Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 169/2021-28
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 25.190 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 11.870 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05% od 19. 9. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení 25.436,08 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05% jdoucími z částky 17.154,32 Kč od 7. 12. 2019 do 18. 9. 2020 a dále jen z částky 5.284,32 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení a s úroky ve výši 23,72% jdoucími z částky 17.154,32 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 11.870 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05% od 19. 9. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 25.436,08 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05% jdoucími z částky 17.154,32 Kč od 7. 12. 2019 do 18. 9. 2020 a dále jen z částky 5.284,32 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení a s úroky ve výši 23,72% jdoucími z částky 17.154,32 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“), domáhala po žalované zaplacení částky 25.190 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce číslo ze dne datum (dále také jen jako„ smlouva o půjčce číslo“), na jejímž základě byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč. Poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala vrátit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 1.120 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč Poslední splátka byla stanovena na 11. 8. 2017. Na uvedený dluh žalovaná zaplatila částku 4.630 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 11. 8. 2017 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 7.154,32 Kč od 12. 8. 2017 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka ze smlouvy o půjčce včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, a to s účinností od tohoto data. Téhož dne bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno žalované. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 9.290 Kč. Po žalované tedy žalobkyně požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 9.290 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 7.154,32 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 2.135,68 Kč spolu s příslušenstvím, které sestává z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3.992,67 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.343,82 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7.154,32 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7.154,32 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Dále pak právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce číslo ze dne datum (dále také jen jako„ smlouva o půjčce číslo“), na jejímž základě byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč. Poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala vrátit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 1.400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč Poslední splátka byla stanovena na 27. 10. 2017. Na uvedený dluh žalovaná zaplatila částku 1.500 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 27. 10. 2017 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 10.000 Kč od 28. 10. 2017 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka ze smlouvy o půjčce včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, a to s účinností od tohoto data. Téhož dne bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno žalované. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 15.900 Kč. Po žalované tedy žalobkyně požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 15.900 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 5.900 Kč spolu s příslušenstvím, které sestává z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5.073,44 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.706,15 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv vždy posuzovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr především na základě zhodnocení informací a dokladů požadovaných a získaných od žalované, která byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Ve smlouvě o půjčce č. 1 a č. 2 žalovaná svým popisem vždy potvrdila, že její úvěruschopnost byla právní předchůdkyní žalobkyně posuzována řádně, jí poskytnuté informace jsou pro tento účel dostatečné, úplné a pravdivé a současně je sama schopna posoudit, zda smlouva odpovídá jejím potřebám a finanční situaci. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právní předchůdkyně žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právní předchůdkyně žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Právní předchůdkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované a nebylo její povinností prověřovat, zda se žalovaná nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že si je vědoma nějakých dluhů, ale bohužel už je to delší doba. V mezidobí se stěhovala, neměla práci, pak se přestěhovala do obec. V současné době je bez práce a bydlí na ubytovně, neboť se rozváděla. Nějakým způsobem by svůj dluh splácet chtěla. K okolnostem při uzavírání předmětných smluv o půjčkách žalovaná výslovně uvedla, že v době žádání o půjčky nikde nepracovala. Paní, která jí půjčku poskytovala, to věděla, ale řekla jí, že jí má říci své poslední zaměstnání. V té době žalovaná žádný příjem ve výši 15.000 Kč vůbec neměla. Byla evidovaná na úřadu práce, neměla nárok ani na podporu. Její jediný příjem tvořily dávky hmotné nouze, tj. příspěvek na bydlení a na živobytí. V té době byli ve finanční tísni, ale protože peníze potřebovali, požadované údaje do žádosti o půjčku vyplnili tak, jak jim poradila paní, která s nimi sjednávala půjčky.
3. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba, se sídlem adresa, na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se současně zavázala vrátit uvedené společnosti částku v celkové výši 13.920 Kč v 58 týdenních splátkách po 240 Kč s tím, že první splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Částka 13.920 Kč kromě poskytnutých peněžních prostředků ve výši 8.000 Kč zahrnovala též poplatek za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč, úrok ve výši 1.120 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, dle kterých výše úrokové sazby v případě, že byla sjednána úhrada celkové částky v 58 splátkách, činí 23,72 % p.a. Obsahem smluvních podmínek je mj. i prohlášení zákazníka o tom, že poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnuté peněžní prostředky.
4. Z karty zákazníka ze dne datum má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z číslo obč. průkazu. Jako ověřené dokumenty jsou zaškrtnuty kolonky s označením výplatní pásky, pracovní smlouva/ŽL, nájemní smlouva, SIPO a jiné s poznámkou OP. Dále je zde uvedeno, že žalovaná je zaměstnána na hlavní pracovní poměr u právnická osoba, sídlem adresa. U zaměstnání je dále uvedeno, že nebylo ověřeno. Žalovaná žije v nájmu. Jako jediný příjem žalované je ve finančních informacích uvedena čistá mzda žalované ve výši 15.000 Kč měsíčně. Měsíční výdaje žalované činí 7.000 Kč a sestávají z nájmu/inkasa ve výši 3.000 Kč a výdajů domácnosti (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) ve výši 4.000 Kč.
5. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba, se sídlem adresa, na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se současně zavázala vrátit uvedené společnosti částku v celkové výši 17.400 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč s tím, že první splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Částka 17.400 Kč kromě poskytnutých peněžních prostředků ve výši 10.000 Kč zahrnovala též poplatek za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč, úrok ve výši 1.400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, dle kterých výše úrokové sazby v případě, že byla sjednána úhrada celkové částky v 58 splátkách, činí 23,72 % p.a. Obsahem smluvních podmínek je mj. i prohlášení zákazníka o tom, že poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnuté peněžní prostředky.
6. Z karty zákazníka ze dne 15. 9. 2016 má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z číslo obč. průkazu. Jako ověřené dokumenty jsou zaškrtnuty kolonky výpis z účtu, SIPO a jiné s poznámkou OP. Dále je zde uvedeno, že žalovaná je zaměstnána na hlavní pracovní poměr u právnická osoba obec, jako operátorka od ledna roku 2016. U zaměstnání je dále uvedeno, že nebylo ověřeno. Žalovaná žije v nájmu. Jako jediný příjem žalované je ve finančních informacích uvedena čistá mzda žalované ve výši 15.000 Kč měsíčně. Měsíční výdaje žalované činí 8.000 Kč a sestávají z nájmu/inkasa ve výši 3.000 Kč, výdajů domácnosti (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) ve výši 4.000 Kč a splátek úvěru ve výši 1.000 Kč. V kolonce půjčky/úvěry není vyplněno nic, avšak dle označeného marketingového zdroje je klient stávající zákazník věřitele.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávek za žalovanou.
8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a podacího lístku má soud prokázáno, že žalované byla dne datum na adresu adresa, zaslána výzva k zaplacení dlužných částek a současně byla vyrozuměna o postoupení pohledávek.
9. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 3. 9. 2020 a podacího lístku má soud prokázáno, že žalované byla dne 4. 9. 2020 na adresu adresa, zaslána výzva k úhradě dlužných částek před podáním žaloby, a to nejpozději do 18. 9. 2020.
10. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci.
11. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
12. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 30. 11. 2016“) spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
13. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
14. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, byly ve dnech datum a datum uzavřeny smlouvy o zápůjčce, současně se však vždy jedná o spotřebitelský úvěr (ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 30. 11. 2016) a spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o.z. Zákon o spotřebitelském úvěru zavedl do právního řádu povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006 , ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 32 Cdo 241/2009 , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č.j. 1 Afs 94/2009 – 56). Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními.
17. Za rozhodující pro právní posouzení této věci proto soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, resp. nejsou-li o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet důvodné pochybnosti. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti.
18. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnuté zápůjčky v celkové výši 18.000 Kč (8.000 + 10.000), uhradit celkem částku 31.320 Kč. Z předložených zákaznických karet a tvrzení žalované je zřejmé, že společnost právnická osoba, nikterak neprověřovala úvěruschopnost žalované, když veškeré údaje vyplněné v zákaznických kartách jsou pouze smyšlené a nikterak nereflektují skutečnou finanční situaci žalované v době žádání o předmětné půjčky. Právní předchůdkyně žalobkyně neověřovala trvání pracovního poměru žalované u právnická osoba, ani výši měsíčních příjmů žalované. Z předloženého je zřejmé, že při prověřování úvěruschopnosti žalované postupovala právní předchůdkyně žalobkyně zcela formálně a spokojila se s tím, že žalovaná informace uvedené v zákaznických kartách stvrdila svým čestným prohlášením a podpisem.
19. Pokud by tedy společnost společnost právnická osoba, řádně splnila svou povinnost a postupovala s péčí odborníka, musela by zákonitě výše uvedené nesrovnalosti a rozpory spočívající v tvrzení žalované a skutečné finanční situaci žalované při uzavírání zápůjček odhalit a vyvodit z toho důsledky. Postup věřitele, který i přes výše uvedené rozpory neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalované splácet úvěr ve smyslu výše citovaných rozhodnutí.
20. Majetkové poměry žalované tak nebyly zjišťovány dostatečným způsobem, na základě čehož nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalované sjednané úvěry splácet. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřené smlouvy o zápůjčce jsou dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. neplatné, když společnost právnická osoba, poskytla žalované ve smyslu § 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr, přestože ve smyslu § 9 odst. 1 cit. zákona s odbornou péčí neposoudila schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Poskytnutí úvěru tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto jsou smlouvy uzavřené mezi společností právnická osoba, a žalovanou ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatné. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran.
21. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (2).
22. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
23. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
24. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
25. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smluv poskytla žalované částky 8.000 Kč a 10.000 Kč, plnila dle § 2991 o.z. bez právního důvodu a vzniklo jí tak ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. S ohledem na skutečnost, že žalovaná na své dluhy z výše uvedených smluv uhradila celkem částku 6.130 Kč (4.630 Kč + 1.500 Kč) k úhradě tak zbývá zaplatit 11.870 Kč (18.000 Kč - 6.130 Kč). Závazek žalované vrátit bezdůvodné obohacení se pak stal splatným dnem 18. 9. 2020, neboť žalovaná byla v předžalobní výzvě vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do tohoto data. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od 19. 9. 2020, neboť od této doby byla žalovaná prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 8,25 % p.a., žalobkyni však byl přiznán úrok z prodlení v požadované (nižší) výši 8,05 % p.a. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.).
26. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou neplatné, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení úroků a poplatků zamítnout včetně příslušenství. V rozsahu, v jakém soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.).
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalované, která měla ve věci převážný úspěch, žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.