Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 161/2021-41

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Janem Bucharem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D.

sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 31 620 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni

a) částku 5 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 600 Kč od 5. 6. 2017 do zaplacení;

b) částku 3 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 600 Kč od 6. 2. 2017 do zaplacení;

a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v niž se žalobkyně domáhala zaplacení

a) částky 5 920 Kč;

b) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 080 Kč od 5. 6. 2017 do zaplacení;

c) kapitalizovaného úroku ve výši 4 859,96 Kč;

d) úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 8 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení;

e) částky 11 100 Kč;

f) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 720,73 Kč od 6. 2. 2017 do zaplacení;

g) kapitalizovaného úroku ve výši 3 038,87 Kč;

h) úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 11 320,73 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení;

i) částky 5 400 Kč;

j) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 024,81 Kč;

k) kapitalizovaného úroku ve výši 3 038,87 Kč;

l) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 158,8 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení;

m) úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 4 158,8 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení;

zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 5 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 600 Kč od 5. 6. 2017 do zaplacení; b) částku 3 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 600 Kč od 6. 2. 2017 do zaplacení; a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v niž se žalobkyně domáhala zaplacení a) částky 5 920 Kč; b) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 080 Kč od 5. 6. 2017 do zaplacení; c) kapitalizovaného úroku ve výši 4 859,96 Kč; d) úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 8 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení; e) částky 11 100 Kč; f) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 720,73 Kč od 6. 2. 2017 do zaplacení; g) kapitalizovaného úroku ve výši 3 038,87 Kč; h) úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 11 320,73 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení; i) částky 5 400 Kč; j) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 024,81 Kč; k) kapitalizovaného úroku ve výši 3 038,87 Kč; l) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 158,8 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení; m) úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 4 158,8 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení; zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala stanovení povinnosti žalované zaplatit částku 31 620 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého nároku žalobkyně uvedla, že dne 20. 12. 2015 uzavřela žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba,

IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ právnická osoba) smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytla společnost právnická osoba žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a ta se zavázala je spolu s poplatky vrátit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč (dále jen„ smlouva o zápůjčce 1“). Žalovaná však svému závazku nedostála, když k datu splatnosti neuhradila pohledávku v plné výši a pohledávka se tak ve zbývající výši 14 700 Kč (dlužná jistina ve výši 11 320,73 Kč a dlužné úhrady za služby ve výši 3 379,27 Kč) stala dne 29. 1. 2017 splatnou. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaná a společnost právnická osoba uzavřely dne 13. 10. 2015 smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytla společnost právnická osoba žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a ta se zavázala je spolu s poplatky vrátit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč (dále jen„ smlouva o zápůjčce 2“). Žalovaná však svému závazku nedostála, když k datu splatnosti neuhradila pohledávku v plné výši a pohledávka se tak ve zbývající výši 5 400 Kč (dlužná jistina ve výši 4 158,80 Kč a dlužné úhrady za služby ve výši 1 241,20 Kč) stala dne 22. 1. 2016 splatnou.

2. V důsledku fúze sloučením dne 30. 9. 2016 přešly pohledávky ze smlouvy o zápůjčce 1 a smlouvy o zápůjčce 2 na právního nástupce společnosti právnická osoba, společnost právnická osoba (u které následně došlo ke změně firmy na právnická osoba),

IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ právnická osoba 2“).

3. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaná dne 17. 4. 2016 uzavřela se společností právnická osoba 2 smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytla společnost právnická osoba 2 žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a ta se zavázala je spolu s poplatky vrátit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč (dále jen„ smlouva o zápůjčce 3“). Žalovaná však svému závazku nedostála, když k datu splatnosti neuhradila pohledávku v plné výši a pohledávka se tak ve zbývající výši 11 520 Kč (dlužná jistina ve výši 8 000 Kč a dlužné úhrady za služby ve výši

3 520 Kč) stala dne 28. 5. 2017 splatnou.

4. právnická osoba 2 postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 výše uvedené pohledávky se všemi právy s nimi spojenými na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

6. Soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce 1 soud zjistil, že společnost právnická osoba poskytla žalované částku 15 000 Kč s poplatkem 11 100 Kč. Poplatek se skládal z úroku ve výši 2 100 Kč, který byl sjednán ve výši 23,72 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Výše uvedené částky se žalovaná zavázal splatit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Z karty zákazníka se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že čistý příjem domácnosti žalované činí 17 400 Kč a měsíční výdaje na domácnost dosahují částky 11 950 Kč. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku 11 400 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce 2 soud zjistil, že společnost právnická osoba poskytla žalované částku 10 000 Kč s poplatkem 7 400 Kč. Poplatek se skládal z úroku ve výši 1 400 Kč, který byl sjednán ve výši 23,72 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Výše uvedené částky se žalovaná zavázal splatit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Z karty zákazníka se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že čistý příjem domácnosti žalované činí 17 300 Kč a měsíční výdaje na domácnost dosahují částky 10 500Kč. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku 12 000 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce 3 soud zjistil, že společnost právnická osoba 2 poskytla žalované částku 8 000 Kč s poplatkem 5 920 Kč. Poplatek se skládal z úroku ve výši 1 120 Kč, který byl sjednán ve výši 23,72 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Výše uvedené částky se žalovaná zavázal splatit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. Z karty zákazníka se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že čistý příjem domácnosti žalované činí 18 910 Kč a měsíční výdaje na domácnost dosahují částky 15 175 Kč. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku 2 400 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 uzavřené mezi žalobkyní a společností právnická osoba 2 a oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni. Z výzvy k plnění soud zjistil, že žalovaná byl vyzvána k plnění dlužné částky.

8. Při právním hodnocení věci soud prvního stupně věc posuzoval podle , (dále jen„ o. z.“), zejména a násl. o. z. Soud s ohledem na spotřebitelskou povahu předmětné smlouvy aplikoval rovněž ustanovení a násl. o. z. a , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále též jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

9. Podle § 2390 o. z. vzniká smlouva o zápůjčce přenecháním zastupitelné věci vydlužiteli tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil zapůjčiteli věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky.

10. Podle § 1 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

11. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

13. Mezi žalobkyní jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem došlo k uzavření smluv o spotřebitelském úvěru (zápůjčce) dle § 2390 o. z. ve spojení s § 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě kterých žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 33 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky žalobkyni spolu s poplatky vrátit. Žalobkyně v uvedeném vztahu vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. jako podnikatel a žalovaná ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel.

14. Dále se soud zabýval otázkou platnosti smluv o zápůjčce, a to s ohledem na splnění povinnosti žalobkyně jako poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žalované.

15. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel před uzavřením smlouvy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

16. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne spotřebitel věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

17. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je podle zákona o spotřebitelském úvěru uložena poskytovateli (žalobkyni), přičemž pokud tuto svoji povinnost nesplní, je smlouva neplatná.

19. V projednávané věci je tedy stěžejní otázkou, zda žalobkyně dostála své povinnosti a řádně posoudila úvěruschopnost žalované, přičemž soud dospěl k závěru, že nikoli.

20. Žalobkyně povinna posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost spotřebitele (žalované), a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

21. Dále soud zdůrazňuje, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j.  - 39).“

22. Dle citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu se tedy žalobkyně nemůže zbavit své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost klienta, resp. řádně zjistit příjmy a výdaje klienta, s prostým odkazem, že spoléhá na údaje poskytnuté klientem a sama nemá možnost tyto ověřit. Soud dodává, že tuto možnost nepochybně má, když může od klienta vyžádat důkazy, které potvrzují jeho tvrzení. Co se týče důkazů ohledně výdajů, může jimi být například výpis z účtu, složenky, uzavřená nájemní smlouva.

23. Podle žalobkyní předložené zákaznické karty žalované poskytovatel spotřebitelského úvěru při zjišťování příjmů a výdajů žalované vycházel z jejích tvrzení, výplatních pásek, pracovní smlouvy/ŽL, nájemní smlouvy, výměru státní podpory a SIPO. Ani jeden z výše uvedených dokumentů však žalobkyně soudu nepředložila.

24. Soud podotýká, že žalobkyně ani přes výzvu soudu nedotvrdila a neprokázala, že by skutečně byly zjišťovány a ověřovány žalovanou uváděné příjmy a výdaje, tedy že by skutečně byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované.

25. V nyní projednávané věci však žalobkyně neprokázala, kolik skutečně činil pravidelný měsíční příjem žalované a jaké byly její skutečné výdaje, tedy ani nemohla prokázat, že bylo skutečně v možnostech žalované hradit předepsané měsíční splátky.

26. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované, a proto soud shledal předmětnou smlouvu za neplatnou.

27. Poněvadž je smlouva o zápůjčce, na základě kterých žalobkyně požadovala uhrazení nové jistiny, úroku, smluvní pokuty a nákladů, neplatná, soud shledal tyto uplatněné nároky za nedůvodné, a proto je zamítl.

28. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

29. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Jelikož soud shledal předmětné smlouvy o zápůjčkách neplatnými, tedy plnění poskytnuté na základě těchto smluv bylo ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. plněním z právního důvodu, který odpadl, je žalovaná povinna žalobkyni dle § 2991 odst. 1 o. z. vydat, oč se obohatila. U smlouvy o zápůjčce 1 se jedná konkrétně částku 3 600 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou 15 000 Kč, kterou od žalobkyně obdržela, a částkou 11 400 Kč, kterou již žalobkyni uhradila a u smlouvy o zápůjčce 3 se jedná konkrétně o částku 5 600 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou 8 000 Kč, kterou od žalobkyně obdržela, a částkou 2 400 Kč, kterou již žalobkyni uhradila. U smlouvy o zápůjčce 2 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč a žalovaná žalobkyni uhradila částku 12 000 Kč, tedy v tomto případě ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalované nedošlo.

31. Soud tedy shledal žalobu za důvodnou pouze co do části, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 9 200 Kč.

32. Jelikož je žalovaná se svým plněním v prodlení, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované rovněž zákonný úrok z prodlení z částky 5 600 Kč od 5. 6. 2017 do zaplacení, a z částky 3 600 Kč, od 6. 2. 2017, přičemž výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s  , ve znění pozdějších předpisů.

33. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle věty před středníkem.

34. Žalobkyně byla úspěšná co do 19 % a co do 81 % byla neúspěšná, tedy dle má žalovaná nárok na poměrnou náhradu vynaložených nákladů. Jelikož však žalované v řízení žádné náklady nevznikly, soud výrokem III. tohoto rozsudku rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.