Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 290/2021-44
Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D.
sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 22 055 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 120 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 120 Kč od 8. 1. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení
a) částky 7 690 Kč;
b) zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 583,52 Kč od 8. 1. 2019 do zaplacení;
c) kapitalizovaného úroku ve výši 2 129,05 Kč;
d) úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9 703,52 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení;
e) částky 9 245 Kč;
f) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 745,13 Kč;
g) kapitalizovaného úroku ve výši 4 640,81 Kč;
h) zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 983,93 Kč
od 1. 12. 2020 do zaplacení;
i) úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 8 983,93 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení;
zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 120 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 120 Kč od 8. 1. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení a) částky 7 690 Kč; b) zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 583,52 Kč od 8. 1. 2019 do zaplacení; c) kapitalizovaného úroku ve výši 2 129,05 Kč; d) úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9 703,52 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení; e) částky 9 245 Kč; f) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 745,13 Kč; g) kapitalizovaného úroku ve výši 4 640,81 Kč; h) zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 983,93 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení; i) úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 8 983,93 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení; zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky ve výši 22 055 Kč z titulu smluv o úvěru, které byly sjednány mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, jako věřitelem a žalovanou jako klientem. Dle smlouvy o úvěru číslo ze dne 20. 11. 2017 se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku spolu s pevným úrokem ve výši 1 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč splatit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Žalovaná však řádně neplnila podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek. Do postoupení pohledávky na žalobkyni žalovaná uhradila částku ve výši 4 880 Kč. Dále dle smlouvy o úvěru číslo ze dne 28. 8. 2017 se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku spolu s pevným úrokem ve výši 1 820 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč splatit v 58 týdenních splátkách po 396 Kč. Žalovaná však řádně neplnila podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek. Do postoupení pohledávky na žalobkyni žalovaná uhradila částku ve výši 11 123 Kč, po postoupení pohledávky na žalobkyni pak 2 600 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Z provedených důkazů soud ve věci zjistil následující skutkový stav:
4. Právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, se dne 20. 11. 2017 zavázal žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem 1 400 Kč, odměnou za administrativní činnost 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč splatit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 20. 11. 2017).
5. Při hodnocení žalované jako klienta, právní předchůdce žalobkyně vycházel z toho, že žalovaná je zaměstnána jako prodavačka v právnická osoba na dobu určitou, má pravidelný čistý příjem 13 271 Kč, další vedlejší příjmy 9 000 Kč a další příjmy 2 200 Kč; výdaje žalované činí 21 782 Kč, z čehož částka 13 000 Kč připadá na bydlení, částka 7 000 Kč jsou osobní výdaje a částka 1 782 Kč je splátkou stávajícího úvěru. Žalovaná s těmito údaji souhlasila, když se pod ně podepsala (zjištěno z formuláře karty zákazníka ze dne 20. 11. 2017).
6. Právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, se dne 28. 8. 2017 zavázal žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč a žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem 1 820 Kč, odměnou za administrativní činnost 2 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek 5 200 Kč splatit v 58 týdenních splátkách po 396 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 28. 8. 2017).
7. Při hodnocení žalované jako klienta, právní předchůdce žalobkyně vycházel z toho, že žalovaná je zaměstnána jako prodavačka v právnická osoba na dobu určitou, má pravidelný čistý příjem 13 849 Kč, další vedlejší příjmy 8 000 Kč a další příjmy 2 200 Kč; výdaje žalované činí 20 000 Kč, z čehož částka 13 000 Kč připadá na bydlení a částka 7 000 Kč jsou osobní výdaje. Žalovaná s těmito údaji souhlasila, když se pod ně podepsala (zjištěno z formuláře karty zákazníka ze dne 28. 8. 2017).
8. právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna právnická osoba prostřednictvím přípisu ze dne 29. 11. 2019 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 uzavřené mezi žalobkyní a právnická osoba a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019).
9. Žalovaná byla zástupcem žalobkyně vyzvána k plnění dlužné částky v celkové výši 33 676,81 Kč (zjištěno z výzvy k plnění ze dne 30. 4. 2020).
10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
11. Právní předchůdce žalobkyně se dne 20. 11. 2017 zavázal žalované poskytnout 10 000 Kč a žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem 1 400 Kč, odměnou za administrativní činnost 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč splatit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Žalovaná celkem uhradila žalobkyni částku 4 880 Kč. Právní předchůdce žalobkyně při hodnocení úvěryschopnosti žalované vyšel z toho, že žalovaná je zaměstnána a má celkové příjmy 24 471 Kč; výdaje žalované činí celkem 21 782 Kč.
12. Právní předchůdce žalobkyně se dne 28. 8. 2017 zavázal žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč a žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem 1 820 Kč, odměnou za administrativní činnost 2 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek 5 200 Kč splatit v 58 týdenních splátkách po 396 Kč. Žalovaná celkem uhradila právnímu předchůdci a žalobkyni částku 13 723 Kč. Právní předchůdce žalobkyně při hodnocení úvěryschopnosti žalované vyšla z toho, že žalovaná je zaměstnána a má celkový příjem 24 049 Kč; výdaje žalované činí 20 000 Kč.
13. Právní předchůdce žalobkyně smlouvou ze dne 29. 11. 2019 postoupil svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované tuto skutečnost oznámila.
14. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzývána dopisem zástupce žalobkyně. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila.
15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
16. Podle § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen "OZ "), se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smluv o úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
18. Podle § 419 OZ je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
19. Podle § 419 OZ je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
20. Podle § 420 odst. 1 OZ kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
21. Mezi právním předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou došlo k uzavření smluv o úvěru dle § 2395 OZ ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve kterých se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky v celkové výši 23 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu s úrokem, odměnou za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek. Právní předchůdce žalobkyně v uvedeném vztahu vystupoval ve smyslu § 420 odst. 1 OZ jako podnikatel a žalovaná ve smyslu § 419 OZ jako spotřebitel.
22. Dále se soud zabýval otázkou platnosti smluv o úvěru a to s ohledem na splnění povinnosti právního předchůdce žalobkyně jako poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žalované.
23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
24. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
25. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
26. Podle § 588 OZ přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
27. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uložena poskytovateli (žalobkyni, resp. právnímu předchůdci), přičemž pokud tuto svoji povinnost nesplní, je smlouva dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná a to absolutně, tedy soud k ní dle § 588 OZ přihlédne i bez návrhu.
28. Otázkou, zda § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovuje absolutní neplatnost, se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 31. 5. 2019, č. j. 27 Co 81/2019 – 71, ve kterém dospěl k závěru,„ že v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.“
29. K podrobnějšímu odůvodnění co do závěru o absolutní neplatnosti soud odkazuje na výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Praze.
30. V projednávané věci je tedy stěžejní otázkou, zda právní předchůdce žalobkyně dostál své povinnosti a řádně posoudil úvěruschopnost žalované, přičemž soud dospěl k závěru, že nikoli.
31. Právní předchůdce žalobkyně byl § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost spotřebitele a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, přičemž dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
32. Dále soud zdůrazňuje, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 - 39).“
33. Dle citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu se tedy žalobkyně (resp. její právní předchůdce) nemůže zbavit své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost klienta, resp. řádně zjistit příjmy a výdaje klienta, s prostým odkazem, že spoléhá na údaje poskytnuté klientem a sama nemá možnost tyto ověřit. Soud dodává, že tuto možnost nepochybně má, když může od klienta vyžádat důkazy, které potvrzují jeho tvrzení. Co se týče důkazů ohledně výdajů, může jimi být například výpis z účtu, složenky, uzavřená nájemní smlouva.
34. Právní předchůdce žalobkyně při posouzení úvěryschopnosti žalované vyšla pouze ze skutečností uvedených žalovanou v zákaznické kartě.
35. Co se týče částky výdajů žalované, tak žalobkyně i přes výzvu soudu dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “) nedotvrdila a neprokázala, že tyto výdaje skutečně spočívaly v uvedených částkách.
36. Soud tedy nemá za prokázané, že žalobkyní uvedené výdaje žalované byly jejími skutečnými výdaji, tedy soud nemá ani za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně reálně přistoupil ke zjišťování a ověřování výdajů žalované, neboť kdyby svoji povinnost splnil, musel by být schopen prokázat, z čeho konkrétně vycházel, což se však nestalo. Právní předchůdce žalobkyně se při posuzování výdajů žalované omezil pouze na paušální uvedení částek bez jakéhokoliv ověření. Výdaje, ze kterých právní předchůdce vyšel při ověřování úvěruschopnosti, jsou pak dle názoru soudu nepravděpodobně nízké a to s ohledem na již existující zatížení žalované v podobě dalšího úvěru.
37. Dle výše uvedeného soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své povinnosti dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když k posuzování úvěruschopnosti žalované přistoupil toliko formálně, avšak reálně úvěruschopnost žalované neposuzoval, a proto soud shledal předmětné smlouvy o úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za neplatné.
38. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
39. Podle § 2991 odst. 2 OZ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
40. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru číslo ze dne 20. 11. 2017 za neplatnou, tedy plnění poskytnuté na základě této smlouvy bylo ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ plněním z právního důvodu, který odpadl, je žalovaná povinna žalobkyni dle § 2991 odst. 1 OZ vydat oč se obohatila a to konkrétně částku 5 120 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou 10 000 Kč, kterou od žalobkyně obdržela, a částkou 4 880 Kč, kterou již žalobkyni uhradila. Soud tedy shledal žalobu za důvodnou pouze co do části, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 5 120 Kč; jelikož je žalovaná se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 5 120 Kč, přičemž jej žalobkyně požadovala od 8. 1. 2019 do zaplacení a jehož výše byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (výrok I.).
41. Ve vztahu ke smlouvě o úvěru číslo ze dne 28. 8. 2017, jež byla také shledána soudem neplatnou dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že plnění poskytnuté na základě této smlouvy bylo ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ plněním z právního důvodu, který odpadl, žalovaná je tak povinna žalobkyni dle § 2991 odst. 1 OZ vydat, oč se obohatila, a to konkrétně částku 13 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná dosud žalobkyni uhradila částku 13 723 Kč, vzal soud za prokázané, že žalovaná svůj dluh zcela splatila, žaloba byla v této části z uvedených důvodů shledána jako nedůvodná.
42. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).
43. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. věty před středníkem.
44. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, avšak v souvislosti se soudním řízením jí žádné náklady nevznikly; soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.