Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 211/2021-19

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Černou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 14 266 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši

10 % ročně z částky 6 900 Kč od 11. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 7 366 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky

7 366 Kč od 11. 6. 2020 do zaplacení a částky 2 141 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 900 Kč od 11. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 7 366 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 366 Kč od 11. 6. 2020 do zaplacení a částky 2 141 Kč zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podaným návrhem domáhá na žalovaném zaplacení částek uvedených v záhlaví z titulu smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně v žalobě tvrdí následující: Žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 10 900 Kč na základě smlouvy o zápůjčce, uzavřené elektronicky dne 11. 5. 2020. Zápůjčka byla sjednána na dobu určitou do 10. 6. 2020. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 366 Kč. Žalovaný zaplatil celkem částku 4 000 Kč Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetových stránek webová adresa. Poté, co se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, byl žalobkyní několikrát upomínán k zaplacení dluhu. Žalobkyně po žalovaném kromě jistiny

a poplatku za poskytnutí zápůjčky požaduje náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 2 500 Kč (za pět zaslaných písemných upomínek) a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 141 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože mu byla žaloba řádně doručena na adresu pro doručování, tedy na adresu trvalého pobytu - § 46 a odst. 1 a § 46b zákona

č. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “).

3. Stejně tak se žalovaný nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle , bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Ze žalobkyní předložených listin (účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali) má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím webové stránky webová adresa dne 11. 5. 2020 smlouvu o zápůjčce, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 900 Kč a podle které měl žalovaný poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 366 Kč ve lhůtě splatnosti do 10. 6. 2020 (prokázáno smlouvou o zápůjčce, všeobecnými obchodními podmínkami). Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 900 Kč dne 11. 5. 2020 na jeho bankovní účet označený ve smlouvě č. bankovní účet (prokázáno dokladem o provedené platbě). Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 4 000 Kč (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by uhradil více), přestože byl k úhradě zbytku dluhu vyzván upomínkami ze dne 17. 6. 2020, 24. 6. 2020, 1. 7. 2020, 10. 7. 2020 a 25. 7. 2020 (prokázáno upomínkou ze dne 17. 6. 2020, 24. 6. 2020, 1. 7. 2020, 10. 7. 2020 a 25. 7. 2020). Předžalobní upomínkou ze dne 6. 4. 2021 včetně podacího lístku z téhož dne doložila žalobkyně, že žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalované částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 6. 4. 2021 včetně podacího lístku z téhož dne).

5. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že nebude doplňovat žádná skutková tvrzení k prověření úvěruschopnosti žalovaného.

6. Soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení:

7. Podle , , dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit

a zaplatit úroky.

8. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo

s ním jinak jedná.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru, dále jen „“, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných

a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle ods.t 1 , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr

v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

13. Mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet

( a ). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy.

14. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci anonymizováno x právnická osoba proti anonymizováno, C -679/18, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, musí být anonymizováno v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby

z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené

v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení

s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

15. Ustanovení , stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie - tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž

v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).

16. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr ve smyslu nelze učinit pouze na základě ničím nedoložených prohlášení spotřebitele. Prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Obdobně rozhodl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. (uvedený rozsudek se sice týká staršího zákona o spotřebitelském úvěru č. , jeho závěry jsou však použitelné i za účinnosti ; srov. dále rozsudek Soudního dvora EU - čtvrtého senátu ze dne 18. 12. 2014, anonymizována tři slova proti jméno příjmení

a další, C -449/13; shodně též příjmení jméno: Zkoumání úvěruschopnosti dle zákona

o spotřebitelském úvěru, Právní rozhledy 11/2017, s. 381).

17. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy nezkoumala dostatečně. Žalobkyně v řízení ani netvrdila, že by úvěruschopnost žalovaného jakkoliv zkoumala, tím spíše ne, že by informace o úvěruschopnosti jakkoliv ověřovala.

18. Soud tedy vyšel z toho, že žalobkyně se úvěruschopností žalovaného před poskytnutím úvěru dostatečně nezabývala ( a ), soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou. Žalobkyně však poskytla žalovanému peněžní prostředky, které jí vrátil pouze částečně ve výši 4 000 Kč.

19. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že žalovaný je povinen vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu 10 900 Kč, poníženou o částečnou úhradu 4 000 Kč, tedy částku 6 900 Kč ( ) a úrok z prodlení ( o. z.).

20. Lhůtu k plnění soud určil podle zákona o spotřebitelském úvěru a věta první Žalovaný v řízení netvrdil nic ohledně toho, jaké jsou jeho možnosti, soudu proto nezbylo, než stanovit standardní třídenní lhůtu k plnění.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení ve spojení s  Žalovanému, který byl v řízení převážně úspěšný, žádné účelně vynaložené náklady nevznikly, proto nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.