Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 100/2021-24
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D. ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 60 775 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 60 775 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 60 775 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 16 371,20 Kč k rukám Mgr. jméno jméno, advokáta se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 60 775 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 60 775 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 16 371,20 Kč k rukám Mgr. [jméno] [jméno], advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 4. 3. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 60 775 Kč s příslušenstvím z titulu plnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne 19. 4. 2018 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému revolvingový úvěr s konečnou výší 60 775,31 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do 19. 3. 2020. Schopnost žalovaného splatit úvěr byla právním předchůdcem žalobce ověřena z příjmů a výdajů žalovaného s tím, že právní předchůdce žalobce poskytoval úvěry maximálně ve výši 90% rozdílu mezi výdaji a příjmy úvěrovaného. Žalovaný z poskytnutého úvěrového limitu vyčerpal celkem 60 775,31 Kč a dosud takto poskytnutý úvěr ani částečně nesplatil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci a žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno. Žalovaný nereagoval ani na výzvu zaslanou mu žalobcem před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud proto dle § 115a o. s. ř. jednání ve věci nenařídil a rozhodl věc bez účasti účastníků na základě listinných důkazů obsažených ve spisu.
3. Soud provedl dokazování smlouvou o revolvingovém úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 19. 4. 2018 formou prostředků komunikace na dálku, včetně formuláře pro standardní informace o úvěru, obchodními podmínkami právního předchůdce žalobce, výpisem z obchodních knih právního předchůdce žalobce ohledně předmětného úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 20. 12. 2019 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, přílohou této smlouvy obsahující specifikaci postupované pohledávky a oznámením o postoupení pohledávky obsahující i výzvu před podáním žaloby z 3. 8. 2020 včetně podacího lístku.
4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaný v průběhu řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne 19. 4. 2018 dle § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému revolvingový úvěr s výší úvěrového limitu 50 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do 19. 3. 2020. Schopnost žalovaného splatit úvěr byla právním předchůdcem žalobce ověřena z příjmů a výdajů žalovaného a veřejně dostupných rejstříků s tím, že právní předchůdce žalobce poskytoval úvěry maximálně ve výši 90% rozdílu mezi výdaji a příjmy úvěrovaného, přičemž tento způsob ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr považuje soud vzhledem k výši limitu úvěru za dostačující. Žalovaný z poskytnutého úvěrového limitu vyčerpal celkem 60 775,31 Kč a dosud takto poskytnutý úvěr ani částečně nesplatil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci a žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno. Co do výše přitom odpovídá žalobou uplatněný nárok smluvnímu ujednání účastníků smlouvy o úvěru, přičemž v tomto řízení se žalobce domáhá pouze vrácení jistiny úvěru a zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se rovněž nejprve vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci ocitl ohledně jistiny dluhu ode dne následujícího po splatnosti úvěru v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o úvěru vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení a repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé vyhověl včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvody k výjimečnému umožnění delší lhůty k plnění nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.
5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 432 Kč, odměny advokáta ve výši 10 620 Kč za 3 hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci před zahájením řízení a podání žaloby) po 3 540 Kč dle § 7 bodu 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., tří paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 3 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 2 419,20 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.