Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 140/2021-47

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa žalované

o 7 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 11. 1. 2021 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 6 850 Kč, k rukám zástupkyně žalobce, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 11. 1. 2021 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 6 850 Kč, k rukám zástupkyně žalobce, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum domáhal po žalované zaplacení částky 7 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná byla insolvenční správkyní ve věci konkurzního řízení úpadce jméno příjmení vedené u Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. insolvenční spisová značka, v rámci kterého v zastoupení úpadce postoupila pohledávku za úpadcem týkající se nevyplacené mzdy jeho bývalého zaměstnavatele společnosti právnická osoba, která skončila v konkurzním řízení vedeném u název soudu, sp. zn. spisová značka, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum. Žalobce uhradil žalované za postoupení pohledávky částku 7 000 Kč. Následně žalobce podal návrh na změnu věřitele v řízení vedeném u název soudu, sp. zn. spisová značka, což bylo insolvenčním správcem JUDr. jméno příjmení jméno odmítnuto a následně potvrzeno rozhodnutím název soudu ze dne datum s odůvodněním, že k platnému postoupení pohledávky nemohlo dojít, neboť dle ustanovení se zakazuje postoupit právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu. Za daného stavu odpadl právní důvod, na základě kterého žalobce žalované uhradil částku 7 000 Kč a zároveň mu v této výši vznikla i škoda, když uvedená smlouva o postoupení pohledávky byla od počátku absolutně neplatná.

2. Soud ve věci vydal dne datum elektronický platební rozkaz, proti němuž podala žalovaná v zákonem stanovené lhůtě odpor. Ve vyjádření k žalobě uvedla, že nárok žalobce neuznává, když dne datum uzavřela se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávky vzniklé na základě pracovněprávního vztahu za úplatu ve výši 7 000 Kč, přičemž zpeněžení této pohledávky proběhlo se souhlasem insolvenčního soudu na základě usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka. Z toho důvodu má žalovaná za to, že smlouva o postoupení pohledávky byla uzavřena platně. V případě, že by však soud shledal uvedenou smlouvu neplatnou, není žalovaná ve věci pasivně legitimována, jelikož případné bezdůvodné obohacení vzniklo dlužníkovi, nikoli žalované jako insolvenční správkyni.

3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání ( ), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení

4. Soud ve věci učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná byla insolvenční správkyní ve věci konkurzního řízení úpadce jméno příjmení vedené u název soudu, sp. zn. insolvenční spisová značka, v rámci kterého v zastoupení úpadce postoupila pohledávku za úpadcem týkající se nevyplacené mzdy jeho bývalého zaměstnavatele společnosti právnická osoba, která skončila v konkurzním řízení vedeném u název soudu, sp. zn. spisová značka, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum. Zpeněžení této pohledávky proběhlo se souhlasem insolvenčního soudu na základě usnesení název soudu ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka. Žalobce uhradil žalované za postoupení pohledávky částku 7 000 Kč. Následně žalobce podal návrh na změnu věřitele v řízení vedeném u název soudu, sp. zn. spisová značka, což bylo insolvenčním správcem JUDr. jméno příjmení jméno odmítnuto a následně potvrzeno rozhodnutím název soudu ze dne datum s odůvodněním, že k platnému postoupení pohledávky nemohlo dojít, neboť dle ustanovení se zakazuje postoupit právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu. Žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně vyzval žalovanou k vrácení částky 7 000 Kč, žalovaná však žalobci neuhradila ničeho.

5. Dle ustanovení , , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Dle ustanovení , , se zakazuje postoupit právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu.

7. Dle ustanovení , bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Dle ustanovení věta první , , insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí.

9. Dle ustanovení , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Dle ustanovení , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Soud vyhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. Soud přitom nejprve zkoumal otázku platnosti smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi účastníky dne datum, přičemž postoupení pohledávky na základě této smlouvy bylo nejprve schváleno usnesením název soudu ze dne datum a následně odmítnuto rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne datum s odkazem na ustanovení , dle kterého se zakazuje postoupit právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu. Soud po důkladné úvaze dospěl k závěru, že smlouva o postoupení pohledávky je neplatná, přičemž vycházel zejména z kogentní povahy výše uvedeného ustanovení , které výslovně a bez výjimky zakazuje postoupit pohledávku na mzdu. Soud se přitom neztotožnil s tvrzením žalované, že je v této otázce speciálním právním předpisem k  , kdy toto tvrzení žalované nemá dle soudu žádný právní základ. Za dané situace se soud dále zabýval jednotlivými nároky žalobce, který se svou žalobou po žalované domáhal zaplacení předmětné částky z titulu vydání bezdůvodného obohacení a současně z titulu náhrady škody. Pokud jde o nárok na vydání bezdůvodného obohacení, soud uzavírá, že k tomuto není žalovaná vůbec pasivně legitimována, neboť úplatným postoupením pohledávky insolvenčního dlužníka nedošlo k obohacení žalované jakožto insolvenční správkyně, nýbrž k obohacení samotného insolvenčního dlužníka, který je tak k vydání bezdůvodného obohacení pasivně legitimován. V souvislosti s nárokem na náhradu škody soud považuje za vhodné odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu ČR ( ), dle které existence nároku na vydání bezdůvodného obohacení od toho, kdo přijal plnění z neplatné smlouvy, nezbavuje poškozeného práva požadovat náhradu škody od osoby, která naplnila předpoklady odpovědnosti za škodu tím, že umožnila odčerpání peněz ve prospěch obohaceného, ani nepodmiňuje vznik či úspěšnost nároku na náhradu škody uplatněním nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Škůdce, který poškozenému nahradil škodu způsobenou odvedením peněz na základě neplatného smluvního ujednání, může uplatnit proti obohacenému nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Skutečnost, že se na úkor žalobce bezdůvodně obohatila třetí osoba, tak nezbavuje žalobce práva požadovat náhradu škody po žalované. Současně dle judikatury Nejvyššího soudu ČR ( ), odpovědnost insolvenčního správce za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí, je osobní majetkovou odpovědností insolvenčního správce. Odtud zcela samozřejmě plyne, že plnění, k jehož úhradě je případně zavázán ve sporu o takovou náhradu škody nebo jiné újmy, je následně uspokojováno z osobního majetku insolvenčního správce. Soud s ohledem na výše uvedené posoudil žalobou uplatněný nárok žalobce jako nárok na náhradu škody, přičemž je přesvědčen, že žalovaná při výkonu funkce insolvenční správkyně nepostupovala s odbornou péčí, když si jako osoba s právnickým vzděláním a letitou praxí v oboru měla být vědoma výše citovaného ustanovení a v důsledku jejího jednání vznikla žalobci prokazatelná škoda ve výši 7 000 Kč. Soud proto žalobě žalobce vyhověl a výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalované povinnost uhradit žalobci částku 7 000 Kč spolu s požadovaným příslušenstvím pohledávky, kterým je úrok z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledal zákonu neodporující a odpovídající skutkovým zjištěním soudu.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 850 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v  a. t. (příprava a převzetí zastoupení, žaloba a vyjádření ze dne 11. 8. 2021) a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v  a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.