Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 18/2021-41

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Polachovou ve věci

žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky částka s tím, že žalobkyně se žalovanou dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na uzavřely smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně dne datum poskytla žalované částku částka na účet žalované č. bankovní účet, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti dne datum nevrátila. Vedle poskytnuté částky se dle žaloby žalovaná zavázala vrátit poplatek ve výši částka a dále jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši částka za prodlení žalované se splácením. Žalobkyně požadovala dle čl. 2 smlouvy též náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši částka podle žalobkyně vzniklé v souvislosti s prodlení žalované a spočívající v nákladech za písemné výzvy odeslané žalované dne datum, datum, datum, datum a datum. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní upomínku. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek žalobkyně webová adresa, kde si žalovaná přečetla nabídku, nastavila splatnost a výši zápůjčky a vyplnila formulář Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde uvedla své osobní údaje včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Na základě toho žalovaná vůči žalobkyni m:učinila konkrétní návrh smlouvy a zaškrtla políčko s textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním.“ Žalovaná podle žalobních tvrzení dokončila podpis odesláním příjmení, který jí žalobkyně zaslala na její telefonní číslo, čímž byly splněny podmínky elektronického podpisu dle

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstala zcela nečinná.

3. Provedeným dokazováním zprávou právnická osoba bylo prokázáno, že žalovaná je od datum vlastníkem a jediným disponentem účtu č. bankovní účet, na který žalobkyně převedla dne datum částku částka a dne datum částku částka, jak vyplývá z potvrzení o provedené platbě. Žalobkyně sestavila několik dopisů (ve dnech datum, datum, datum, datum a datum) obsahujících výzvu žalované k zaplacení splátky smlouvy o úvěru ze dne datum, jejich odeslání a následně doručení žalované však prokázáno nebylo. Právní zástupkyně žalobkyně dne datum sepsala žalované určený dopis, jejímž obsahem byla výzva žalované k zaplacení dluhu ze smlouvy uzavřené mezi účastníky dne datum, jak vyplývá z uvedeného dopisu. Uvedený dopis byl téhož dne podán k poštovní přepravě, jak bylo zjištěno z podacího lístku podacího čísla anonymizováno. Výpisem ze sledování zásilek České pošty, s. p. dostupným na internetových stránkách uvedeného poskytovatele poštovních služeb a opatřeným soudem, bylo prokázáno, že předžalobní výzva s podacím číslem anonymizováno byla žalované doručována dne datum, adresát nebyl zastižen, proto byla zásilka uložena na poště a po úložní době vrácena odesílateli.

4. Žalobkyně se žalobou předložila Smlouvu o zápůjčce. Z ní bylo zjištěno, že v záhlaví je jako věřitel označena žalobkyně a jako klient žalovaná s tím, že předmětem smlouvy je poskytnutí bezhotovostní bezúčelové zápůjčky žalované žalobkyní ve výši částka s tím, že částka má být vrácena s poplatkem ve výši částka a nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, s. r. o. a dle čl. 2 3 smlouvy Sazebník poplatků, kde poplatek za písemnou upomínku činí částka. V závěru smlouvy je pod nadpisem Podpisy smlouvy uvedeno„ Klient: celé jméno žalované, datum anonymizováno, příjmení kód: číslo, Věřitel: právnická osoba, datum“, k čemuž jsou připojeny dva podpisy jednatelů žalobkyně. Shodný text je uveden v závěru Všeobecných obchodních podmínek právnická osoba, s. r. o., jak z nich bylo zjištěno. Z žalobkyní předloženého dodatku ke smlouvě o úvěru č. O140266155 bylo zjištěno, že jako smluvní strany jsou uvedeny žalobkyně jako věřitel a žalovaná jako klient, obsahem je poskytnutí částky částka za poplatek částka s tím, že částky jsou splatné do datum. V závěru dodatku je pod nadpisem Podpisy smlouvy uvedeno„ Klient: celé jméno žalované, datum anonymizováno, příjmení kód: číslo, Věřitel: právnická osoba, datum“, k čemuž jsou připojeny dva podpisy jednatelů žalobkyně.

5. Ze shora uvedené smlouvy o půjčce, obchodních podmínek a dodatku ke smlouvě, jakož ani z jiných provedených a shora uvedených důkazů nevyplývá, že by žalovaná na webových stránkách požádala žalobkyně prostřednictvím tam umístěného formuláře o poskytnutí částky částka a následně částka, že by jí žalobkyně na její telefonní číslo odeslala příjmení kód pro podpis smluvních dokumentů, že by žalovaná klikla na příslušné tlačítko, kterým by potvrdila správnost zadaných údajů a seznámení se se smluvními dokumenty a projevila souhlasnou vůli s obsahem shora uvedené smlouvy, dodatku ke smlouvě a obchodních podmínek.

6. Podle jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle , 3 jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení.

8. Podle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

9. Podle ust. § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

10. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

11. Podle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

12. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas; mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

13. Podle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

14. Podle § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

15. Podle § 1746 odst. 1, 2 o. z. se zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv; strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

16. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy; odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

17. Podle § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

18. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

19. Podle ustanovení a násl. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran.

20. Po právním zhodnocení věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti.

21. Smlouva, jako typicky dvoustranné právní jednání, vzniká ze dvou jednostranných adresovaných právních jednání dvou různých stran. První z obou jednostranných jednání je návrh na uzavření smlouvy (nabídka, oferta). Je to projev vůle, kterým navrhovatel nabízí přijímajícímu, aby s ním uzavřel smlouvu o obsahu uvedeném v nabídce. Návrh obsahuje dva prvky - první se týká nabízeného smluvního konsensu, směřuje k uzavření smlouvy, druhý spočívá ve stanovení obsahu budoucí smlouvy; totéž lze říci o přijetí návrhu (akceptaci). Třetí náležitostí vzniku dvoustranných a vícestranných právních jednání je smluvní konsens. Až smluvní konsens vytváří podstatu smlouvy a je jím objektivně seznatelná společná vůle stran nesoucí se k uzavření smlouvy. Primárně proto zahrnuje smluvní konsens vůli vedoucí k uzavření smlouvy a sekundárně vůli vedoucí k dohodě o obsahu smlouvy. Projev vůle, kterým je vyjádřen souhlas s návrhem, může mít povahu prohlášení nebo jiného jednání, z něhož lze dovodit souhlas osoby, které byl návrh určen. Ke vzniku smlouvy se vyžaduje, aby adresovanost obou jednostranných právních jednání (nabídka, přijetí) byla vzájemná, byly obsahově shodné a vyjadřovaly smluvní konsens.

22. V daném případě nebylo v řízení prokázáno splnění podmínek vyložených v předchozím odstavci, a tedy že by účastníci uzavřeli nějakou smlouvu. Nebylo totiž prokázáno, že by žalovaná projevila žalobkyní tvrzeným způsobem souhlasnou vůli být vázána smlouvou včetně dodatku a obchodních podmínek. Žalobkyně nenavrhla důkazy způsobilé prokázat rozhodná tvrzení uvedená v odstavci 5 shora. O této povinnosti soud však žalobkyni nemohl poučit s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Proto nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno důkazní. Soud tak vycházel pouze ze skutečností, které provedenými důkazy prokázány byly.

23. Pokud žalobkyně dne datum převedla na účet žalované částku částka a dne datum částku částka, jednalo se o plnění poskytnuté bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalované vznikla povinnost vydat vše, co bezdůvodným obohacením nabyla (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku částka. Jelikož žalovaná uvedenou částku dobrovolně nezaplatila v plné výši, uložil jí soud tuto povinnost rozsudkem (výrok I.).

24. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně odeslala předžalobní výzvu, která se do dispoziční sféry žalované dostala v pátek datum, kdy si ji poprvé mohla vyzvednout na poště. Žalovaná byla povinna plnit ihned (neprodleně), za což lze považovat plnění po uplynutí lhůty nejméně 3 dnů, tj. byla povinna plnit dne datum, který lze pokládat za den splatnosti. Dne následujícího se žalovaná dostala do prodlení. Podle věta první, o. z. tak žalobkyni náleží úroky z prodlení z dlužné částky částka ode dne datum do zaplacení ve výši podle , což je 8,25 % ročně.

26. Z výše vysvětlených důvodů soud žalobě vyhověl v části definované v I. výroku tohoto rozsudku.

27. Další nároky uplatněné žalobkyní (poplatky smluvní pokuta, upomínací poplatky, úrok z prodlení za dobu dřívější nebo z částky vyšší nebo ve výši vyšší, než žalobkyně požadovala) soud z týchž důvodů, tedy vysvětlených v předchozích odstavcích, posoudil jako nedůvodné. Pokud v řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena tvrzená smlouva s dodatkem, nemohly žalované ze smlouvy a dodatku vzniknout žádné povinnosti. Žalobkyni tak nemůže náležet vyšší částka než poskytnutá jistina a úroky z prodlení lze požadovat též jen z této částky v zákonné výši dle prvního dne prodlení, který je nutno dovodit tak, jak je uvedeno shora, zatímco za dřívější dobu uvedené příslušenství nenáleží. Soud proto žalobu zamítl v rozsahu uvedeném ve II. výroku.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla úspěšná co do částky částka a částky částka (přiznané úroky z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozhodnutí), tedy částka, což je 51,4 %. Žalovaná pak byla úspěšná co do částky částka a dále částky částka (žalobkyni nepřiznané úroky z prodlení uvedené ve II. výroku rozsudku, kapitalizované ke dni vyhlášení rozhodnutí), tedy částka, což je anonymizováno. Procesní úspěch žalobkyně je tak naprosto nepatrný (anonymizováno). Z uvedených důvodů soud žádném z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Blansku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.