Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 205/2021-29
Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 16.004,28 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 9.000 Kč s úrokem z prodlení 799,50 Kč a s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 9.000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.
II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 7.004,28 Kč, úrok 239,25 Kč a 29% úrok ročně z částky 9.000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 9.000 Kč s úrokem z prodlení 799,50 Kč a s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 9.000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce. II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 7.004,28 Kč, úrok 239,25 Kč a 29% úrok ročně z částky 9.000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 3. 2021 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 16.004,28 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, IČO, s žalovaným dne datum uzavřel smlouvu o zápůjčce číslo ve výši 17.075 Kč skládající se z půjčené částky 9.000 Kč, kapitalizovaného úroku 1.610 Kč, částky za zpracování úvěru 3.812 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu 2.653 Kč, podle které měl žalovaný úvěr splácet v 59 týdenních splátkách po 285 Kč a poslední splátce ve výši 260 Kč. Žalovaný dluh nesplácel a dostal se do prodlení. Splatnost pohledávky byla stanovena ke dni 18. 12. 2019. Žalovaný na dluh nic nezaplatil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.
3. Z předložené smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem, z obsahu plyne, že žalovanému byla poskytnuta hotovost ve výši 9.000 Kč, což potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu ve výši 9.000 Kč, úrok ve výši 1.610 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 3.812 Kč, poplatek za vedení účtu 2.653 Kč, tedy celkem částku 17.075 Kč v 59 splátkách ve výši 285 Kč a poslední splátce ve výši 260 Kč Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru.
4. Soudu nebylo doloženo a prokázáno, že by došlo k řádnému přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného, ač je žalobci, který vede velký objem obdobných sporů, známo, že je povinen toto prokazovat. K jednání se pak žalobce nedostavil.
5. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.
6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
8. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
10. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
11. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní.
14. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.
15. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 9.000 Kč, na kterou nic nesplatil. Částka 9.000 Kč tak představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl žalobě ve výši 9.000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Žalobce se dále domáhal zaplacení poplatků 7.004,28 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 239,25 Kč a 29% úroku ročně z částky 9.000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které měl být kapitalizovaný úrok sjednán, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.
17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení byl úspěšnější žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.