Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 229/2021-57
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 7 200 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku v kapitalizované výši 3 530 Kč.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 200 Kč za dobu od 11. 8. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení v kapitalizované výši 1 111,56 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 200 Kč za dobu od 7. 9. 2018 do 10. 8. 2021.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku v kapitalizované výši 3 530 Kč.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 200 Kč za dobu od 11. 8. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení v kapitalizované výši 1 111,56 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 200 Kč za dobu od 7. 9. 2018 do 10. 8. 2021.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně dne datum distančním způsobem. Pohledávka představuje jistinu ve výši 7 200 Kč, úrok 3 530 Kč (poplatek za poskytnutí úvěru 1 930 Kč a administrativní poplatek 1 600 Kč) a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 111,56 Kč. Z žalované jistiny žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od 7. 9. 2018 do zaplacení.
Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky 3 530 Kč představující kapitalizovaný úrok. Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I.). Přitom soud podle § 96 odst. 4 o.s.ř. nezkoumal stanovisko žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci.
Žalobkyně tvrdila uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím internetových stránek webová adresa, kde žalovaný provedl svoji registraci a po řádně provedené registraci mu byl založen uživatelský účet. V rámci registrace žalovaný vyplnil své osobní a kontaktní údaje, dále číslo účtu pro poukazování schválených úvěrů. Následně prostřednictvím internetového formuláře vyplnil žádost o uzavření smlouvy o úvěru, ve které vyplnil požadovanou výši úvěru a dobu splatnosti úvěru, kdy se žalovanému automaticky zobrazil i vygenerovaný poplatek za požadovaný úvěr. Navrhované znění smlouvy o úvěru žalovaný akceptoval vložením unikátního kódu. Samotná smlouva o úvěru byla uzavřena přijetím ze strany právního předchůdce žalobkyně, kdy následně byly žalovanému na jím sdělený bankovní účet poskytnuty požadované finanční prostředky.
Dne datum došlo na bankovním účtu žalovaného k připsání částky ve výši 7 200 Kč (sdělení právnická osoba ze dne datum).
Žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek, jejíž součástí je seznam postoupených pohledávek včetně té žalované, prokázala, že společnost právnická osoba postoupila pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně tak byla aktivně legitimována domáhat se zaplacení žalované pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.).
Žalobkyně sice disponuje údaji o žalovaném, z čehož lze usuzovat, že na webových stránkách jejího právního předchůdce byly vyplněny jeho registrační údaje. Žalobkyně však neprokázala, že žalovaný smlouvu o úvěru zakládající žalované nároky uzavřel. Na přiložené smlouvě o úvěru ze dne datum chybí podpis žalovaného, ani z ní není zřejmý jiný způsob její akceptace. Tvrzení, že žalovaný o úvěr v poskytnuté výši požádal a zadáním unikátního kódu odsouhlasil právě tu smlouvu o úvěru, kterou žalobkyně předložila, však neprokázala. Neprokázala tedy, že byla projevena vůle uzavřít tvrzenou smlouvu o úvěru a že ji projevil skutečně žalovaný.
Jak bylo konstatováno shora, v řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 200 Kč, aniž by byl prokázán právní důvod poskytnutí těchto prostředků. Dále bylo prokázáno, že společnost právnická osoba následně pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila žalobkyni.
Právní předchůdce žalobkyně tedy žalovanému plnil bez právního důvodu, čímž
se žalovaný neoprávněně obohatil a žalobkyni vzniklo právo, aby jí žalovaný vydal to, oč byl ochuzen. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 7 200 Kč.
Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. Výzvu k plnění pak představuje žaloba (bližší odůvodnění níže), která byla žalovanému doručena 9. 8. 2021. Podle § 1958 odst. 2 o. z. měl žalovaný plnit následujícího dne, tedy 10. 8. 2021, a pokud tak neučinil, je podle § 1968 o. z. ode dne 11. 8. 2021 s plněním dluhu v prodlení. Od tohoto data až do zaplacení tedy žalobkyni přísluší dle § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (8,5 %). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 200 Kč za dobu od 29. 8. 2016 do zaplacení, přičemž za dobu od 29. 8. 2016 do 29. 7. 2018 úrok z prodlení kapitalizovala částkou ve výši 1 111,56 Kč. Soud vázán jejím návrhem zavázal žalovaného k zaplacení úroku z prodlení v jí požadované nižší výši, avšak až od 11. 8. 2021 a žalobu v části úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 200 Kč za dobu od 29. 8. 2016 do 29. 7. 2018 v kapitalizované výši 1 111,56 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 200 Kč za dobu od 7. 9. 2018 do 10. 8. 2021 zamítl.
Žalobkyně měla ve věci úspěch v převažující míře, náleželo by jí tedy podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalovanému právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Při rozhodování, zda žalobkyni soud toto právo přizná, soud ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. přihlížel k tomu, zda bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslala na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k žalobou požadovanému plnění. Žalobkyně k prokázání této skutečnosti předložila výzvu před podáním žaloby ze dne datum odeslanou na adresu adresa žalovaného, nikoliv na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě (ulice a číslo, obec). Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, které rovněž obsahuje výzvu k žalobou požadovanému plnění, bylo taktéž zasláno na adresu adresa žalovaného, nikoliv na adresu uvedenou ve smlouvě. K tomu žalobkyně uvedla, že adresu, na níž žalovaného obesílala, jí sdělil její právní předchůdce.
Zřejmým účelem právní úpravy obsažené v ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř. je,
aby žalobkyně svým chováním (zasláním výzvy na adresu, na níž žalovaný podle jí známých údajů přebírá nebo má možnost přebírat doručované písemnosti) žalovanému poskytl možnost předejít zahájení soudního řízení a splnit jeho existující dluh, a to tak, aby ještě před podáním žaloby byl k případnému splnění dluhu žalovanému ponechán rozumný časový prostor. K naplnění tohoto účelu je tedy významné zabývat se zejména tím, zda bylo prokázáno, že žalobkyní byla zaslána (předána k poštovní či jiné přepravě) listina, jejímž obsahem byla výzva k poskytnutí žalobou požadovaného plnění, a dále zda byla taková výzva zaslána žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby na adresu pro doručování, případně na její poslední známou adresu. Jak vyplývá z výše uvedeného, žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by předžalobní výzvu ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. žalovanému zaslala na adresu uvedenou žalovaným ve smlouvě ani na adresu, na které si je žalovaný skutečně jí doručované písemnosti schopen přebírat. Za takovou adresu nelze bez dalšího považovat adresu sdělenou osobou odlišnou od žalovaného, aniž by bylo jakkoli prověřeno, že se žalovaný na této adrese skutečně zdržuje či zde alespoň přebírá poštu. Nevyzvala-li žalobkyně žalovaného řádně k plnění před podáním žaloby, soud jí přes její převažující úspěch v řízení náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok IV.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.