Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 26/2020-54
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Bučkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem, JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvalým pobytem v obci Strážske, Slovenská republika
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se částečně zamítá v rozsahu návrhu na zaplacení částky částka s úrokem z prodlení v částce částka, s úrokem v částce částka, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně, a to z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se částečně zamítá v rozsahu návrhu na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení v částce [částka], s úrokem v částce [částka], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně, a to z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, žalobkyně uplatnila postoupenou pohledávku v částce částka s příslušenstvím, vzniklou ze smlouvy o úvěru číslo kterou žalovaná uzavřela dne datum s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel“). Na základě smlouvy původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku částka a zaplatit úrok ve výši částka při sazbě 15 % ročně, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy částka a úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu částka a úhradu za umožnění splátek v hotovosti v místě bydliště částka. Celkovou dlužnou částku částka se žalovaná zavázala uhradit původnímu věřiteli ve 14 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum. Žalovaná své smluvní závazky nehradila řádně a včas, naposledy zaplatila splátku částka dne datum. Žalovaná nadále dluží jistinu částka, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru částka, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu částka, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště částka, smluvní pokutu částka, úrok od datum do postoupení pohledávky z dlužné jistiny v částce částka a úrok z prodlení vyčíslený do postoupení pohledávky v částce částka Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a zároveň oznámil postoupení pohledávky žalované dopisem ze dne datum.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k soudnímu jednání se bez omluvy nedostavila.
3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které odpovídají shora uvedeným tvrzením žalobkyně. Smlouva dokládá, že původní věřitel a žalovaná jako dlužník uzavřeli smlouvu o úvěru, podle níž původní věřitel poskytl žalované peníze v hotovosti ve výši částka, a uvedenou částku se žalovaná zavázala vrátit za výše popsaných podmínek. Podle přehledu transakční historie žalovaná uhradila dne datum a dne datum částku celkem částka Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, ve spojení s přílohou obsahující seznam postoupených pohledávek, došlo k postoupení předmětné pohledávky žalobkyni jako novému věřiteli. Původní věřitel oznámil postoupení pohledávky žalované dopisem ze dne datum, jehož odeslání není ničím doloženo. Výzvou k plnění ze dne datum, podle podacího lístku odeslanou datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení před podáním žaloby ve lhůtě do datum. Jiné důkazy nebyly navrženy.
4. Žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě jejího postoupení dle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník . Mezi původními účastníky byla uzavřena smlouva, která je sice označena jako smlouva o úvěru, splňuje však spíše pojmové znaky smlouvy o zápůjčce dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
5. Na vztah mezi původními účastníky dále dopadá zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). Podle ust. § 86 odst. 1 věty druhé z. s. ú., ve znění účinném od 1. 12. 2016, věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti schopen spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle ust. § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná, přičemž námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.
7. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d.
8. Podle rozsudku Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.
9. V daném případě se žalobkyně ani neobtěžovala vtělit do žaloby byť jakékoli tvrzení o tom, zda byla posouzena schopnost žalované splácet úvěr, natož aby v tom směru předložila nějaký důkaz. Splnění povinnosti původního věřitele posoudit úvěruschopnost žalované není zjištěno, soud proto musel dospět k závěru, že původní věřitel nedostál své zákonné povinnosti dle ust. § 87 odst. 1 věty druhé z. s. ú., a tudíž je úvěrová smlouva neplatná.
10. Shora citované ust. § 87 odst. 1 z. s. ú. svým jazykovým výkladem vede k závěru, že porušení povinnosti dle ust. § 87 odst. 1 věty druhé z. s. ú. vyvolává relativní neplatnost smlouvy, kterou musí dlužník namítnout a soud ji z vlastní povinnosti nezkoumá. Tento výklad je však v rozporu s evropským právem, jak konstatoval rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo OPR-Finance, kde uvedl, že„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Z uvedeného jasně vyplývá, že je vlastní povinností soudu zabývat se otázkou, zda poskytovatel úvěru náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele, a to i bez námitky dlužníka, a pokud poskytovatel úvěru této povinnosti nedostál, je povinností soudu z tohoto porušení dovodit následek stanovený vnitrostátním právem, tj. absolutní neplatnost smlouvy. Z výše uvedených důvodů proto soud tento závěr dovodil i v daném případě.
11. Dále se soud z vlastní povinnosti zabýval úvahou, zda není uvedená smlouva absolutně neplatná i z jiného důvodu. Při tom soud přihlédl k podmínkám půjčky, jak jsou popsány shora v tvrzeních žalobkyně a takto jsou zjištěny z předložené smlouvy. Ačkoli jsou některé nároky původního věřitele označené jako úhrada, ve své podstatě se jedná o odměnu za půjčení peněz, tedy o úrok, který ovšem se zohledněním smluvních podmínek a ročního úročení sjednanou sazbou činí 81,8 % jistiny ročně. Smlouva o zápůjčce (stejně tak smlouva o úvěru) za daných podmínek je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle ust. § 588 o. z. Smlouva o zápůjčce může být ujednána jako bezúročná anebo lze sjednat úrok, ovšem úrok musí být přiměřený, což platí zejména ve spotřebitelských vztazích. Podle ustálené judikatury jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou sazbou, kterou obvykle uplatňují banky při poskytování úvěrů či půjček. Pokud úroková sazba takovou míru výrazně přesahuje, a to dokonce několikanásobně, nejedná se o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. Tak je tomu i v daném případě. Jestliže obvyklá úroková sazba bank v případě úvěrů na spotřebu dle časových řad příjmení evidovaných Českou národní bankou v období června 2017 činila 9,32 % ročně, pak sazba 81,8 % ročně představuje téměř devítinásobek obvyklé sazby, jde tedy o smluvní podmínky zjevně nemravné.
12. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy je nutno vztah mezi účastníky vypořádat podle pravidel o bezdůvodném obohacení dle ust. § 2991 o. z. Žalovaná tak má povinnost vrátit žalobkyni pouze částku, kterou přijala a dosud nesplatila, což je suma částka. Pouze v rozsahu této částky lze žalobě vyhovět, ve zbývajícím rozsahu jistiny včetně úroku soud žalobu zamítl. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení je splatný na výzvu ochuzeného, v tomto případě se jedná o výzvu k plnění ze dne datum, v němž byla lhůta k plnění stanovena do datum. Nejdříve dnem datum se proto žalovaná dostala do prodlení a je tak povinna uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z., přičemž žalobou uplatněná sazba nepřesahuje sazbu určenou ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V tomto rozsahu soud návrhu na zaplacení úroku z prodlení vyhověl, ve zbývajícím rozsahu tento návrh jako nedůvodný zamítl.
13. Protože byla žalobkyně ve věci převážně neúspěšná a žalované náklady řízení nevznikly, podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. soud žádné z účastnice nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat u Okresního soudu Plzeň-město do 15 dnů od doručení rozsudku.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.