Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 230/2021-46
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 198,60 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 800 Kč od 12. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení dalších 1 398,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 398,60 Kč od 12. 6. 2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 178 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 800 Kč od 12. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení dalších 1 398,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 398,60 Kč od 12. 6. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 178 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 3 198,60 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru poskytnutého žalovanému. Tvrdil, že jeho právní předchůdce, společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla tato společnost dne 21. 5. 2019 žalovanému bezhotovostním převodem na jeho účet částku 1 800 Kč. Žalovaný se přitom ve smlouvě zavázal tuto částku dané společnosti vrátit, a to nejpozději do 11. 6. 2019. Žalovaný však nic v dané lhůtě ani později nezaplatil. Následně byla pohledávka za žalovaným smluvně postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 2. 2. 2021 Ani poté však žalovaný dluh nevyrovnal, a proto se po něm žalobce domáhá zaplacení celé žalované částky a nadto po něm žádá i úhradu úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 198,60 Kč od 12. 6. 2019 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nedostavil se ani k jednání soudu, ke kterému byl včas a řádně předvolán, aniž by z důležitého důvodu požádal o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (dle § 101 odst. 3 o.s.ř. ).
3. Soud z provedených důkazů, zejména ze smlouvy o úvěru ze dne 20. 5. 2019, ze standardních informací o spotřebitelském úvěru, z výpisu z účtu žalovaného a z výpisu z účtu právního předchůdce žalobce zjistil, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba smlouvu o úvěru, na základě které tato společnost poskytla žalovanému bezhotovostním převodem na jeho účet částku 1 800 Kč. Dle smlouvy byl žalovaný povinen tuto částku společně s poplatkem ve výši 1 398,60 Kč dané společnosti vrátit nejpozději do 11. 6. 2019. V řízení však nebylo prokázáno, že by před uzavřením smlouvy byla náležitě zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Tvrzení žalobce o tomto zkoumání nebyla důkazně podložena, souhlas žalovaného se zpracováním osobních údajů se soudu jeví jako nedostatečný, tvrzená lustrace žalovaného v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUBC nebyla nijak doložena a ani tvrzené uplatnění ekonomického modelu bez doložení jakéhokoliv zjištěného vstupního data (příjmy či tvrzené výdaje žalovaným) soud také za dostačující důkaz nepovažuje. Žalovaný nic uvedené společnosti nezaplatil. Následně byla pohledávka za žalovaným smlouvou ze dne 26. 1. 2021 postoupena na žalobce, jak plyne ze znění této smlouvy a z její přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 2. 2. 2021. Žalovaný žalobcem vyzván k úhradě žalované částky včetně příslušenství tzv. předžalobní výzvou ze dne 2. 2. 2021.
4. Po právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném znění (dále jen o. z.). Danou smlouvu je však třeba považovat za neplatnou dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, v platném znění, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by před uzavřením smlouvy došlo k náležitému posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -679/18 je soud povinen zkoumat úvěruschopnost a její vliv na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Proto soud nárok žalobce posoudil dle § 2991 o. z., dle kterého je žalovaný povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu úvěru, představující plnění bez právního důvodu. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 1 800 Kč, a to žalobci, neboť právě na něho pohledávka původního věřitele vůči žalovanému smluvně dle § 1879 a násl. o. z. přešla. Soud rovněž přiznal žalobci právo na úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., avšak s ohledem na výše uvedené, tyto úroky z prodlení přiznal žalobci jen z částky 1 800 Kč. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný z 56 % a neúspěšný ze 44 %, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 12 % z celkových nákladů, tedy v částce 178 Kč. Celkové náklady řízení žalobce jsou přitom tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, v platném znění, (dále jen AT) za tři úkony právní služby po 200 Kč, paušální náhradou hotových výdajů advokáta k provedeným úkonům právní služby ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT a 21% DPH z těchto částek kromě soudního poplatku ve výši 189 Kč, celkem tedy náklady řízení žalobce činily 1 489 Kč. Pro úplnost k tomu soud dodává, že bylo namístě aplikovat ustanovení § 14b AT, neboť došlo k naplnění všech jeho podmínek, když soud považuje návrh na zahájení řízení za tzv. formulářovou žalobu, jakou žalobce podává u soudu opakovaně ve věcech skutkově i právně obdobných, což je soudu známo z úřední činnosti, dále jde ve věci o peněžité plnění nepřekračující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.