Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
109 C 86/2021-68
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Bouhalika ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 19 466 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 600 Kč se zákonný úrokem z prodlení ve výši 8,25 % od 2. 12. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 12 866 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 257,59 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 921,98 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 418,86 Kč od 21. 5. 2020 do 1. 12. 2020, úrok z prodlení z částky 6 600 Kč ve výši 1,5 %, zákonný úrok z prodlení z částky 1 818,86 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 600 Kč se zákonný úrokem z prodlení ve výši 8,25 % od 2. 12. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 12 866 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 257,59 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 921,98 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 418,86 Kč od 21. 5. 2020 do 1. 12. 2020, úrok z prodlení z částky 6 600 Kč ve výši 1,5 %, zákonný úrok z prodlení z částky 1 818,86 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 19 466 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 257,59 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 921,98 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 418,86 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení ve výši 9,75 %, úrok 15 % ročně z částky 7 775,36 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost právnická osoba a žalovaná uzavřely smlouvu
o úvěru dne 18. 1. 2020. Žalované bylo poskytnuto 9 000 Kč, tato se zavázala uhradit úrok
866 Kč, poplatek za uzavření smlouvy 4 050 Kč, úhradu za administrativní činnost 830 Kč a poplatek 1 620 Kč za hrazení splátek v místě svého bydliště, celkem 16 366 Kč Poslední splátku žalovaná uhradila 13. 9. 2018 ve výši 600 Kč. Dluh se skládá z jistiny ve výši 7 775,36 Kč, úroku za sjednanou dobu úvěru 643,50 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 1 382,31 Kč, úhradu za administrativní činnost 709,41 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti 3 455,79 Kč, přičemž se jedná zde o rozpor s dříve uvedeným tvrzením o výši této částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, předmětem postoupení byla také pohledávka za žalovanou.
4. Ze smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru dne 18. 1. 2018. Žalované bylo poskytnuto 9 000 Kč, tato se zavázala zaplatit úrok 8 666 Kč, 4 500 Kč poplatek za poskytnutí úvěru, 830 Kč poplatek na náklady za vyhotovení úvěrového případu a 1 620 Kč poplatek za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti žalované, celkem 16 366 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 169 Kč.
5. Z platební bilance k výše uvedené smlouvě soud zjistil, že žalovaná celkem na úvěrovou smlouvu uhradila 2 400 Kč.
6. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z. a žalobě vyhověl jen z části. Žalobkyně v řízení tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru. Toto prokazovala listino u nazvanou smlouva o úvěru číslo ze dne 18. 1. 2018. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne
24. 6. 2020. Žalobkyně však řádně netvrdila a neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně předložila oznámení České správy sociálního zabezpečení, ze kterého bylo zjištěno, že žalované je vyplácen starobní důchod, ze kterého jsou prováděny srážky, a je jí vypláceno 9 408 Kč. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 20. 1. 2017 soud zjistil, že žalovaná je nájemcem bytu o velikosti 1 +2, nájem je sjednán na dobu určitou od 20. 1. 2017 do 31. 5. 2018. K žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že platí za bydlení, energie 4 500 Kč, dopravu, jídlo, osobní náklady 3 410 Kč, má jiné exekuce ve výši 1 414 Kč. Z evidence věcí vedených na jméno žalované u zdejšího soudu soud zjistil, že na jméno žalované jsou vedeny exekuce sp. zn. 129 EXE 2736/2010 , 127 EXE 3930/2012 , 125 EXE 3275/2014 , 125 EXE 3486/2015 , 127 EXE 3356/2016 , 128 EXE 2838/2017 . Pokud by tak právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala úvěryschopnost žalované, musela by dojít k závěru, že s ohledem na výše příjmů, s ohledem na počet vedených exekucí, není žalovaná dostatečně solventní, aby skýtala záruku řádného splácení úvěru. Navíc pouhé prohlášení dlužníka o jeho výdajích, není dostatečné k řádnému posouzení úvěryschopnosti dlužníka (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 AS 30/2015 bod 26). Jelikož je smlouva o úvěru dle ustanovení § 87 odst. 1 zákon ač. 257/2016 Sb. neplatná, soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalované bylo poskytnuto 9 000 Kč, tato uhradila 2 400 Kč, soud tak zavázal žalovanou k úhradě rozdílu ve výši 6 600 Kč. Pokud jde o splatnost, nelze vycházet z žádného ujednání ve smlouvě, soud proto vycházel z výzvy k úhradě dluhu ze dne 23. 11. 2020, která dle podacího lístku byla stejného dána k poštovní přepravě, dne 26. 11. 2020 se výzva dostala do dispozice žalované, 1. 12. 2020 je žalovaná povinna plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení tak, jak byla přiznána v zákonné výši, je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené odůvodnění pak byla žaloba ve zbytku zamítnuta.
7. O nákladech řízení bylo výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodnuto negativním, když procesně úspěšnější žalované nevznikly prokazatelné náklady řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě písemně, dvojmo.
Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.