Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (7)No categories available
9 C 178/2021-57
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 27 276,14 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 27 276,14 Kč s úrokem ve výši 14,21 % ročně z částky 25 951,14 Kč od 22. 12. 2012 do zaplacení, a úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 25 951,14 Kč od 22. 12. 2012 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 7 431 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 27 276,14 Kč s úrokem ve výši 14,21 % ročně z částky 25 951,14 Kč od 22. 12. 2012 do zaplacení, a úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 25 951,14 Kč od 22. 12. 2012 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 7 431 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 22. 3. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 27 276,14 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce, která byla mezi účastníky uzavřena dne 6. 11. 2012. Tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému dne 7. 11. 2012 peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednaným úrokem ve 12 pravidelných měsíčních splátkách. Na svůj dluh ze smlouvy však uhradil pouze dne 21. 12. 2012 4 573 Kč. Z důvodu řádného nehrazení dohodnutých splátek byla poskytnutá půjčka zesplatněna. Žalobkyně se domáhala zaplacení zbývající dlužné jistiny ve výši 25 951,14 Kč a dále běžícího úroku ve výši 14,21 % z dlužné jistiny ročně ode dne následujícího datu jediné žalovaným provedené úhrady (tj. od 22. 12. 2012) do zaplacení. Požadovaná úroková sazba odpovídá průměrné sazbě bankovních úvěrů dle databáze časových řad ARAD vedené Českou národní bankou v době vyplacení peněžních prostředků žalovanému. Dále se žalobkyně domáhala rovněž zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny za stejné období jako u smluvního úroku a neposlední řadě též smluvních pokut v celkové výši 1 325 Kč, které byly žalovanému účtovány za prodlení s úhradou druhé a třetí smluvené splátky půjčky. Nárokovaná výše smluvních pokut odpovídala sazbám sjednaným v ustanovení čl. 7 odst. 7.1 bodu a) a b) smluvních ujednání smlouvy o půjčce.
2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.
3. Soud nařídil ve věci jednání na den 14. 9. 2021. Žalovaný, ač byl řádně a včas k jednání předvolán, se bez jakékoliv omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř. “), a věc projednal v jeho nepřítomnosti. Zástupce žalobkyně, který se jednání zúčastnil, na podané žalobě setrval a uvedl, že žalovaný v mezidobí po podání žaloby na svůj dluh ničeho neuhradil. Současně sdělil, že dluh ze smlouvy byl exekučně vymáhán, v rámci exekučního řízení však nebylo vymoženo ničeho, exekuce byla zastavena z důvodu neplatnosti rozhodčí doložky sjednané ve smlouvě. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky k jeho podnikatelským účelům, žalovaný smlouvu uzavíral v rámci své podnikatelské činnosti. Pokud byl v žalobě označen jako fyzická osoba, pak se jednalo o administrativní pochybení při jejím vyhotovování. Fakt, že se jednalo o podnikatelskou půjčku, pak vyplývá mimo jiné z čl. 1 , 9., 10. a 11. smlouvy.
4. Ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi účastníky dne 6. 11. 2012 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uvedenou částku žalobkyni vrátit a současně zaplatit úrok, který byl ve smlouvě vyjádřen absolutní částkou 24 876 Kč Celkem tak byl žalovaný dle smlouvy povinen splatit 54 876 Kč, a to formou 12 pravidelných měsíčních splátek po 4 573 Kč, které byly splatné vždy k 25. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný byl v záhlaví smlouvy označen mimo jiné svým identifikačním číslem a adresou místa jeho podnikání, v čl. 1 smlouvy pak bylo uvedeno, že mu je půjčka poskytována pro jeho podnikatelské účely. V čl. 7 smlouvy byla pro případ prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 15 dní po termínu splatnosti sjednána povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 8 % z výše dané splátky a pro případ prodlení delšího než 30 dní po splatnosti další smluvní pokutu ve výši 13 % z výše dané splátky.
5. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně č. bankovní účet bylo zjištěno, že žalobkyně dne 7. 11. 2012 vyplatila ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. bankovní účet uvedeného ve smlouvě peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to pod variabilním symbolem, který se shodoval se shora uvedeným číslem smlouvy.
6. Z transakční historie k předmětné smlouvě o půjčce soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh z této smlouvy uhradil dne 21. 12. 2012 částku 4 573 Kč.
7. Z faktury číslo vystavené dne 25. 2. 2013 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za prodlení s úhradou v pořadí druhé sjednané splátky úvěru ve výši 8 % z výše splátky, což odpovídalo 365,84 Kč, a dále smluvní pokutu za prodlení s úhradou druhé sjednané splátky úvěru ve výši 13 % z výše splátky, což odpovídalo 594,49 Kč, celkem tedy smluvní pokutu ve výši 960 Kč. Tato částka byla dle faktury splatná k 7. 3. 2013.
8. Z faktury číslo vystavené dne 27. 3. 2013 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za prodlení s úhradou v pořadí třetí sjednané splátky úvěru ve výši 8 % z výše splátky, což odpovídalo 365,84 Kč. Tato částka byla dle faktury splatná k 6. 4. 2013.
9. Z předžalobní upomínky z 10. 3. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu vzniklého z titulu shora uvedené smlouvy o půjčce ve výši 27 276,14 Kč s příslušenstvím ve lhůtě 7 dnů od odeslání upomínky a upozornila žalovaného, že v případě nezaplacení bude přistoupeno k soudnímu vymáhání dluhu. Dle přiloženého poštovního podacího archu byla upomínka odeslána žalovanému dne 12. 3. 2021.
10. Z ostatních žalobkyní předložených listinných důkazů nezjistil soud žádné skutečnosti, které by byly jakkoliv relevantní pro rozhodnutí ve věci.
11. Na podkladě provedených důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav věci:
Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 6. 11. 2012 uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž podkladě žalobkyně dne 7. 11. 2012 vyplatila žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že tuto částku žalobkyni vrátí a současně zaplatí smluvní úrok v celkové výši 24 876 Kč, a to prostřednictvím 12 měsíčních splátek po 4 573 Kč splatných vždy ke každému 25. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovanému byly peněžní prostředky poskytnuty k jeho podnikatelským účelům. Ve smlouvě byly pro případ prodlení žalovaného s úhradou některé splátky půjčky sjednány dvě smluvní pokuty, a to smluvní pokuta ve výši 8 % z výše splátky pro případ prodlení delšího než 15 dnů po sjednaném datu splatnosti příslušné splátky a smluvní pokuta ve výši 13 % z výše splátky pro případ prodlení delšího než 30 dnů po sjednaném datu splatnosti příslušné splátky. Dne 21. 12. 2012 žalovaný uhradil na svůj dluh ze smlouvy 4 573 Kč. Následně žalobkyně dvěma fakturami vystavenými dne 25. 2. 2013, respektive 27. 3. 2013 vyúčtovala žalovanému smluvní pokuty za prodlení s úhradou v pořadí druhé a třetí splátky půjčky ve výši 960 Kč, respektive 365,84 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu vzniklého z titulu předmětné smlouvy o půjčce písemnou upomínkou žalobkyně z 10. 3. 2021.
12. V daném případě se soud v prvé řadě zabýval otázkou charakteru smluvního vztahu obou účastníků. Z toho, že žalovaný byl ve smlouvě označen mimo jiné svým identifikačním číslem a místem svého podnikání, jakož i z deklarace obsažené v čl. 1 smlouvy, podle níž byly peněžní prostředky žalovanému poskytnuty k jeho podnikatelským účelům, a dále i z charakteru ustanovení čl. 9, 10. a 11. smlouvy, která obsahovala nejrůznější závazky žalovaného více či méně spojené s jeho podnikatelskou činností, soud dospěl k závěru, že žalovaný smlouvu uzavřel v rámci své podnikatelské činnosti a že se tedy jednalo o závazek vzniklý mezi dvěma podnikateli.
13. Podle § 3028 odst. 3 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku v účinném znění, platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.
14. Podle § 261 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodního zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“), tato část zákona (myšleno Část třetí obch. zák.) upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti.
15. Podle § 261 odst. 6 věty prvé obch. zák. platí, že smlouvy mezi osobami uvedenými v odstavcích 1 a 2, které nejsou upraveny v hlavě II. této části zákona a jsou upraveny jako smluvní typ v občanském zákoníku , se řídí příslušnými ustanoveními o tomto smluvním typu v občanském zákoníku a obchodním zákoníkem.
16. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
17. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky.
18. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový právní vztah, který je třeba s ohledem na shora citovanou právní úpravu posuzovat podle § 657 a násl. obč. zák., tedy dle právní úpravy platné a účinné v době uzavření předmětné smlouvy o půjčce, a to z toho důvodu, že ačkoliv se jednalo o závazek vzniklý mezi podnikateli a obecně by tak na věc měla být aplikována právní úprava obsažená v obch. zák., smlouva o půjčce jakožto smluvní typ není v obch. zák. zvláště upravena, proto je na věc třeba podle § 261 odst. 6 věty prvé obch. zák. současně aplikovat ustanovení § 657 a násl. obč. zák. Žalobkyně svůj závazek z uvedené smlouvy splnila, když prokazatelně poskytla žalovanému peněžní prostředky v ujednané výši. Žalovanému tím vznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu úvěru a zaplatit též úrok, který byl mezi účastníky sjednán v souladu s § 658 odst. 1 obč. zák. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepožadovala úrok sjednaný ve smlouvě, nýbrž se domáhala toliko úrokové sazby odpovídající průměrné sazbě poskytované bankami v době uzavření smlouvy, neměl soud důvod zabývat se přiměřeností výše smluvního úroku sjednaného ve smlouvě, neboť žalobkyní požadovanou úrokovou sazbu dozajista nelze považovat za nepřiměřenou, zvláště za situace, když se v daném případě nejednalo o bankovní úvěr a dlužníkem nebyl spotřebitel, nýbrž podnikatel.
19. Žalovaný v řízení nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že nesplácel řádně a včas sjednané splátky půjčky. Bylo přitom na něm, aby v případě, že toto tvrzení není pravdivé a že na svůj dluh ze smlouvy uhradil více, než v žalobě tvrzených 4 573 Kč, takovou skutečnost soudu tvrdil a zejména pak prokázal. Žalovaný však zůstal po celou dobu trvání řízení nečinným, na podanou žalobu nijak nereagoval, se soudem nekomunikoval a jednání nařízeného ve věci se nezúčastnil. Za této situace soudu nezbylo, než vycházet z toho, že se žalovaný skutečně dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek půjčky, a to poprvé již s úhradou v pořadí druhé splátky splatné k 25. 1. 2013. Žalovanému tak ve smyslu čl. 7 písm. a) a b) smlouvy vznikla rovněž povinnost k úhradě žalobou nárokovaných smluvních pokut v celkové výši 1 325 Kč, a to v souvislosti s jeho prodlením s úhradou druhé a třetí splátky půjčky.
20. S ohledem na shora popsané závěry soud uzavřel, že žalobkyni svědčí právo na úhradu zbývající dlužné jistiny ve výši 25 951,14 Kč, smluvních pokut v celkové výši 1 325 Kč, požadovaného smluvního úroku ve výši 14,21 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 21. 12. 2012 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny za téže období. Podané žalobě proto v plném rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě uvedených dlužných částek. Pouze pro úplnost soud dodává, že nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení se opírá o § 369 odst. 1 obch. zák. ve spojení s § 517 odst. 2 obč. zák., přičemž výše přiznaného úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb. účinného do 31. 12. 2013, za jehož účinnosti se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu.
21. Žalobkyně měla v řízení plný procesní úspěch a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jí tak vůči žalovanému svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 092 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně ve výši 6 339 Kč Náklady zastoupení žalobkyně tvoří mimosmluvní odměna advokáta ve výši 3 120 Kč za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu v účinném znění (dále jen„ AT“) – převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci a sepis žaloby – po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2 AT a za jeden úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 AT – účast zástupce žalobkyně u jednání soudu dne 14. 9. 2021 – ve výši 2 220 Kč podle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 bodem 5 AT (ve věci se totiž jedná o nárok uplatněný na ustáleném vzoru používaném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž výše vymáhaného peněžitého plnění nepřesahuje částku 50 000 Kč, za první tři úkony je tedy odměna zástupce žalobkyně krácena podle ustanovení § 14b AT), dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a jedna paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) AT, náhrada cestovních výdajů ve výši 918,54 Kč za cestu zástupce žalobkyně k jednání soudu dne 14. 9. 2021 na trase obec a zpět při ujetých celkem 150 km osobním vozem tov. zn. Ford Fiesta s průměrnou spotřebou benzinu 6,2 l /100 km, kdy sazba základní náhrady za použití vozidla ve výši 4,40 Kč/km a průměrná cena benzinu 27,80 Kč byla stanovena dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2020 Sb. , náhrada za promeškaný čas zástupce žalobkyně cestou k jednání soudu a zpět v trvání šesti započatých půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 AT a náhrada za 21% DPH ze shora uvedených položek ve výši 1 100,09 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 7 431 Kč, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
22. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. stanovil na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách.
Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.