je třeba uvést, že žalobkyně dostatečně zkoumala příjmy žalovaného, jejichž výše se podává z předložených výplatních listin. Žalobkyně však blíže nezkoumala výdaje žalovaného, pokud jde zejména o náklady žalovaného na bydlení. Žalobkyně tak nemohla objektivně posoudit úvěruschopnost žalovaného, jestliže neměla k dispozici ověřené údaje o jeho výdajích. Soud byl připraven u ústního jednání v tomto směru žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání, avšak žalobkyně se nedostavila k jednání před soudem a připravila se tak dobrovolně o možnost být ze strany soudu poučena podle a 3 S ohledem na neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí soud dospěl

k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru ze dne 23. 11. 2020 pro rozpor se zákonem (shora citované ust. § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), když k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 o. z.).

15. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet dne 1. 12. 2020 částku 27 500 Kč. Dále vzal soud za prokázáno, že výzvou ze dne 28. 2. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do deseti dnů od odeslání tohoto oznámení. Tato výzva byla žalovanému odeslána téhož dne doporučeně poštou na adresu uvedenou ve smlouvě.

16. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalovanému z neplatného právního jednání částku 27 500 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o. z., a proto je povinen žalobkyni toto obohacení vrátit. Jelikož žalovaný neuhradil žalobkyni dosud ničeho, soud žalobě vyhověl ohledně částky 27 500 Kč představující nevrácené peněžní prostředky. Žalobkyně odeslala žalovanému dne 28. 2. 2021 výzvu k úhradě dluhu, přičemž soud má podle § 573 o. z. za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalovaného dne 3. 3. 2021. Jelikož byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do deseti dnů od odeslání výzvy, přiznal soud žalobkyni podle

§ 1970 o. z. úroky z prodlení z dlužné částky od 13. 3. 2021, tj. ode dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení (výrok I.).

17. Ohledně zbývajících dílčích nároků ve výši 901 Kč, úroku ve výši 21,05 % ročně z částky 28 401 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 401 Kč od 1. 3. 2021 do 12. 3. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 901 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení, částky 3 150 Kč, částky 300 Kč, částky 1 497 Kč a částky 1 072 Kč soud žalobu zamítl.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně se touto žalobou domáhala zaplacení celkem částky 34 420 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 27 500 Kč (výrok I. tohoto rozhodnutí) a neúspěšná byla co do částky 6 920 Kč (výrok II. tohoto rozhodnutí). Celkový úspěch žalobkyně tak představuje 79 % a neúspěch 21 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 58 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly.

19. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle , písm. d) (dále jen vyhlášky), která byla stanovena dle vyhlášky ve výši 1 500 Kč (3 x 500 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů dle vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Náhrada 21 % DPH dle z přiznané odměny a náhrad odpovídá částce 378 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 377 Kč. Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 3 555 Kč pak náleží žalobkyni 58 %, což představuje částka 2 062 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po 1. 7. 2014, tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky.

20. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle , k náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.