Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
33 C 16/2021-44
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Lehovcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 3 657 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v části týkající se zaplacení částky 3 657 Kč zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 3 657 Kč ve výši 10% ročně od 17. 8. 2019 do 12. 4. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit plnou náhradu nákladu řízení ve výši 1 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se v části týkající se zaplacení částky 3 657 Kč zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 3 657 Kč ve výši 10% ročně od 17. 8. 2019 do 12. 4. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit plnou náhradu nákladu řízení ve výši 1 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”).
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující vznikl tento nárok z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v odběrném místě vedeném pod č. anonymizováno číslo, PSČ obec a číslo - část obce.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.
5. Účastníci řízení uzavřeli dne datum smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí nízkého napětí anonymizováno číslo. Její součástí byly rovněž obchodní podmínky žalobkyně, na které smlouva přímo odkazovala. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná hradit žalobkyni měsíční zálohy a dále zbývající vyúčtovanou cenu dodávky energie za příslušné zúčtovací období poté, co bude žalobkyní v souladu s obchodními podmínkami a příslušnými právními předpisy vyfakturována. Žalobkyně byla za předpokladu dodržení obchodních podmínek oprávněna jednostranně stanovit cenu za dodávky energie a rovněž prostřednictvím platebního kalendáře upravit výši a četnost záloh. Žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách za období od 19. 11. 2018 do 29. 7. 2019 fakturami číslo vystavenou 24. 5. 2019 splatnou dne 10. 6. 2019 znějící na částku 5 654 Kč a fakturou číslo vystavenou 3. 7. 2019 splatnou dne 16. 8. 2019 znějící na částku 503 Kč. Až po podání žaloby dne 12. 4. 2021 uhradila žalovaná žalobkyni částku ve výši 3 657 Kč, představující dlužnou jistinu. Do této částky vzala žalobkyně žalobu zpět svým podáním ze dne 24. 5. 2021.
6. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění, platí, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.
7. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v platném znění, platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Dle § 96 odst. 1 , 2 věta první zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v platném znění, platí, že žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.
9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu a v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně žalobkyni uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala. Jistinu žalobkyni uhradila až po podání žaloby dne 12. 4. 2021. Soud řízení co do dlužné jistiny zastavil, avšak žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur do dne zaplacení jistiny. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč představující 100 Kč za každý ze tří úkonů (převzetí a příprava věci, žaloba, zpětvzetí žaloby) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.