Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
10 C 73/2021-47
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zatloukalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: 12 446,80 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 130 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 130 Kč kapitalizovaným částkou 62,83 Kč pro období od
28. 8. 2020 do 24. 11. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 130 Kč od 25. 11. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 316,80 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 458,74 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4,69 Kč od 28. 8. 2020 do 24. 11. 2020, s úrokem ve výši 17,91 % ročně z částky 12 011,8 Kč od 25. 11. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 316,8 Kč od 25. 11. 2020 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 728 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 130 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 130 Kč kapitalizovaným částkou 62,83 Kč pro období od 28. 8. 2020 do 24. 11. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 130 Kč od 25. 11. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 316,80 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 458,74 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4,69 Kč od 28. 8. 2020 do 24. 11. 2020, s úrokem ve výši 17,91 % ročně z částky 12 011,8 Kč od 25. 11. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 316,8 Kč od 25. 11. 2020 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 728 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].
1. Podanou žalobou, došlou soudu dne 2. 12. 2020 se žalobkyně domáhala zaplacení: částky 12 446,80 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 458,74 Kč, úroku 17,91 % ročně z částky 12 011,80 Kč od 25. 11. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 67,52 Kč od 28. 8. 2020 do 24. 11. 2020, zákonného úroku z prodlení z částky 12 446,80 Kč od 25. 11. 2020 do zaplacení. V žalobě tvrdila, že žalovaný uzavřel se žalobcem dne 16. 10. 2019 2018 úvěrovou smlouvu číslo kterým žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 12 500 Kč. Úvěr byl poskytnut jako účelový – k úhradě ceny zboží. Úvěr byl prodejci právnická osoba – právnická osoba, IČO, jakožto zprostředkovateli úvěru proplacen zálohovou platbou ze dne 17. 10. 2019 ve výši 2 000 000 Kč. Žalovaný podpisem úvěrové smlouvy tvrdil, že úvěrované zboží převzal. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 295 Kč. Ve splátkách byla zahrnuta příslušná část úvěru, případné pojištění, poplatky a úroky. První splátka byla splatná po měsíci od data poskytnutí úvěru. K čerpání úvěru došlo dne
16. 10. 2019, tudíž byla splatnost první splátky určena na 16. 11. 2019. Úvěr byl úročen od
16. 10. 2019. Roční úroková sazba byla sjednána na 17. 91 %. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 2 370 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využil žalobce svého oprávnění sjednaného v úvěrových podmínkách, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobce tedy úvěr zesplatnil ke dni 13. 8. 2020. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 13. 8. 2020. Žalovanému byla právním zástupcem žalobce zaslaná předžalobní výzva k plnění. Jelikož žalovaný na výzvy žalobce nereagoval a po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku, eviduje žalobce ke dni sepsání žaloby za žalovaným pohledávku ve výši 12 446,80 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 12 011,80 Kč (součet neuhrazených položek jistina a zesplatněná jistina), poplatků ve výši 40 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 100 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 295 Kč. K přesnému výpočtu jistiny ve výši 12 011.80 Kč žalobce uvádí, že tato se skládá z položek označených ve splátkovém kalendáři jako Jistina a Zesplatněná jistina. Položka Jistina představuje součet nesplacených částí jistiny, které měly být uhrazeny v rámci pravidelných měsíčních splátek, předepsaných do zesplatnění úvěru, tedy do dne 13. 8. 2020, v celkové výši 430,40 Kč. Položka Zesplatněná jistina ve výši 11 581,40 Kč představuje částku jistiny, která by byla žalovaným uhrazena, kdyby byl celý úvěr uhrazen řádně a včas a na jejíž jednorázovou úhradu vznikl žalobci nárok zesplatněním úvěru dle úvěrových podmínek. Částka 12 011,80 Kč je tedy zcela tvořena částkou, kterou žalovaný čerpal a neuhradil. K částce v celkové výši 40 Kč označené jako poplatky dospěl žalobce součtem neuhrazených poplatků, jejichž výše je stanovena přímo ve smlouvě. Jedná se o neuhrazené poplatky za možnost změny splátky po 10 Kč, a to poplatek splatný dne 19. 7. 2020, zahrnut v 9. splátce, splatný dne 19. 6. 2020, zahrnut v 8. splátce, splatný dne 19. 5. 2020, zahrnut v 7. splátce, splatný dne 19. 4. 2020, zahrnut v 6. splátce. K částce v celkové výši 100 Kč označené jako náklady na vymáhání žalobce dospěl součtem neuhrazených účelně vynaložených nákladů na vymáhání, které vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného,
a to ve výši 100 Kč v případě, kdy po procesu vymáhání prostřednictvím SMS, telefonátů
a e-mailů byla žalovanému zaslána výzva k úhradě formou obyčejného psaní a ve výši 130 Kč
v případě doporučeného psaní. Ke dni podání žaloby činí celková částka 100 Kč. Ohledně smluvní pokuty ve výši 295 Kč žalobce sděluje, že tuto požaduje na základě smlouvy a úvěrových podmínek, kdy byl žalobce oprávněn v případě prodlení s úhradou splátky naúčtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč. V případě, že výše dlužné splátky byla nižší než 500 Kč, byla tato smluvní pokuta naúčtována pouze ve výši dlužné splátky. Příslušenství pak představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 1 458,74 Kč (součet zbylých nesplacených úroků, vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru, a obchodního úroku
z Jistiny a Zesplatněné jistiny, kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby). Kapitalizovaný úrok ve výši 1 458,74 Kč byl spočten jako součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku ve výši 17. 91 % p.a. ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 14.08.2020 do dne sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tj. do dne 24. 11. 2020, z částky 12 011,80 Kč, úrok ve výši 17. 91 % p.a. od 25.11.2020 do zaplacení z částky 12 011,80 Kč (tj. obchodní úrok z jistiny ode dne následujícího po dni sepsání žaloby do zaplacení), úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 67,52 Kč (tj. kapitalizovaný od 15. dne po zesplatnění úvěru, z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut, do dne sepsání žalobního návrhu). Žalobce uplatňuje svůj nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši, kdy tento činí celkem 67,52 Kč. Kapitalizovaný úrok z prodlení byl vypočten od 15. dne po zesplatnění úvěru (tedy ode dne následujícího po uplynutí 14 denní lhůty uvedené ve Výzvě ke splacení celého úvěru ze dne
13. 08. 2020), tj. ode dne 28. 08. 2020 do dne 24. 11. 2020, tj. do dne sepsání návrhu na vydání EPR, a to sazbou 8. 25 % ročně z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut, dopočet z 295 Kč (Smluvní pokuta) činí 1,60 Kč, dopočet z 100.00 Kč (Náklady na vymáhání) činí 0,54 Kč, dopočet z 40 Kč (Poplatek za možnost změny splátky) činí 0,22 Kč, dopočet z 11 581, 40 Kč (Zesplatněná jistina) činí 62, 83 Kč, dopočet z 430, 40 Kč (Jistina) činí 2, 33 Kč, úrok z prodlení
v zákonné výši od 25. 11. 2020 (tj. ode dne následujícího po dni sepsání žalobního návrhu) do zaplacení z částky 12 446,80 Kč (tj. z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut). Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve vztahu k tomuto úvěru bral žalobce v úvahu následující skutečnosti: rodinný stav – svobodný, druh bydlení – podnájem, počet dětí – 1, zdroj příjmu: zaměstnanec, čistý měsíční příjem 22 000 Kč, splátky jiným společnostem z NRKI –
3 954 Kč, dále vycházel z životního minima dospělého člena domácnosti v době schvalování úvěru ve výši 3 140 Kč, životního minima na jedno vyživované dítě ve výši 2 140 Kč a měsíčních nákladů domácnosti na bydlení dle údajů ČSÚ. Žalobce provedl též lustraci žalovaného v registrech NRKI, CEE a ISIR, přičemž dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotazy do registru CEE a ISIR s výsledkem – v registru nenalezen.
2. Žalovaný se k návrhu žalobkyně nevyjádřil. K jednání soudu se žalovaný ani žalobkyně nedostavili, zbavili se tak možnosti být soudem poučeni ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 5 o. s. ř. o. s. ř.
Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
3. Z výpisu z obchodního rejstříku, že žalobkyně je v tomto rejstříku zapsána od 1. 10. 2005, má zapsán jako předmět podnikání mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo že tuto dne 16. 10. 2019 podepsali žalovaný a za žalobkyni prodejce/zprostředkovatele anonymizováno – právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, jméno příjmení. Úvěr byl poskytnut jako účelový/ úhrada ceny zboží, název zboží relaxační zboží, prodejní cena 12 500 Kč, platba v hotovosti 0 Kč, výše úvěru 12 500 Kč, roční úroková sazba 17,91 %, počet měsíčních splátek 72 po 295 Kč, úhrada první splátky do 16. 11. 2019, úhrady dalších splátek vždy do 19. dne v měsíci. Celková částka splatná spotřebitelem 20 520 Kč. Žalovaný podpisem potvrdil, že nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky žalobkyně s kódem anonymizováno, informace o pojištění a že všechny dokumenty převzal a seznámil se s nimi a že jim rozumí a souhlasí s nimi. Ve smlouvě je uveden stav klienta svobodný, druh bydlení podnájem, vzdělání učňovské, zdroj příjmu zaměstnanec, název zaměstnavatele anonymizováno právnická osoba, ulice a číslo, obec, měsíční čistý příjem 22 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 10 000 Kč. Ve smlouvě si strany dohodly doplňkovou službu změna výše a počtu splátek za 10 Kč měsíčně. Ve smlouvě jsou uvedeny důsledky nesplácení úvěru, pro případ, že se klient opozdí se zaplacením splátky, že je žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady s pojené s upomínáním ve výši 100 Kč na měsíc vymáhání, smluvní pokutu ve výši 500 Kč, v případě, že výše dlužné splátky bude nižší než 500 Kč, smluvní pokutu maximálně ve výši dlužné splátky, jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky, úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády. Dále bylo sjednáno, že okamžikem poskytnutí spotřebitelského úvěru je chvíle, kdy finanční částku žalobkyně odešle na účet prodejce. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že zboží převzal.
5. Z úvěrových podmínek s kódem anonymizováno, že v těchto jsou uvedeny podmínky nákupu na splátky.
6. Z potvrzení o provedení transakce, že právnická osoba, potvrdila, že dne
17. 10. 2019 byla z účtu žalobkyně provedena platba ve výši 2 000 000 Kč na účet příjemce bankovní účet.
7. Z úvěrové zprávy Nebankovního registru klientských informací, že v této je zaznamenáno, že byl u žalovaného evidován existující osobní úvěr, datum počátku 20. 5. 2019, datum ukončení
17. 5. 2027, celková částka úvěru 100 000 Kč, počet splátek 96, výše měsíční splátky 1 954 Kč, k datu 30. 9. 2019 byla nesplacená částka 179 784 Kč, poslední platba byla provedena 30. 9. 2019, nebyly žádné splátky po splatnosti. Dále byl evidován osobní úvěr z 11. 1. 2016 ve výši 65 000 Kč, počet splátek 48, výše měsíční splátky 1 814 Kč, úvěr byl k 24. 5. 2019 splacen. Dále byly evidovány žádosti žalovaného o osobní úvěr, a to dne 15. 5. 2019 ve výši 180 000 Kč, počet měsíčních splátek 84, je uvedeno fáze odvoláno a dne 20. 5. 2019 ve výši 180 000 Kč, počet měsíčních splátek 96, je uvedeno fáze odmítnuto. Dále byl evidován nesplátkový přidělený kontrakt, a to kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem 10 000 Kč z 26. 8. 2016 s datem ukončení 12. 6. 2019, dále kontrakt kreditní karta splátková, existující, s počátkem 7. 8. 2017, úvěrový rámec 80 000 Kč, výše měsíční splátky 2 000 Kč, v měsíci dubnu 2019 byl žalovaný 14 dnů po splatnosti, v červenci 2019 15 dnů, v srpnu 2019 15 dnů a v září 2019 14 dnů. Dále byl evidován přidělený kontrakt kreditní karta splátková, počátek 12. 12. 2012, ukončení 24. 2. 2016.
8. Z interního výpisu žalobkyně ke smlouvě číslo že v tomto žalobkyně eviduje čerpání, splátek a úhrad, pokud jde o úhrady, že eviduje dne 20. 11. 2019 částku 295 Kč, dne 20. 12. 2019 částku 295 Kč, dne 9. 3. 2020 částku 885 Kč a dne 24. 4. 2020 částku 895 Kč, celkem úhrady 2 370 Kč.
9. Z výzvy ze dne 13. 8. 2020, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru z úvěrové smlouvy číslo to ve výši 13 428,46 Kč nejpozději do 14 dnů ode dne sepsání této výzvy.
10. Z poštovního podacího archu ze dne 14. 8. 2020, že žalobkyně předala k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému s podacím číslem RR 3960395846U.
11. Ze sledování zásilek, že zásilka s podacím číslem RR anonymizováno, převzatá k poštovní přepravě dne 14. 8. 2020, byla dne 17. 8. 2020 dodána.
12. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 9. 2020, že právní zástupce žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení z úvěrové smlouvy číslo.
13. Z poštovního podacího archu ze dne 8. 9. 2020, že žalobkyně předala k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému s podacím číslem RR 3960412204U.
14. Ze sledování zásilek, že zásilka s podacím číslem RR anonymizováno, převzatá k poštovní přepravě dne 8. 9. 2020, byla dne 10. 9. 2020 doručována a téhož dne uložena. Dne 1. 10. 2020 byla dodána do domovní schránky.
15. Z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve věci sp. zn. spisová značka, že žalobkyně se návrhem došlým soudu dne 15. 10. 2020 po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 652,92Kč s úroky a zákonnými úroky z prodlení z titulu smlouvy o úvěru číslo ze dne 6. 10. 2019, v rámci které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr číslo s úvěrovým rámcem 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný načerpal částku
2 567,80 Kč a uhradil částku 1,68 Kč. Žalobkyně proto úvěr ke dni 17. 6.2020 zesplatnila.
16. Ze smlouvy ze spisu sp. zn. spisová značka, číslo že tuto dne 16. 10. 2019 podepsali žalovaný a za žalobkyni prodejce/zprostředkovatele anonymizováno – právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, jméno příjmení, a že kromě účelového úvěru ve výši 12 500 Kč, který je předmětem žaloby v této věci, byl ve smlouvě sjednán i bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 15 000 Kč, roční úroková sazba 26,28 %, měsíční úroková sazba 2,19 %, výše splátky 4 % z dlužné částky, min. 400 Kč, celková částka splatná spotřebitelem 17 843 Kč.
Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
17. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne 16. 10. 2019 listin u označenou jako úvěrová smlouva číslo Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému účelový úvěr na úhradu ceny zboží ve výši 12 500 Kč, a to tak, že tuto částku převede na účet prodejce. Počet splátek byl sjednán 72, výše měsíční splátky 295 Kč, roční úroková sazba byla sjednána 17,91 %, roční procentní sazba nákladů 19,59 %, celková částka splatná spotřebitelem 20 520 Kč. Ve smlouvě je uveden zdroj příjmů žalovaného zaměstnanec, čistý měsíční příjem 22 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 10 000 Kč, dále že žalovaný má vyživovací povinnost k jednomu dítěti, druh bydlení podnájem. Úvěr byl žalobkyní prodejci jakožto zprostředkovateli úvěru proplacen zálohovou platbou ve výši 2 000 000 Kč dne 17. 10. 2019. Žalovaný zboží převzal. V této smlouvě byl současně sjednán i bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 15 000 Kč, s roční úrokovou sazbou 26,28 %, měsíční úrokovou sazbou 2,19 %, výší splátky 4 % z dlužné částky, min. 400 Kč, celková částka splatná spotřebitelem 17 843 Kč. V době jednání o uzavření smlouvy měl žalovaný další úvěr, a to od 20. 5. 2019 ve výši 100 000 Kč, splatný v 96 měsíčních splátkách po 1 954 Kč, celkově k zaplacení 187 600 Kč. Dále měl v době uzavření smlouvy úvěr na kreditní splátkové kartě, a to od 7. 8. 2017 ve výši 80 000 Kč, s měsíční splátkou 2 000 Kč, s jehož splácením byl od července 2019 v prodlení. K úhradě k 30. 9. 2019 zbývala částka 73 722 Kč. Žalovaný žalobkyni uhradil na úvěr, který je předmětem této žaloby, celkem částku 2 370 Kč. Žalobkyně žalovaného výzvou ze dne 13. 8. 2020, předanou k poštovní přepravě dne 14. 8. 2020 vyzvala k zaplacení, a to ve lhůtě do 14 dnů od vyhotovení výzvy. Před podáním žaloby byl žalovaný výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 4. 9. 2020, předanou k poštovní přepravě dne 8. 9. 2020 znovu vyzván k zaplacení.
18. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit
a zaplatit úroky.
19. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
21. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
22. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
25. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
26. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
27. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 :„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován
v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. číslo, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“
28. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby
z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení
s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn.
33 Cdo 2178/2018 :„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011,
s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně
s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech
a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.
29. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného úvěr splatit úvěr pracovala s úvěrovou zprávou NRKI. Z této úvěrové zprávy vyplývalo, že v době jednání o uzavření smlouvy měl žalovaný další dva úvěry, z toho u úvěru z kreditní splátkové karty byl po několik měsíců v prodlení se splátkami. Stejného dne, kterého uzavřeli účastníci smlouvu, která je předmětem této žaloby, žalobkyně žalovanému poskytla také revolvingový úvěr. Je tedy zřejmé, že žalovaný měl další závazky, včetně závazků, které řádně a včas nehradil a žalobkyně tuto skutečnost nijak při hodnocení úvěruschopnosti nezohlednila. Žalobkyně pracovala pouze s údaji sdělenými žalovaným (že má jednu vyživovací povinnost, že bydlí v nájmu, že je zaměstnán s příjmem 22 000 Kč, a že další příjem domácnosti činí 10 000 Kč) avšak v řízení neprokázala, že by si tato tvrzení žalovaného jakkoliv prověřila. Rovněž neprokázala, že by prověřovala výši nákladů žalovaného a jeho domácnosti, zvláště za situace, kdy bylo zřejmé, že má žalovaný ještě další finanční závazky. Žalobkyně tvrdila, že vycházela ze životního minima dospělého člena domácnosti v době schvalování úvěru ve výši 3 140 Kč, životního minima na jedno vyživované dítě ve výši 2 140 Kč a měsíčních nákladů domácnosti na bydlení dle údajů ČSÚ, což však soud hodnotí jako nedostačující. Žalobkyně tak nedostála dle soudu své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ a smlouvu o úvěru je tak nutno považovat dle ustanovení § 87 ZSÚ za neplatnou. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 17. 10. 2019 úvěr na úhradu ceny zboží ve výši 12 500 Kč. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný uhradil částku 2 370 Kč. Žalovaný v řízení nenamítal žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by nárok zanikl či byl nevymahatelný, žalobkyni tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 10 130 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.), ve výši vyplývající
z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný poprvé prokazatelně vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení. Za tento den soud považuje v souladu s ustanovením § 1958 o. z. den následující po dni, kdy uplynula lhůta 14 dnů určená k zaplacení ve výzvě žalobkyně ze dne 13. 8. 2020. Bylo proto rozhodnuto, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 32,33 % dle úspěchu ve věci (s vyčíslením úroku ke dni vyhlášení rozsudku dle § 154 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) Náklady ve výši 728 Kč (před snížením v částce 2 252 Kč) sestávají z poměrné části zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 12 446,80 Kč, sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí
a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o smlouvě a dlužném období) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Částku 728 Kč je žalovaná povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jako obecnou třídenní, když neshledal důvody pro povolení delší lhůty splatnosti či splátek.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.