Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
70 C 350/2019-33
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Vrzáčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 38 076 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 600 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 14 600 Kč ve výši 8,5 % od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 23 476 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 29 200 Kč, ve výši 8,50 % od datum do datum a dále z částky 14 600 Kč ve výši 8,50 % od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 600 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 14 600 Kč ve výši 8,5 % od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 23 476 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 29 200 Kč, ve výši 8,50 % od [datum] do [datum] a dále z částky 14 600 Kč ve výši 8,50 % od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala žalobou ze dne datum vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 38 076 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úroky ve výši 5 600 Kč, poplatkem za správu úvěru ve výši 4 400 Kč, poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 800 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 3 800 Kč splatit v 13 pravidelných měsíčních splátkách po 2 600 Kč. Žalovaný uhradil před podáním žaloby celkem částku 5 400 Kč. Žalovaný další sjednané splátky neplnil. Za prodlení vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, se kterou je žalovaný v prodlení, tedy částku 8 876 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), když žalovaný se k jednání nedostavil a ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, ačkoli mu bylo předvolání řádně a včas doručeno, a žalobkyně se z jednání omluvila, aniž by požádala o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující:
5. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru číslo datované dnem datum, podepsané oběma účastníky, soud zjistil, že obsahem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč při RPSN 189,38 % a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně běžného úroku a poplatků v celkové výši 34 600 Kč pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 600 Kč splatných vždy do 1. dne v měsíci. Žalovaný ve smlouvě potvrdil převzetí hotovosti odpovídající poskytnutému úvěru.
6. Z přehledu úhrady splátek plyne, že žalovaný ke dni datum uhradil žalobkyni částku celkem 5 400 Kč. První splátka (vyjma poplatku za uzavření smlouvy) měla být splatná dne datum.
7. Z předžalobní upomínky – výzvy k úhradě datované dnem datum a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného, aby neprodleně uhradil dlužnou částku v celkové výši 33 930 Kč. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne datum.
8. Z předpisu splátek ke smlouvě o úvěru soud neučinil jakákoli pro věc relevantní zjištění, když údaje v listině uvedené zcela kopírují údaje zjištěné z listiny označené jako Smlouva o úvěru.
9. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil, přičemž důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
10. Obsahem smlouvy podepsané účastníky je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně běžného úroku a poplatků v celkové výši 14 600 Kč pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 600 Kč splatných vždy do 1. dne v měsíci s tím, že první splátka bude splatná dne datum. Žalovaný uhradil částku 5 400 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného, aby neprodleně uhradil dlužnou částku v celkové výši 33 930 Kč. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne datum. Žalobkyně před uzavřením smlouvy nikterak neposuzovala úvěruschopnost žalovaného (viz dále).
11. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy a ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“).
12. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle § 573 o. z., má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
16. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
19. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. Žalobkyně nepostupovala v souladu s požadavkem náležité péče při vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru. Soud proto posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru mezi účastníky jako neplatnou a právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení, konkrétně jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1, 2 o. z.).
21. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 86 a 87 z. s. ú., vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 86 a 87 z. s. ú. lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srovnej rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Závěry název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. číslo jednací, spisová značka (anonymizována tři slova číslo) jsou tak již soudní praxí překonány.
22. V projednávané věci žalobkyně netvrdila a z listinných důkazů ostatně ani neplyne, že by jakkoli ověřovala úvěruschopnost žalovaného. Soud nepoučil žalobkyni o povinnosti tvrdit a navrhnout důkazy k prokázání provedení kontroly úvěruschopnosti dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., neboť se žalobkyně z jednání omluvila. Ustanovení § 118a o. s. ř. normuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.
23. Žalobkyně neprovedla v souladu s veřejnoprávním předpisem (z. s. ú.) kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žadatele o úvěr.
24. Soud dospěl k závěru, že v případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaný dovolat. Naopak dospěl k závěru, že se jedná o neplatnost absolutní, když smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní (§ 580 odst. 1 a 588 o. z.). Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Ustanovení na ochranu spotřebitele jsou součástí veřejného pořádku. Porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče je tak ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (srovnej rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Smyslem a účelem této normy je ochrana spotřebitele před nezodpovědným úvěrováním. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr.
25. Obohacený (žalovaný) je povinen bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat ochuzené (žalobkyni) dle § 2991 odst. 1 o. z. a soud mu tak uložil, aby zaplatil žalobkyni částku 14 600 Kč (jistina ve výši 20 000 Kč po zohlednění úhrad ve výši 5 400 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 600 Kč od datum (viz dále) do zaplacení. V části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 23 476 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 29 200 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 600 Kč od datum do zaplacení, soud žalobu zamítl, neboť tato částka převyšovala výši bezdůvodného obohacení ke dni rozhodování soudu. Stejně tak se závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru vztahuje na ujednání o smluvní pokutě. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku do dne určeného žalobkyní ve výzvě k úhradě, ocitl se žalovaný s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výzva k úhradě byla žalovanému odeslána dne datum. Doručena byla dne datum (§ 573 o. z.). Prodlení žalovaného nastalo dne následujícím po dni splatnosti, tedy dne datum.
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků nárok na jejich úhradu. Procesně úspěšnějšímu žalovanému totiž žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení exekučního řádu (zákona č. 120/2001 Sb.).