Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 52/2021-19
Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Markem Poláčkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 040 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 020 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 520 Kč od 17. 4. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 520 Kč od 4. 4. 2020, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 020 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 520 Kč od 17. 4. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 520 Kč od 4. 4. 2020, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení dlužného jízdného, přirážky k jízdnému a příslušenství, když se žalovaný přepravoval prostředkem městské hromadné dopravy a při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem.
Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Soudem byl zjištěn následující skutkový stav. Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne 7. 3. 2020 na lince anonymizováno číslo dne 23. 2. 2020 na lince anonymizováno číslo. Na výzvu kontrolorů se žalovaný neprokázal platnými jízdenkami. Totožnost žalovaného byla zjištěna z občanského průkazu. Výše jízdného 20 Kč a přirážky k jízdnému 1 500 Kč vyplývají ze smluvních podmínek žalobkyně a tarifu MHD. Žalovaný dané částky (celkem 3 040 Kč za dvě jízdy bez jízdenky + dvě přirážky) neuhradil ani po výzvě k úhradě na základě předžalobní výzvy k plnění.
Žalovaný nezaplatil stanovené jízdné a tímto svým jednáním porušil povinnost plynoucí jednak z § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ale i ze zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (§ 18a odst. 2 písm. a) a c). Dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu (§7 odst. 5) a dle tarifu žalobkyně je žalovaný proto povinen uhradit cenu jízdného 40 Kč (2 x 20 Kč) a přirážku k jízdnému ve výši 3 000 Kč (2 x 1 500 Kč) za uskutečněné jízdy. Vzhledem k těmto skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 040 Kč s úrokovým příslušenstvím dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za dva úkony po 100 Kč, které soud přiznal v souladu s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.
Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.