Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 60/2021-51
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Chalupskou v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně,
zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno,
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem trvale ulice a číslo, PSČ obec
o 10 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 900 Kč, smluvní úrok ve výši 19,07 % ročně z částky 9 900 Kč od 25. 3. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 9 900 Kč od 25. 3. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 100 Kč, smluvní úrok 19,07 % ročně z částky 100 Kč od 25. 3. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení 10,00% ročně z částky 900 Kč od 25. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 2 089 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 900 Kč, smluvní úrok ve výši 19,07 % ročně z částky 9 900 Kč od 25. 3. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 9 900 Kč od 25. 3. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 100 Kč, smluvní úrok 19,07 % ročně z částky 100 Kč od 25. 3. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení 10,00% ročně z částky 900 Kč od 25. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 2 089 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO a žalovaným byla dne datum uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na částku 10 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den podpisu smlouvy a zavázal se kromě jistiny zaplatit také úrok za půjčené peněžní prostředky 2 000 Kč, odměnu za administrativní činnost 2 000 Kč a hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně závazek v 60 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nesplácel řádně a včas. Žalovanému bylo známo, že má celkovou dlužnou částku uhradit nejpozději datum, ode dne následujícího byl tedy v prodlení se splácením všech sjednaných a neuhrazených splátek. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo následujícího dne po splatnosti právo na uhrazení celé zbývající neuhrazené částky, která činila na jistině částku 10 000 Kč, přičemž tato jistina se od datum úročí úrokem 19,07 % ročně. Žalovaný do okamžiku postoupení pohledávky uhradil pouze 2 100 Kč, kterou právní zástupce žalobkyně započetl v rozsahu 1 633,31 Kč na úrok a 466,69 Kč na poplatek hotovostní inkaso splátek. Poslední platba byla ze strany žalovaného uhrazena datum. Dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky nebylo na dluh uhrazeno ničeho. Žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky dlužné jistiny 10 000 Kč, kapitalizovaných úroků 1 573,28 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 825 Kč, úroků 19,07 % ročně z dlužné jistiny 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně z dlužné jistiny 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) tedy soud jednal bez přítomnosti žalovaného.
3. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne datum, smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy a písemného oznámení o této skutečnosti žalovanému a podacího lístku, a z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího lístku soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne datum uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, dohodu, na základě které byly ve dne podpisu smlouvy poskytnuty žalovanému peněžní prostředky 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal kromě jistiny zaplatit také 2 000 Kč na úroku, 2 000 Kč na administrativním poplatku a 4 000 Kč na hotovostním inkasu splátek, a to v 60 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy a poslední splátka byla stanovena na datum. V čl. 2 se strany dohodly, že splátky se započítávají nejprve na úrok, poté na administrativní poplatek, poté na jistinu. Každou ze splátek se uhrazuje příslušná část odměny za hotovostní inkaso splátek a případně příslušná část poplatku za pojištění nebo asistenční služby. Žalovaný celkem uhradil 2 100 Kč. Z karty zákazníka vyplněné v souvislosti s uzavřením smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný byl t.č. zaměstnán u anonymizováno obec jako anonymizováno s příjmem částka, výdaje na bydlení činily částka, osobní výdaje částka, spoření částka. Žalovaný dle vyplněných údajů na kartě předložil pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu.
4. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
5. Podle § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 1908 odst. 2 o. z. dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas.
10. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Soud se předně zabýval tím, zda žalobkyně, resp. její právní předchůdce, splnila podmínku dle zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda s náležitou pečlivostí před uzavřením smluv posoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Soudem byla proto vyzvána k doplnění tvrzení a předložení důkazů k prokázání, jakým způsobem posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, když k žalobě sice byla předložena evidenční karta zákazníka, žalobkyně však netvrdila, jakým způsobem vyplněné údaje ověřila a žádné listin y v tomto směru k důkazu nepředložila.
14. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že k posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr byly ověřeny pracovní smlouvou, výplatními páskami, nájemní smlouvou, Tyto údaje byly odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria vycházející ze statistických dat, který schopnost splácet úvěr na požadovanou částku vyhodnotil. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která byla uvedena v kartě zákazníka. V případě neuvedení pravdivých informací by se žalovaný mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Zejména u nižších splátek s kratší dobou splácení a nižším rizikem porušení nelze po věřiteli požadovat hluboké a rozsáhlé prověřování pravdivosti sdělených informací. Žalobkyně rovněž doložila platový výměr žalovaného, fotokopie výplatních pásek, potvrzení o trvalém příkazu, smlouvu o nájmu bytu.
15. S ohledem na shora popsaný skutkový stav a skutečnost, že žalobkyně soudu doložila listin y, kterými prokázala, že její právní předchůdce řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, dospěl soud k závěru, že žalobkyně smlouvou o půjčce prokázala, že mezi jejím právním předchůdcem a žalovaným byla dne datum platně uzavřena smlouva o půjčce na 10 000 Kč, které byly žalovanému při podpisu smlouvy předány a předžalobní výzvou a smlouvou o postoupení pohledávky včetně přílohy a oznámení o postoupení pohledávky prokázala, že jí právním předchůdcem žalobkyně byl postoupen dluh v žalované výši.
16. Soud posuzoval přiměřenost ujednaných podmínek a dospěl k následujícímu závěru. Sjednaný úrok 2 000 Kč, odpovídající 20 % jistiny, považoval soud za zcela souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný. Pokud jde o ujednaný poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, tedy ve výši 20 % z jistiny zápůjčky, a poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, tj. 40 % jistiny, má soud za to, že fakticky těmito poplatky, žalobkyně, resp. její právní předchůdce, skrytě navýšila smluvené úroky. Ty tak ve svém souhrnu dosáhly výše 60 % jistiny zápůjčky. Nejvyšší soud přitom dovodil, že pokud jsou sjednány úroky ve výši 60 % ročně, jde o úroky sjednané v nepřiměřené výši, odporující dobrým mravům. S ohledem na uvedené posoudil soud ujednání o úhradách za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, za administrativní činnosti a hotovostní inkaso splátek jednoznačně v rozporu s dobrými mravy a jsou tedy neplatné podle ustanovení § 580 o. z. Takto sjednaná výše úplat se stala pro žalovaného hrubě nevýhodnou a byla sjednána v rozporu s dobrými mravy (viz. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15.12.2004, sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ). To však neznamená, že smlouva o půjčce je neplatná jako celek, neboť neplatné části lze v souladu s § 576 o.z. oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Současně soud odkazuje i na rozhodnutí Krajského soudu v Praze z 23. 3. 2017 sp. zn. 19 Co 73/2017 , případně na rozhodnutí téhož soudu z 31. 5. 2017 sp. zn. 30 Co 176/2017 .
17. Žalovaný tak byl dle smluvených podmínek povinen zaplatit žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci, celkem 12 000 Kč, z toho 10 000 Kč na jistině a 2 000 Kč na úroku, přičemž jednotlivé splátky rozděloval věřitel dle ujednání na splátky jistiny a úroku. Žalovaný tak porušil své smluvní povinnosti, když závazek ze smlouvy řádně a včas neplnil. Po započtení částky 2 100 Kč nejprve na smluvené úroky a následně částky 100 Kč (2 100 Kč – 2 000 Kč) na jistinu, dluží žalovaný žalobkyni na jistině částku 9 900 Kč (10 000 Kč – 100 Kč). Žalobkyně dále požadovala smluvní úroky ve výši 19,07 % ročně od 25. 3. 2020, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky, do zaplacení z dlužné jistiny 10 000 Kč, za období do 15. 1. 2021 kapitalizovala tento úrok na částku 1 573,28 Kč. Dále žalobkyně požadovala zákonné úroky z prodlení ve výši 10,00 % ročně od 25. 3. 2020, tj. od marného uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky, do zaplacení z dlužné jistiny, za období od do 15. 1. 2021 (do postoupení) kapitalizovala tento zákonný úrok z prodlení na částku 825 Kč. S ohledem na nepřiznání úhrad za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek, a tedy k jinému způsobu započítání plateb žalovaného, nepropočítával soud výši úroků ke dni postoupení pohledávky, ale tyto přiznal od prodlení žalovaného dle požadavku žalobkyně v procentní výši. Vzhledem k výše uvedenému soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 9 900 Kč na dlužné jistině, smluvní úrok ve výši 19,07 % ročně z částky 9 900 Kč od 25. 3. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 9 900 Kč od 25. 3. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výši úroku z prodlení přitom stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku, tj. v části 100 Kč, smluvním úroku 19,07 % ročně z částky 100 Kč od 25. 3. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení 10,00% ročně z částky 900 Kč od 25. 3. 2020 do zaplacení, žalobu jako nedůvodnou zamítl.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. a přiznal v naprosto převážné míře úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 089 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za 3 úkony právní služby ve výši 600 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 189 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ).
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř. o.s.ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zák. č. 120/2001 Sb. ).