Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 112/2021-54
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s 10 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kde soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni další částku
částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, 15, 9 % roční úrok z částky
anonymizována dvě slova, částka od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, 10 % roční úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši částka, a to podle míry úspěchu a neúspěchu ve věci.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s 10 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, kde soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni další částku [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], 15, 9 % roční úrok z částky [anonymizována dvě slova], [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], 10 % roční úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši [částka], a to podle míry úspěchu a neúspěchu ve věci.
1. Žalobkyně podala dne datum ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky částka s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že dne datum s žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru. Z titulu této smlouvy byl žalovanému žalobkyní poskytnut hotovostní úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami po částka, přičemž první splátka bude zaplacena dne
datum a poslední splátka ve výši částka bude zaplacena dne datum. Žalovaný dojednané splátky řádně a včas nehradil, i když o to byl opakovaně upomínán, žalobkyně proto prohlásila celou pohledávku za splatnou ke dni datum. O zesplatnění byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne datum. Ke dni podání žaloby žalovaný dluží žalobkyni jistinu ve výši částka, kapitalizovaný řádný úrok 15,90 % z jistiny od datum do datum ve výši částka a řádný úrok 15,90 % z jistiny od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 % z jistiny od datum do datum ve výši částka a úrok z prodlení ve výši 10 % z jistiny po splatnosti od datum do zaplacení a poplatky ve výši
částka. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne datum, na svůj dluh uhradil pouze částku ve výši částka.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. , a zjistil následující skutkový stav: úvěrovou smlouvou ze dne datum, předsmluvními informacemi, převodem čerpání zesplatnění, převodem úroků, přehledem poplatků, výpisem z knih ze dne datum a ceníkem obec spořitelny, bylo prokázáno, že účastníci podepsali dne datum úvěrovou smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka. Úvěr se žalovaný zavázal splatit formou měsíčních splátek po částkách částka, přičemž první splátka bude zaplacena dne datum a poslední splátka ve výši částka bude zaplacena dne datum. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil a dostal se tak se splácením do prodlení. Na opakované výzvy k úhradě ze strany žalobkyně nereagoval. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splacením splátek, bylo mu toto plnění žalobkyní dopisem ze dne datum zesplatněno v rozsahu celé dlužné částky ke dni datum. Dlužná částka představuje jistinu ve výši částka, kapitalizovaný řádný úrok 15,90 % z jistiny od datum do datum ve výši částka a řádný úrok 15,90 % z jistiny od
datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 % z jistiny od datum do datum ve výši částka a úrok z prodlení ve výši 10 % z jistiny po splatnosti od
datum do zaplacení a poplatky ve výši částka. Následně byl žalovaný k dobrovolnému uhrazení dlužné částky vyzván dne datum, přičemž tato upomínka splňovala náležitosti tzv. předžalobní výzvy ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb.
4. Dále bylo soudem zjištěno, že žalovaného měsíční příjem činí částka. U zdejšího soudu jsou proti žalovanému vedena od letošního roku další čtyři soudní řízení o zaplacení částek různých výší a zároveň proti němu byla vedena exekuční řízení. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ve věci zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka soud zjistil, že žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení pohledávky ve výši částka z titulu dluhu ze smlouvy
o úvěru, která byla uzavřena dříve.
5. Při právním posouzení vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), dle jehož ustanovení § číslo se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1806 věta první o.z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením číslo Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy
o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele,
a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo
i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu
s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti
v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech uvádí, že způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost je ve smyslu aktuální rozhodovací praxe vyšších soudů nedostatečný
a řádné zkoumání úvěruschopnosti z něj nelze dovodit. K uvedenému soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absence náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
10. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Soud rovněž vycházel z ustanovení § 101 odst. 1 , písm. a) a b) občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), podle kterého k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména za a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 ) o.s.ř. ). Nesplní-li účastník svou povinnost tvrdit skutečnosti, které jsou rozhodující z hlediska skutkové podstaty právního předpisu, který má být aplikován pak, jestliže i po poučení soudem (§ 118a odst. 1 , 2 o.s.ř. ) zůstanou skutková tvrzení neúplná, přirozeně nemůže splnit ani svou povinnost důkazní. Jinými slovy, aby mohl účastník nějakou skutečnost dokázat, musí ji především tvrdit. Rozsah povinnosti účastníka tvrdit skutečnosti je určen tím právním předpisem, který má být použit k právnímu posouzení žaloby (srov. dále komentář k § 118a a 120 o.s.ř. ) o břemeni tvrzení a o břemeni důkazním). Nesplnění povinnosti důkazní a povinnosti tvrzení není procesním právem sankcionováno jako nesplnění jiné procesní povinnosti, ale výsledkem je ve sporném řízení rozhodnutí, které vyzní nepříznivě pro účastníka, který tuto povinnost nesplnil (srov. zejména komentář k § 114b a 118a o.s.ř. ).
11. Po provedeném dokazování a s ohledem na výše uvedenou právní úpravu i judikaturu soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru podepsaná mezi žalobkyní a žalovaným je absolutně neplatná, neboť žalobkyně v rozporu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru
č. 257/2016 Sb. Špatně vyhodnotila schopnost žalovaného daný úvěr splatit, když ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně po výzvě uvedla pouze obecné skutečnosti, na jejichž základě nemohla učinit závěr o individuální schopnosti žalovaného dluh splácet.
12. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, kdy neplatnost zkoumá z úřední povinnosti, a v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku
částka, na kterou žalovaný uhradil částku částka, je žalovaný povinen vydat žalobkyni ještě částku částka, neboť v této výši u žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení. Současně přiznal žalobkyni zákonné úroky z prodlení od datum, tedy po splatnosti dlužné jistiny. Ve zbývajícím rozsahu, tj. v části převyšující částku, v níž soud žalobě vyhověl, pak soud žalobu zamítl, a to včetně zákonného úroku z prodlení, neboť požadovaná částka neměla oporu v platných smlouvách, popř. zákonný úrok z prodlení byl požadován za období, kdy žalovaný nebyl ještě v prodlení).
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odstavce 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci převážný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná v částce částka, tedy v 72 % původně žalované částky, žalovaný byl úspěšný v částce částka, tedy v 28 % původně žalované částky. Soud tak přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši odpovídající 44 % jako rozdílu úspěchu a neúspěchu žalobkyně. Náklady řízení byly přiznány v souladu v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. , v platném znění, a představují režijní paušál za čtyři úkony právní služby po částka, celkem částka, podle § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , v platném znění (převzetí a příprava právního zastoupení, doplnění žaloby, účast při ústním jednání dne datum a dne datum). K těmto nákladům pak náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši částka Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka, kterou je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů dle
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).