Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 513/2020-13
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr Pavlem Punčochářem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 1 149 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 149 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 149 Kč od 14. 2. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 149 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 149 Kč od 14. 2. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný jel dne 13. 2. 2017 hromadnou dopravou (vlakem č. 877) mezi stanicemi Praha hl. n. a Pardubice hl. n., při kontrole se neprokázal platnou jízdenkou a neuhradil na místě ani dodatečně jízdné (149 Kč) a přirážku k jízdnému (1 000 Kč). Úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonné výši ode dne následujícího po dni kontroly, kdy byl žalovaný poprvé vyzván k úhradě dlužné částky. Předmětnou pohledávku postoupila právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba smlouvou ze dne datum na společnost anonymizována dvě slova a ta následně na žalobkyni smlouvou ze dne datum. Přestože byl žalovaný vyzván k úhradě předmětné částky, dosud ničeho nezaplatil
2. Žalovaný zůstal nečinný a ve věci se nevyjádřil.
3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nereagovali.
4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. a z předložených listinných důkazů (potvrzení o nedodržení SPPO ze dne 13. 2. 2017; oznámení o závadách ze dne 14. 2. 2017; Tarif Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, rámcová smlouva o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek číslo ze dne 15. 12. 2015; smlouva o postoupení pohledávek číslo ze dne 15. 8. 2017, včetně přílohy; smlouva o postoupení souboru pohledávek ze dne 25. 9. 2017, včetně přílohy; předžalobní upomínka ze dne 30. 8. 2017) učinil následující závěr o skutkovém stavu ve věci samé:
Ze zápisu o provedené přepravní kontrole (potvrzení o nedodržení SPPO a oznámení o závadách) soud zjistil, že žalovaný cestoval dne 13. 2. 2017 hromadnou dopravou (vlakem č. 877) mezi stanicemi Praha hl. n. a Pardubice hl. n., bez platné jízdenky a ani k výzvě průvodčího (pracovníka právní předchůdkyně žalobkyně) pohledávku na místě neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla nejprve postoupena na spol. společnost anonymizována tři slova a poté na žalobkyni. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku již, byť z části, zaplatil, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou.
5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Soud hodnotí nárok žalobkyně jako nárok ze smlouvy o přepravě ve smyslu § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb. , o drahách, v účinném znění (dále jen„ zákon o drahách“), průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování.
Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákon o drahách je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.
Podle § 37 odst. 6 zákon o drahách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.
Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční přepravu, v účinném znění (dále jen„ přepravní řád“) nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.
Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele
Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními má soud za prokázané, že se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, a protože nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný, neboť se jedná o nárok ze smlouvy o přepravě ve smyslu § 2550 a násl. o. z., a § 37 odst. 2, 5 písm. b) zákona o drahách, § 3 a § 7 přepravního řádu, a Tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. Nárok na přirážku k jízdnému, která má charakter smluvní pokuty (viz nález Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2001, sp. zn. ústavní nález).
Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení žalované částky i právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 149 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
9. Výše nákladů řízení je odůvodněna § 14b odst. 1 bodu 1 a. t., neboť toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech, kdy právní zástupce žalobkyně pouze mění základní údaje uvedené v žalobě, tarifní hodnota nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.
10. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní, když v posuzovaném případě neshledal důvod pro rozhodnutí odchylné.
11. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, uložil soud žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.