Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

77 C 38/2021-26

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 3 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 500 Kč od 9. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 500 Kč od 9. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalobkyně provedla dne 3. 10. 2019 odtah na odstavné parkoviště žalobkyně a následný zpětný odtah s vozidlem žalovaného registrační značka, jelikož toto bránilo provedení blokového čištění komunikací, přičemž cenu za zpětný odtah, jejíž maximální výše 5 000 Kč je určena nařízení stát. instituce č. 2/2010, žalovaný nezaplatil, přestože byl písemně vyzván k úhradě do 8. 1. 2020.

Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný.

Soud v souladu s  , (dále jen „ “), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně, jež je na základě koncesní smlouvy uzavřené se územní celek zmocněna k odstraňování silničních vozidel z místních komunikací města v případech neuposlechnutí rozhodnutí o dočasném zákazu stání, dne 3. 10. 2019 v 7:15 hod. odtáhla z ulice ulice v obec, na své odstavné parkoviště vozidlo značka, registrační značka, jehož majitelem byl v té době žalovaný, který byl včas za účelem blokového čištění pozemní komunikace opatřené dočasnou dopravní zákazovou značkou„ B29 Zákaz stání“, upozorněn na nutnost odklidit vozidlo z ulice, avšak tak neučinil; a po dokončení čištění vozidlo vrátila zpět do ulice ulice. Žalobkyně následně, poté co se dozvěděla, že žalovaný je vlastníkem vozidla, dopisem ze dne 17. 12. 2019 žalovaného zpravila o provedeném zpětném odtahu vozidla a vyzvala jej k úhradě do 7 dnů od doručení, přičemž pokus o doručení výzvy byl učiněn dne 19. 12. 2019.

Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Oprávněný pracovník stát. instituce dne 3. 10. 2019 dle , o pozemních komunikacích, rozhodl o odtahu vozidla značka, registrační značka, které stálo v místě dočasného zákazu stání ve smyslu zákona o pozemních komunikacích. Odtah na své odstavné parkoviště provedla v souladu s ujednáním se statutárním městem žalobkyně, která následně vozidlo po dokončení blokového čištění vrátila zpět na místo. Dle zákona o pozemních komunikacích nese náklady takového odstranění, odstavení a vrácení provozovatel vozidla. Jelikož chování žalovaného vedlo ke vzniku nákladů na straně žalobkyně, je žalovaný tyto náklady povinen nahradit. Žalovaný vlastním zaviněním porušil zákonnou povinnost ve smyslu , (dále též „o. z.“), a žalobkyni tím vzniklo právo na náhradu škody podle a násl. o. z., přičemž vzniklá škoda odpovídá ceně účelně vynaložených nákladů, za něž se v této věci považuje cena dvou úplných odtahů stanovená nařízením územní celek, kterým se stanovují maximální ceny za nucené odtahy vozidel, která činí 5 000 Kč; v souladu s dispoziční zásadou žalobkyně požaduje pouze úhradu částky 3 500 Kč. Povinnost uhradit cenu za zpětný odtah provedený žalobkyní stíhá provozovatele vozidla, jímž je podle zákona o silničním provozu vlastník vozidla, tedy v předmětné věci žalovaný. Žalobkyně žalovaného psaním, jež se do sféry žalovaného dostalo dne 19. 12. 2019, vyzvala k úhradě dluhu do 7 dnů od doručení. Neuhrazením dluhu po výzvě se podle o. z. žalovaný ocitl v prodlení a žalobkyně má podle o. z. právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, jež plyne z vládního , a to (k návrhu žalobkyně) od 9. 1. 2020 do zaplacení.

Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů nezastoupené žalobkyně, které podle a příslušných ustanovení náleží 100 Kč za každý ze dvou účelně učiněných úkonů (předžalobní výzva, podání žaloby). Činnost vedoucí k vymožení vlastní pohledávky není poskytnutím služby za úplatu ve smyslu , o dani z přidané hodnoty, a proto není, a to ani z jiného důvodu, předmětem daně z přidané hodnoty; náhrada za daň z přidané hodnoty proto žalobkyni nenáleží.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.