Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
36 C 164/2021-93
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 37 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 500 Kč s úrokem ve výši 25,85 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 23. 12. 2017 do 22. 1. 2019 a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 23. 1. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 23. 1. 2019 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 876 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 500 Kč s úrokem ve výši 25,85 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 23. 12. 2017 do 22. 1. 2019 a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 23. 1. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 23. 1. 2019 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 876 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo anonymizováno rok číslo, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr a zaplatit úrok ve výši 25,85 % ročně v 13 měsíčních splátkách, přičemž poslední splátka měla být uhrazena nejpozději dne 22. 1. 2019. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaná částka 37 500 Kč představuje podle žaloby jistinu ve výši 25 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 12 500 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení 25,85% p.a. smluvního úroku z jistiny 25 000 Kč za dobu od 23. 12. 2017 do zaplacení a 9,75% p.a. úroku z prodlení z částky 25 000 Kč za dobu od 23. 1. 2019 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla smluvně postoupena žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ačkoliv byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř. ).
3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi společností právnická osoba, IČO (dále jen„ společnost“) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo anonymizováno rok číslo, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru sestávajícími z úroku ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, což v přepočtu na rok činí u úvěru na 13 měsíců 25,85 % p.a.; z poplatku za správu úvěru ve výši 5 500 Kč; z poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 4 750 Kč (celkem tedy částku 17 250 Kč) splatit v 13 měsíčních splátkách ve výši 3 250 Kč, přičemž každá splátka byla splatná 22. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Smluvní strany se dohodly, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení (článek V. odst. 4 smlouvy). Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od věřitele převzal v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru (smlouva o úvěru číslo ze dne datum). Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba (výpis z veřejného rejstříku, notářský zápis NZ číslo ze dne datum, smlouva o prodeji části závodu ze dne datum, příloha ke smlouvě o prodeji části závodu ze dne datum). právnická osoba pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila společnosti právnická osoba (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty) a ta následně žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku).
4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, právní předchůdce žalobkyně provedl hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listin ě nazvané žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru vyplněno, že žalovaný je zaměstnaný na dobu neurčitou u společnosti právnická osoba a jeho pravidelný měsíční příjem činí 35 093 Kč. Výdaje žalovaného byly v žádosti o úvěr uvedeny částkou 6 500 Kč, a to 4 500 Kč na bydlení a energie a 2 000 Kč na stravování/výživné. Jiné výdaje uvedeny nebyly. Žalovaný dále uvedl, že bydlí na ubytovně, je rozvedený a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Žalovaný dále prohlásil, že veškeré uvedené údaje týkající se jeho osoby, jsou pravdivé a nic nezamlčel, což potvrdil svým podpisem. Žalovaný dále prohlásil, že vůči němu není vedeno insolvenční řízení a neuvažuje o podání insolvenčního návrhu. Žalobkyně předložila pracovní smlouvu ze dne datum uzavřenou mezi společností právnická osoba a žalovaným a výplatní lístky žalovaného za měsíce září až listopad 2017, které potvrzují žalovaným uvedený příjem. Žalobkyně dále předložila dodatek číslo ke smlouvě o ubytování uzavřený mezi právnická osoba a.s. a žalovaným dne datum a daňové doklady za ubytování, ze kterých vyplývá, že žalovaný byl dlouhodobě ubytován v ubytovně anonymizováno v obec, přičemž měsíčně hradil za toto ubytování částku ve výši 4 500 Kč.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 1968 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
9. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Ke dni datum byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba Pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru postoupila společnost právnická osoba společnosti právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi společností právnická osoba jako postupitelem a právnická osoba jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, jejíž součástí byl seznam postoupených pohledávek včetně té žalované a potvrzením o zaplacení úplaty. právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník následně uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum, jejíž součástí byl seznam postoupených pohledávek včetně té žalované, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena společností právnická osoba dopisem ze dne datum. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.
10. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, soud odkazujíce na závěry rozhodnutí např. Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015 -39, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a dalších, jež přijaly závěry ohledně posuzování úvěruschopnosti úvěrovaného ze strany poskytovatele úvěru s odbornou péčí, vycházeje rovněž z toho, že toto posouzení je třeba aplikovat individuálně na poměry každé jednotlivé věci, má soud s ohledem na popsaný skutkový stav věci v daném případě za to, že údaje, které byly žalovaným právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuty a jež si právní předchůdce žalobkyně rovněž sám zaopatřil a jež měl k dispozici, nasvědčují tomu, že právní předchůdce žalobkyně v okamžiku uzavírání úvěrové smlouvy v tehdejší době řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí.
11. Mezi účastníky byla podle § 2395 o. z. uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovanému podle citovaného ustanovení vznikla povinnost poskytnuté peněžní prostředky spolu s úroky právnímu předchůdci žalobkyně vrátit, a to do 22. 1. 2019 (ve 13 měsíčních splátkách). Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanému její právní předchůdce poskytl úvěr ve výši 25 000 Kč (poskytnutí úvěru žalovaný stvrdil svým podpisem na úvěrové smlouvě), přičemž neuhradil ničeho. Žalobkyně požadovala zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 25 000 Kč s úrokem 25,85 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 23. 12. 2017 do zaplacení. Soud žalovaného v souladu s ust. § 2395 o. z. zavázal k zaplacení dosud neuhrazené částky 25 000 Kč se smluveným úrokem 25,85 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 23. 12. 2017 (den následující po poskytnutí úvěru), ovšem pouze do 22. 1. 2019 (do doby, na kterou byl úvěr poskytnut) a žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 23. 1. 2019 do zaplacení žalobu zamítl, neboť z provedeného dokazování vyplynulo, že úrok byl ve smlouvě stanoven ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl poskytnut, což v přepočtu na rok činí 25,85 % p. a. u úvěru na 13 měsíců. Ujednání o povinnosti žalovaného platit úrok ve výši 25,85 % ročně za dobu po splatnosti poslední splátky do zaplacení úvěrová smlouva neobsahuje. Jistina tak byla dle smluvních ujednání úročena pouze do splatnosti poslední splátky.
12. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek, vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení. S ohledem na skutečnost, že na toto ujednání byl žalovaný výslovně a nikterak skrytě upozorněn přímo ve smlouvě o úvěru, přičemž souhlas s nimi také potvrdil svým podpisem, nelze ujednání o smluvní pokutě považovat za skryté či neočekávané ve smyslu judikatury Ústavního soudu (viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 ). Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny 25 000 Kč za dobu od 23. 1. 2019 (den následující po splatnosti poslední splátky) do 12. 5. 2021, přičemž v souladu s ustanovením § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, požadovala smluvní pokutu ve výši poloviny poskytnuté jistiny, tj. částku ve výši 12 500 Kč, proto soud žalovaného zavázal k jejímu zaplacení.
13. Nezaplatil-li žalovaný splátky ve stanoveném termínu, ocitl se počínaje dnem následujícím po splatnosti každé splátky v prodlení s jejím zaplacením, pročež těmito dny až do zaplacení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ze splátky připadající na tento měsíc podle § 1970 o. z. Žalobkyně požadovala přiznat úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky ve výši 25 000 Kč za dobu od 23. 1. 2019 (den následující po splatnosti poslední splátky) do zaplacení. Soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení z celé dlužné částky za jí požadované období.
14. Žalobkyně měla ve věci úspěch v převažující míře, proto jí podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalovanému přísluší právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán poměrem částky 67 748,80 Kč (37 500 + úrok vyčíslený dle žalobního návrhu ke dni 1. 9. 2021 23 884,60 Kč + úrok z prodlení vyčíslený dle žalobního návrhu ke dni 1. 9. 2021 6 364,20 Kč) a částky 50 875,50 Kč (37 500 + úrok vyčíslený dle výroku I tohoto rozsudku ke dni 1. 9. 2021 7 011,30 Kč + úrok z prodlení vyčíslený dle výroku I tohoto rozsudku ke dni 1. 9. 2021 6 364,20 Kč) vyjádřeným v procentuální výši 75 %. Žalobkyni tedy náleží právo na náhradu 50 % (75 % - 25 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 3 751 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 1 875 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 1 250 Kč (2,5× 500 Kč dle § 14b odst. 1 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. , sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. ), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a částky 326 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 1 876 Kč (50 % z 3 751 Kč) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.
15. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupkyně žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru (viz např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 C 9/2021 ). Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené. Soud z důvodu neúčelného vynaložení nepřiznal žalobkyni náklady řízení v souvislosti s podáním ze dne datum, jímž došlo k doplnění žaloby, neboť skutečnosti a důkazní návrhy tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.