Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
20 C 113/2021-18
Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Jakubem Kavalírem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 3 709 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 709 Kč
s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 215 Kč vzniklým zákonnou sazbou
ročně z částky 4 821 Kč od 11. 5. 2020 do 20. 10. 2020
s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 78 Kč vzniklým zákonnou sazbou
ročně z částky 3 709 Kč od 21. 10. 2020 do 21. 1. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 709 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 215 Kč vzniklým zákonnou sazbou ročně z částky 4 821 Kč od 11. 5. 2020 do 20. 10. 2020 s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 78 Kč vzniklým zákonnou sazbou ročně z částky 3 709 Kč od 21. 10. 2020 do 21. 1. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.
Žalobou (návrhem na vydání el. platebního rozkazu sp. zn. EPR 16248/2021 ) doručenou zdejšímu soudu se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení uvedené částky s přísl., neboť žalovaný nezaplatil žalobci dlužné pojistné za období od 1.11.2019 do 1.4.2020 (kdy byla pojistná smlouva ukončena) vyplývající z pojistné smlouvy číslo uzavřené mezi účastníky, jejímž předmětem bylo tzv. "životní pojištění Flexi".
Písemné procesní stanovisko k věci nebylo ze strany žalovaného ani na výzvu soudu získáno. Na adresu uvedenou v žalobě, ev. adresu trvalého pobytu žalovaného, se mu nezdařilo doručit do vlastních rukou platební rozkaz, který byl tedy podle ust. § 173 odst. 2 občanského soudního řádu zrušen. Žalovanému, který si zásilky nepřebírá, je doručováno tzv. fikcí, postupem dle § 46b a § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád . Soud učinil nicméně maximum pro to, aby s ohledem na okolnosti věci (kdy žalovaný doposud dle soudní evidence ISAS není zatížen jinými dluhy či exekucemi) zjistil stanovisko žalovaného k věci a zprostředkoval mu informaci o tom, že řízení je vůbec vedeno. Viz. i Úřední záznam o tel. kontaktu s žalovaným dne 7.4.2021 na č.l. 6 p.v. Žalovaný m.j. na dotaz soudu potvrdil podpis smlouvy s paní příjmení a zavázal se dluh uhradil„ ve dvou splátkách“. Toto však k okamžiku vydání rozsudku nedoložil (přes opakované ujištění, i na č.l. 8). K jednání se nedostavil (k předchozímu jednání soud učinil pokus o předvolání žalovaného telefonicky, leč bezvýsledně).
Postup soudu v občanském soudním řízení (i ve smyslu ust. § 1 o.s.ř. ) však musí být takový, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků (tedy obou účastníků: nejen žalovaného, ale i žalobce – proto podle ust. § 6 o.s.ř. v řízení postupuje soud v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla -pokud možno- i rychlá a účinná). V tomto směru je třeba reflektovat právní úpravu o.s.ř. platnou a účinnou již více než jedno desetiletí, po novele občanského soudního řádu provedené zákonem č. 7/2009 Sb. Přičemž tato novela byla vedena záměrem přenést zodpovědnost (mimo jiné) při doručování na účastníky řízení.
To se následně promítlo i do judikatury Ústavního soudu; srov. např. odůvodnění usnesení sp. zn. II. ÚS 1308/10 již ze dne 30.6.2010 – I právní úprava doručování písemností do vlastních rukou dle zák. č. 7/2009 Sb. , s účinností od 1. 7. 2009 (§ 49 o. s. ř. o. s. ř. ) zcela a od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Dle závěrů Ústavního soudu ČR jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Cílem změn bylo i dle důvodové zprávy zamezení průtahů v soudním řízení. V„ systému doručování“ byl shledáván největší problém současné české justice (cit. z důvodové zprávy k zák. č. 7/2009 Sb. ).
Soud ve věci nakonec nařídil jednání, ač mohlo být postupováno i dle ust. § 115a o.s.ř.
A na základě účastníky předložených listin/provedených důkazů soud vzal za prokázané, že žalobce se oprávněně domáhá svého dluhu vůči žalovanému, tak jak byl specifikován v podaném návrhu. O skutkovém stavu věci pak lze učinit závěr, podle kterého žalovaný dluží žalobci na pojistném výše uvedenou částku s příslušenstvím (dle vyúčtování celkem dluh ve výši 4.821 Kč vč. poplatku 350 Kč).
Nárok vyplývá z předložené pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky - návrh ze dne 14.10.2019 (ISAS, vč. písemného potvrzení žalobce o uzavření pojistné smlouvy a pojistky číslo ze dne 14.10.2019).
O skutkovém stavu věci soud takto tedy činí závěr jednak na podkladě žalobcem předložených listin, ale i na základě toho, že žalovaný dluh v průběhu řízení nesporoval – nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaný dluh zaplatil, nebo vznesena jiná námitka proti opodstatněnosti žalobou uplatněného nároku.
Sporné řízení je ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Platná právní úprava procesního práva současně vychází z toho, že iniciativa při shromažďování důkazů leží zásadně na účastnících, a ukládá jim označit důkazy k prokázání tvrzení. Účastník má tedy povinnost tvrzení (srov. § 79 odst. 1 a § 101 odst. 1 o.s.ř. ) a povinnost důkazní. Ke splnění těchto povinností je zavázán každý účastník řízení. Pokud si účastník (zde žalovaný) řádně neplní své procesní povinnosti, nemůže být v řízení úspěšný.
Soud posoudil projednávanou věc po právní stránce následovně:
Soud prvořadě dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření platné pojistné smlouvy: Podle ust. § 1724 odst. 1 o.z. č. 89/2012 Sb. pak platí, že smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle ust. § 2758 o.z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li pojistná událost, a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
Tuto svou povinnost (i dle § 2782 odst. 1 o.z., podle kterého pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění) žalovaný neplnil. Na základě všech výše uvedených skutkových zjištění a právních úvah soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu. Dle § 513 o.z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Nárok žalobce na úrok z prodlení je dán dle § 1968 a § 1970 o.z. (§ 1802 o.z.) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , § 2 .
Na základě všech výše uvedených skutkových zjištění a právních úvah soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu.
O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) Náklady řízení ve věci úspěšného žalobce tvoří: - Soudní poplatek ve výši 400 Kč podle položky 2 sazebníku soudních poplatků jako přílohy zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. Dále soud žalobci přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za právní zastoupení advokátem. Výši těchto nákladů soud určil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014. Takto soud žalobci přiznal odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle této vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní upomínka), dále soud žalobci přiznal náhradu hotových výdajů citované vyhlášky za uvedené tři úkony právní služby, to vše zvýšené o 21% DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř. ).
Ve výroku II. tak soud celkem přiznal žalobci náhradu nákladů řízení celkem v uvedené výši. Lhůtu k plnění povinností výroků tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. ; odůvodnění tohoto rozsudku bylo vyhotoveno v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. )
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí - návrh na exekuci.