Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 149/2021-19
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ladislavem Nevole ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o: zaplacení 3 048 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně, z částky 24 Kč, od 8. 10. 2020 do zaplacení, a dále i částku ve výši 1 500 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně, z částky 1 500 Kč, od 8. 10. 2020 do zaplacení, a též i částku ve výši 24 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně, z částky 24 Kč, od 9. 10. 2020 do zaplacení, a dále ještě i částku ve výši 1 500 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně, z částky 1 500 Kč, od 9. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně, z částky 24 Kč, od 8. 10. 2020 do zaplacení, a dále i částku ve výši 1 500 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně, z částky 1 500 Kč, od 8. 10. 2020 do zaplacení, a též i částku ve výši 24 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně, z částky 24 Kč, od 9. 10. 2020 do zaplacení, a dále ještě i částku ve výši 1 500 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně, z částky 1 500 Kč, od 9. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedených částek, spolu s příslušenstvím, s tím, že žalovaná neuhradila jízdné a přirážku za jízdu bez platné jízdenky, v dopravním prostředku MHD žalobkyně, k čemuž došlo hned dvakrát, a to dne 7. 10. 2020, na lince metra C, v obec, a pak ještě i dne 8. 10. 2020, opět na lince metra C.
Žalovaná se však k žalobě nikterak nevyjádřila a zůstala nečinná.
Soud, v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná se přepravovala, ve shora uvedených dnech, v rámci sítě MHD, provozované žalobkyní. Při přepravní kontrole, která tehdy se žalovanou byla provedena, se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem. Dle přepravního řádu, v době provádění každé přepravní kontroly, činilo jízdné částku 24 Kč a přirážka k jízdnému částku 1 500 Kč.
Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaná se žalobkyní uzavřela, vždy nástupem do dopravního prostředku, jenž je součástí sítě MHD provozované žalobkyní, konkludentně, přepravní smlouvu, ve smyslu § 2550 a násl., zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), čímž jí tak vznikla povinnost, dle přepravního řádu, zaplatit jízdné a pro případ neprokázání se platným jízdním dokladem, při přepravní kontrole, též i přirážku k jízdnému. Žalovaná se však, při žádné z obou přepravních kontrol, neprokázala platným jízdním dokladem a vznikla jí tak povinnost zaplatit též i zmíněnou přirážku k jízdnému. Žalovaná své smluvní povinnosti nesplnila, když své dluhy včas neuhradila, čímž se, vždy ode dne následujícího, ocitla v prodlení, a to ve smyslu § 1968, o. z. Opak žalovaná netvrdila a též ani jinak se nebránila. Žalobkyně má proto, vedle práva na zaplacení částky v celkové výši 3 048 Kč, dle § 1970, o. z., i právo na zaplacení úroku z prodlení, z dlužné částky, v zákonné výši, jež je stanovena v ust. § 2, vládního nařízení č. 351/2013 Sb. (8,25 % ročně ke dni počátku prodlení).
Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, před žalobní výzva, podání žaloby), tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.