Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
11 C 302/2021-15
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Květoslavou Urbánkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 239,93 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 239,93 Kč s úrokem z prodlení ve výši 13,9 % ročně z částky 6 239,93 Kč od 26. 1. 2021 do 19. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 239,93 Kč od 5. 2. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 239,93 Kč od 20. 2. 2021 do zaplacení a s kapitalizovaný úrok ve výši 505,62 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 239,93 Kč s úrokem z prodlení ve výši 13,9 % ročně z částky 6 239,93 Kč od 26. 1. 2021 do 19. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 239,93 Kč od 5. 2. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 239,93 Kč od 20. 2. 2021 do zaplacení a s kapitalizovaný úrok ve výši 505,62 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení celkem částky 6 239,93 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 26. 7. 2016 rámcovou smlouvu, na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet. Dne 26. 7. 2016 uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši
60 000 Kč. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností přistoupila žalobkyně dne
26. 1. 2021 k zesplatnění úvěru. Žalobkyně požaduje po žalovaném dlužnou jistinu úvěru ve výši 6 239,93 Kč.
Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 26. 7. 2016 rámcovou smlouvu číslo na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet. Dne 26. 7. 2016 uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši
60 000 Kč Smluvní strany si dohodly roční úrokovou sazbu ve výši 13,90 %. Dále se žalovaný v dodatku k rámcové smlouvě zavázal, že úvěr splatí do 13. 7. 2020. Žalovaný úvěru vyčerpal, jak soud zjistil z Přehledu čerpání a splácení úvěru. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností přistoupila žalobkyně v souladu s ujednáními smlouvy o poskytnutí úvěru k zesplatnění úvěru. O zesplatnění úvěru informovala žalobkyně žalovaného dopisem ze dne
26. 1. 2021, který byl odeslán na adresu žalovaného. Uvedeným dopisem současně žalobkyně upomenula žalovaného o zaplacení dlužné částky s upozorněním, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.
Soud věc posoudil po právní stránce takto:
Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši sjednané stranami, a nebyla-li sazba sjednána, potom ve výši stanovené nařízením vlády. Tímto je nařízení číslo Sb.
Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně své smluvní povinnosti dostála, když úvěr žalovanému poskytla, avšak žalovaný své smluvní povinnosti porušil tím, že kontokorentní úvěr řádně a včas nesplatil. Žalovaný tím, že nezaplatil žalobkyni dlužnou částku v dohodnutou dobu, se dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku dle § 1968 občanského zákoníku. Žalobkyni tak vedle práva na zaplacení dlužné částky z úvěru vzniklo též právo požadovat sjednaný úrok z úvěru ve výši 13,90 % ročně a zákonný úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku v souladu s nařízením vlády
č. 351/2013 Sb. Soud neshledal, že by se ustanovení smlouvy či podmínek pro používání kontokorentu příčilo dobrým mravům a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč.
O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.