Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 196/2021-115

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Svobodovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 120 488,26 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 510 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 110 978,26 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 45 244,48 Kč ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 41 359 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 510 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 110 978,26 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 45 244,48 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 41 359 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 120 488,26 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 54 754,48 Kč od datum do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 41 359 Kč od datum do zaplacení z titulu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo uzavřené mezi účastníky řízení dne datum. Na základě citované smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč, který žalovaný čerpal a zavázal se jej splácet k rukám žalobkyně v 72 měsíčních splátkách po 1 029 Kč vždy k 15. dni v měsíci. Spolu s jistinou byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni též sjednaný úrok z úvěru ve výši 23 % ročně, popř. poplatky a smluvní pokutu dle smluvních ujednání. Žalovaný svému peněžitému závazku z úvěrové smlouvy nedostál, úvěr řádně nesplácel – se zaplacením splátky splatné datum se dostal do prodlení, proto žalobkyně po opakovaných upomínkách dopisem z datum nesplacenou část úvěru zesplatnila a k uvedenému datu vyčíslila celkovou výši dluhu dle jednotlivých položek. Žalovaný uhradil na úvěru pouze 13 splátek (z celkových 72) v celkové výši 22 490 Kč, dále již ničeho. Žalovaná částka sestává dle žalobkyně z nesplacené jistiny úvěru 36 169,65 Kč, zbylé části úroku z úvěru 24 536,88 Kč, zbylé části inkasní služby 9 676 Kč, zbylé části doplňkové služby PODPORA 7 139 Kč, 12 272 Kč a 12 272 Kč, nákladů na upomínání 500 Kč za druhou upomínku, smluvní pokuty za prodlení úvěru dle čl. V. smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši 111,79 Kč, smluvní pokuty za prodlení inkasní služby dle čl. II. smlouvy o zřízení inkasní služby ve výši 6,72 Kč, smluvní pokuty dle čl. V číslo smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši 18 084,83 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání nařízenému na datum se bez řádné a včasné omluvy nedostavil, odročení jednání nežádal. Žaloba a předvolání k jednání soudu byly doručeny žalovanému dne datum. Soud tak s odkazem na ust. (dále jen „ “) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, resp. i strany žalující - ta se z uvedeného jednání ve věci, při němž byl vyhlášen rozsudek, předem omluvila, odročení jednání rovněž nežádala.

3. Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo z datum včetně příloh číslo jakožto nedílných součástí smlouvy spolu s žádostmi žalovaného o poskytnutí úvěru včetně doplňkových služeb, dokladem o bezhotovostní platbě žalovaného ve výši 1 Kč ze datum jako projevem souhlasu s návrhem úvěrové smlouvy, výpisem z účtu žalovaného a mailovou korespondencí účastníků z datum má soud za zjištěné, že žalobkyně se po vyplnění dotazníku bonity žadatele (žalovaného) zavázala vyplatit tomuto na spotřebitelském úvěru finanční prostředky v celkové výši 40 000 Kč po odečtení úhrady předchozího závazku vůči žalobkyni ze smlouvy číslo ze dne datum ve výši 20 076 Kč (viz doklad o převodu uvnitř banky z datum a potvrzení o úhradě dluhu ze datum) a nákladů spojených s vyřízením úvěru 8 000 Kč specifikovaných v čl. 4 smlouvy – tedy na zaslání smlouvy, na lustrum žalované v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku, v registru odcizených dokladů, v registrech spojených s AML, v nebankovním registru a na ostatní administrativní náklady. Tj. na peněžní účet č. bankovní účet tak žalovaný fakticky obdržel od žalobkyně (jednající prostřednictvím zaměstnance jméno příjmení – viz plná moc) částku 11 924 Kč (viz potvrzení o vyplacení úvěru ze datum a doklad o bezhotovostní platbě z datum). Podle čl. VII. smlouvy ujednaly smluvní strany k návrhu žalované„ doplňkovou inkasní službu“, jejíž podmínky upravila samostatná smlouva (resp. příloha číslo úvěrové smlouvy), a„ doplňkovou službu PODPORA“ (viz příloha číslo smlouvy). Zbývajícími přílohami smlouvy účastníci dohodli konkrétní způsob splacení úvěru – žalovaný se zavázal splatit úvěr v 72 měsíčních splátkách po 1 029 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci počínaje datum spolu s úrokem z úvěru 23 % ročně při sazbě RPSN 38,71 % ročně. Resp. úrok z úvěru byl sjednán pro celou předpokládanou dobu trvání smlouvy 72 měsíců. K samotné měsíční splátce úvěru 1 029 Kč (jistina a úrok) byla připočtena úhrada inkasní služby 164 Kč měsíčně (úhrada splátky úvěru prostřednictvím tzv. inkasa z účtu žalovaného) a úhrada doplňkové služby PODPORA 537 Kč měsíčně (úhrada za možnost odkladu splátek a přerušení splácení úvěr za sjednaných podmínek) – měsíční splátka tak činila celkem 1 730 Kč. Co do zpoplatněné inkasní služby byla žalobkyně jako poskytovatel úvěru povinna zaslat po provedení každé inkasní služby sms zprávu spotřebiteli a pro případ, že inkaso nebude pro nedostatek volných peněžních prostředků na účtu provedeno, byla oprávněna provádět opakované příkazy s denní frekvencí až do data realizace platby (viz příloha číslo úvěrové smlouvy). Jak se v čl. V. odst. 5.4. smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru uvádí, vyzve poskytovatel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, k úhradě dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Resp. první upomínkou zpoplatněnou částkou 300 Kč poskytne spotřebiteli lhůtu k plnění 5 kalendářních dnů od doručení upomínky, ke kterému dojde nejpozději 10. den od podání zásilky k přepravě, pokud si zásilku spotřebitel osobně nevyzvedne dříve. Následuje druhá upomínka s týmiž lhůtami k úhradě a doručení, přičemž tuto je poskytoval oprávněn zpoplatnit částkou 500 Kč. Nedojde-li ani poté k úhradě dlužné částky, je ve znění téhož článku odst. 5.5. smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, s jejíž úhradou se spotřebitel dostal do prodlení. Úvěrová smlouva byla uzavřena elektronicky s využitím prostředků komunikace na dálku k písemné žádosti žalované.

4. Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo z datum má soud za prokázané, že na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč (není předmětem žaloby, avšak na jeho úhradu byly použity peněžní prostředky z druhé úvěrové smlouvy číslo). I v tomto případě sloužil poskytnutý úvěr v částce 10 314 Kč k úhradě předchozího závazku mezi účastníky z úvěrové smlouvy číslo ze dne datum a v částce 4 000 k úhradě nákladů smlouvy. Dle potvrzení o vyplacení úvěru a výpisu z databáze žalobkyně vyplatila žalobkyně na základě shora uvedeného úvěrové smlouvy žalovanému částku 5 686 Kč na jeho účet.

5. Co do posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházel soud z následujících listinných důkazů: z obsahu samotné úvěrové smlouvy číslo – resp. přílohy číslo„ Dotazníku k posouzení bonity žadatele (spotřebitele)“, lustrace v centrální evidenci exekucí s výsledkem„ 0 záznamů“, lustrací v nebankovním registru (splnění požadavku AML zákona) s výsledkem„ 30 pozitivních lustrací“, výpisem z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet u mBank za měsíc říjen 2019 – příjem od zaměstnavatele právnická osoba (viz výpis z obchodního rejstříku) 20 541 Kč, kopie občanského průkazu a rodného listu žalovaného - z nich byly ověřeny iniciály žalovaného včetně údaje o osobním stavu (svobodný), lustrace neplatných dokladů s negativním výsledkem. V„ Dotazníku k posouzení bonity žadatele (spotřebitele)“ jako přílohy číslo úvěrové smlouvy číslo je uvedeno, že žalovaný je svobodný, zaměstnán je u společnosti právnická osoba (na dobu neurčitou) s výdělkem 23 900 Kč měsíčně, nevlastní žádný nemovitý majetek, nemá žádnou vyživovací povinnost. Jako další měsíční výdaje žalovaného žalobkyně zohlednila náklady na spotřebitele 6 800 Kč a na bydlení 2 000 Kč, rovněž i měsíční výdaje za sportovní sázky 4 967 Kč a splátku právnická osoba 1 000 Kč. Po odečtení měsíčních výdajů evidovala žalobkyně u žalovaného měsíční zůstatek 8 403 Kč. Po provedené lustraci v jednotlivých registrech, jak je uvedeno výše, hodnotila žalobkyně žalovaného jako úvěrovatelného – viz DSTI 7,24 % (poměr mezi souhrnem měsíčních splátek u všech úvěrů a čistým měsíčním výdělkem), DTI 0,51 % (poměr celkového zadlužení žadatele k ročnímu příjmu). Znaleckým posudkem číslo ze dne datum pak žalobkyně dokládala svá žalobní tvrzení o výši úrokové sazby včetně RPSN, kterou označila za zcela přiměřenou. Zpracovatel znaleckého posudku Ing. jméno příjmení, znalec z oboru ekonomika, odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, jehož úkolem bylo vypracovat posudek ve věci porovnání podmínek, za jakých právnická osoba poskytuje spotřebitelské úvěry v porovnání podobných společností a bank, se v závěru posudku vyjádřil následovně:„ Úroková sazba i sazba RPSN, tak jak ji nabízí a používá právnická osoba u spotřebitelských úvěrů odpovídá situaci na trhu dalších nebankovních společností a v některých případech i bankovních domů. příjmení doplňkové služby nabízené společností jsou pro klienty spíše pozitivní a co do ceny i podmínek použití na trhu obvyklé. Sankční ujednání používaná společností jsou na tuzemském trhu obvyklá a zároveň i přiměřená ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Společnost CFIG posuzuje úvěruschopnost klienta řádně a obezřetně, v určitém ohledu i mírně nad rámec zákona. V případě zajištění úvěru nemovitostí společnost nepoužívá nemovitosti ve výrazném nepoměru vzhledem k poskytovaným částkám a ani nezajišťuje do celé hodnoty nemovitosti ale pouze k poměrné části.“ Na obdobné závěry odkazovala žalobkyně i s ohledem na tzv. srovnání poskytovatelů půjček zveřejněné organizací„ Člověk v tísni“. Skutečnost, že žalobkyně postupovala zcela legitimně i při posuzování bonity (úvěruschopnosti) žalovaného, dokladovala vyjádřením obec národní banky („ ČNB“) z datum, jako i Přílohou A – tj. vlastní Metodikou s vysvětlivkami k vyhodnocení úvěruschopnosti klienta a aktuální zprávou produktu – spotřebitelského úvěru vypracovanou Institutem aplikovaného práva. Dle stanoviska ČNB rozsah požadovaných údajů a formu jejich doložení určuje poskytovatel spotřebitelského úvěru na základě svého kvalifikovaného uvážení. V citované metodice pak sama žalobkyně mimo jiné uvádí, že pro posouzení úvěruschopnosti klienta vyžaduje u všech klientů doložení dokumentů k posuzovaným skutečnostem, přičemž závazky klienta hodnotí tak, že u nákladů na bydlení vychází žalobkyně z odchozích plateb na nájem, vedle toho náklady na spotřebitele, manžela/manželku a dítě stanoví fixně ve výši 3 800 Kč na spotřebitele, 1 200 Kč na manžela/manželku a 2 000 Kč na dítě. Oprávnění poskytovat úvěry prokázala žalobkyně v řízení licencí ČNB spolu s certifikáty.

6. Upomínkami žalobkyně ze dne datum a datum spolu s poštovními podacími archy má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k zaplacení splatných splátek úvěru z úvěrové smlouvy číslo resp. splátky ve výši 1 730 Kč splatné datum (viz první upomínka). Dopisem z datum, předaným téhož dne k poštovní přepravě (viz podací lístek), pak žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce oznámila žalovanému okamžité zesplatnění úvěru a vyzvala k úhradě dlužné částky

7. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Účastníci uzavřeli dne datum úvěrovou smlouvu číslo. Na základě té se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni úvěr 20 000 Kč v 72 měsíčních splátkách po 865 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci počínaje datum, tj. včetně nákladů na úvěr, doplňkových služeb a úroku z úvěru. Dne datum uzavřel žalovaný se žalobkyní úvěrovou smlouvu číslo. Podle této obdržel od žalobkyně bezhotovostním převodem 11 924 Kč, avšak úvěr zněl dle obsahu smlouvy na částku vyšší, a to 40 000 Kč. Zbývajících 8 000 Kč započetla žalobkyně na náklady úvěru a 20 076 Kč převedla na svůj interní účet k umoření dluhu žalovaného z prvně citované úvěrové smlouvy číslo. Dopisem ze dne datum žalobkyně nesplacenou část úvěru zesplatnila.

8. Podle , v platném znění (dále jen „ “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 1813 má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo o ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

11. Podle , 2 , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy

13. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

14. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl pouze částečně co do částky 9 510 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení (výrok I. rozsudku), když v řízení měl soud za bezpečně prokázané poskytnutí peněžité částky 11 924 Kč a 20 076 Kč, byť vyplývající z neplatně uzavřené smlouvy číslo (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru) k rukám žalovaného. Na úvěr žalovaný uhradil 13 splátek v celkové výši 22 490 Kč, o které soud úhradu dlužné jistiny ponížil. Jelikož žalovaný se dostal se zaplacením do prodlení, je povinen zaplatit žalobkyni vedle jistiny úrok z prodlení ve výši 8,25 % v souladu s ust. a ve spojení s Tj. v daném případě byly žalovanému přisouzeny k úhradě peněžité prostředky (při zohlednění částečného plnění 22 490 Kč), které mu byly poskytnuty žalobkyní částečně k volnému nakládání (11 924 Kč), částečně k úhradě jiného, v řízení rovněž prokázaného závazku z úvěrové smlouvy číslo (20 076 Kč). Lhůta k plnění je dána ust. .

15. Náklady úvěrujícího 8 000 Kč související s poskytnutím úvěru podle čl. V. 4.8. úvěrové smlouvy soud žalobkyni nepřiznal, neb se dle soudu v daném případě příčí dobrým mravům, když představují 20 % z„ půjčené částky“ 40 000 Kč – z toho 360 Kč náklady na zaslání smlouvy, 60 Kč, 30 Kč, 70 Kč, 50 Kč a 80 Kč na lustrum žalovaného v jednotlivých evidencích a 7 350 Kč jako ostatní administrativní náklady. Navíc o tyto náklady žalobkyně úvěr jednorázově ponížila a žalovanému na úvěru již vyplatila takto sníženou částku, aniž by žalovaný měl jinou možnost náklady úvěrové smlouvy uhradit. Vedle toho samotnou výši všech těchto nákladů žalobkyně v řízení řádně neprokázala. Např. výpis z insolvenčního rejstříku je veřejně přístupný pro každého (viz např. portál webová adresa), a to zcela bezplatně. Soud též považuje za neúčelné a nehospodárné žádat spolu s každou jednotlivě uzavřenou úvěrovou smlouvou tytéž náklady na poskytnutí úvěru, aniž by výsledky provedených lustrací úvěrovaného žalobce posuzoval v širších souvislostech. V daném případě bylo lustrací v nebankovním registru u žalovaného zjištěno 30 pozitivních lustrací, přesto bez dalšího (např. bez porovnání se stavem k datu uzavření předchozí úvěrové smlouvy v červnu 2019) byl uznán úvěruschopným. Soud rovněž nevidí důvod, pro který žalobkyně v případě smlouvy číslo účtovala žalovanému na nákladech poskytovatele částku 8 000 Kč a v případě smlouvy č. 119268 Kč částku 4 000 Kč, když v obou případech žalobkyni vznikají stejné výdaje na lustraci úvěrované osoby, popř. administrativní výdaje v podobě mzdových prostředků, kancelářských pomůcek apod. bez ohledu na výši poskytnutého úvěru. Nelze si však nepovšimnout, jak již bylo uvedeno výše, že tyto náklady poskytovatele tvoří vždy 20 % z úvěru a tedy mohou být vnímány spíše jako skrytý úrok vedle žalobkyní oficiálně přiznaného úroku z úvěru, procentuálně vyčísleného v úvěrové smlouvě.

16. Ve výroku II. soud žalobu částečně zamítl i s odkazem na nedostatečné posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavření úvěrové smlouvy a tedy absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, což soud posuzuje z úřední činnosti (nikoliv jen k námitce úvěrovaného), jak dovozuje stávající judikatura vyšších soudů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. z 25.7.2018, usnesení pléna Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ). Obdobně se o porušení ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyjádřil mimo jiné i nadřízený odvolací Krajský soud v Praze v jiné obdobné věci projednávané pod sp. zn. . Soud s odkazem na závěry Krajského soudu v Praze v posledně citované sp. zn. dospěl i v této projednávané věci ke stanovisku, že bonita žalovaného nebyla při uzavření předmětné úvěrové smlouvy číslo náležitě a v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru prošetřena. Následkem tak je povinnost žalovaného vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem podle v souladu s § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jediným údajem v „ Dotazníku k posouzení bonity žadatele (spotřebitele)“ jako přílohy číslo úvěrové smlouvy, který žalobkyně opřela o konkrétní listinný důkaz (zprávu úřadu práce), je příjem žalovaného. Ostatní výdaje (náklady na spotřebitele, na bydlení, ostatní závazky z půjček apod.) určila sama žalobkyně fixními částkami podle vlastní metodiky, aniž by náklady individuálně v posuzované věci prověřovala. Navíc tyto výdaje se porovnáním obou zmiňovaných úvěrových smluv číslo z datum a číslo z datum s odstupem jen několika málo měsíců liší natolik, že se jeví bez patřičných podkladů nepravděpodobnými. V dříve uzavřené smlouvě žalobkyně kalkuluje s nákladem na spotřebitele 3 800 Kč, v později uzavřené smlouvě již s částkou 6 800 Kč, oproti tomu náklady na bydlení se opět bez jakýchkoliv podkladů snížily z 4 000 Kč na 2 000 Kč. Rovněž žalovaný do dotazníku uvedl výdaje na sportovní sázky 11 800 Kč, které při uzavření smlouvy číslo přiznal již jen v cca 1/3 výši. Přesto se žalobkyně s tvrzením žalovaného spokojila, relevantní podklady ke zjištění jeho majetkové situace vyjma dokladu o příjmu ze zaměstnání nežádala. Signálem jí nebyla ani již výše zmíněná lustrace žalovaného v nebankovních sektorech – a tedy 30 pozitivních lustrací. Tedy převzato z výše citované judikatury vyšších soudů posouzení úvěruschopnosti proběhlo v projednávané věci vesměs formálně, bez náležitých podkladů. Bez patřičných dokladů byly vykázány údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele byla zkoumána s kladným výsledkem.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je dán ust. . Žalobkyně ve věci z větší části neuspěla, právo na náhradu nákladů jí nenáleží. Současně žalovanému, který se k jednání soudu nedostavil a v řízení nebyl právně zastoupen, žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.