Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
4 C 159/2021-53
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Štětinovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky částka s příslušenstvím se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Návrhem ze dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na jejímž podkladě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala úvěr splácet společně s úrokovým navýšením 138,19 % ročně, a to ve anonymizováno měsíčních splátkách po částka. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, došlo proto k automatickému zesplatnění úvěru ke dni datum. Do data zesplatnění zaplatila žalovaná celkem částku částka. Žalobkyně požaduje zaplacení zbytku úvěrového dluhu ve výši částka s příslušenstvím, jehož strukturu v žalobě podrobně rozepsala.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání dne datum se nedostavila, soud proto jednal v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř. ).
Soud provedl žalobkyní předložené důkazy a učinil z nich následující zjištění: Z listin y označené jako smlouva o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr v částce částka a žalovaná se zavázala splatit jej ve 30 měsíčních splátkách ve výši částka (tj. celkem částka). Úroková sazba byla sjednána na 138,19 % ročně. Součástí smlouvy je splátkový kalendář, rozepisující jednotlivé splátky a jejich splatnost. Dle dokladu o vyplacení úvěru byla částka částka připsána na účet žalované dne datum. Dopisy ze dne datum, datum a datum byla žalovaná upozorněna na prodlení a možnost zesplatnění úvěru a vyzvána k úhradě dlužných splátek včetně smluvní pokuty a náhrady nákladů. Dopisem ze dne datum bylo žalované oznámeno zesplatnění úvěru a byla vyzvána k okamžité úhradě celého dluhu. Před podáním žaloby byla žalovaná opětovně vyzývána k zaplacení dopisem žalobkyně ze dne datum.
Soud se předně zabýval posouzením listin y označené jako smlouva o úvěru především ve vztahu k ujednanému obchodnímu úroku a dospěl k závěru, že úrok ve výši 138,19 % ročně (a rovněž žalobou požadovaný úrok 90,01 % ročně žalobkyní označený jako tzv. úrok v nominální sazbě) je nutné hodnotit jakožto úrok v rozporu s dobrými mravy, neboť jeho výše mnohonásobně překračuje úrokovou míru obvyklou v době uzavření smlouvy. Je skutečností soudu známou z jeho činnosti, že běžné úrokové sazby bank pro obdobné spotřebitelské úvěry se pohybují kolem 15 – 20 % ročně. Soud posoudil smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 588 o. z. jako absolutně neplatné právní jednání pro rozpor s dobrými mravy, přičemž tato neplatnost působí od počátku. Dále je nutno uvést, že smlouva byla uzavřena jako spotřebitelská a podle ust. § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran ve prospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady číslo a judikatury Evropského soudního dvora považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. V daném případě smlouva byla předem předtištěna, pouze se dopisovala půjčená částka, úroky a další konkrétní údaje související s osobou žalované, která tedy text smlouvy těžko mohla ovlivnit. Stěží lze předpokládat, že by smlouva byla uzavřena bez ujednání o takto vysokých úrocích (žalovaná jakožto spotřebitel je slabší stranou v uzavíraném kontraktu). Očekává se od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Předchůdce žalobkyně si ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr zjišťoval, jak ostatně sama žalobkyně tvrdí a jak vyplývá i z provedených důkazů (hodnocení klienta, potvrzení o příjmech žalované, výpisy z registrů dlužníků…). Úroky, které věřitel požadoval, nemohou proto obstát ani případným poukazem na rizikovost transakce ve vztahu k nebankovnímu subjektu. Takové jednání jednoznačně odporuje dobrým mravům a nemůže požívat právní ochrany ani odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, kdy autonomie vůle subjektů nemůže být bezbřehá. V podrobnostech soud odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni, prezentované např. v rozhodnutích č. j. 25 Co 127/2018 -76 ze dne 13. 6. 2018, 25 Co 292/2018 -68 ze dne 28. 11. 2018 či 25 Co 293/2018 -58 ze dne 28. 11. 2018 a 25 Co 107/2020 -80. Zdejší soud neshledal jakýkoli důvod se od stanoviska Krajského soudu v Plzni odchylovat.
S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud nárok žalobkyně posoudil jakožto nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2993 občanského zákoníku . Žalovaná přijala částku částka, aniž tu byl platný závazek, žalobkyně má proto nárok na vrácení toho, co plnila. Vzhledem však k tomu, že žalovaná již žalobkyni zaplatila celkem částku částka, žalobkyni„ přeplatila“ a bezdůvodné obohacení tak v plném rozsahu vrátila. Z uvedených důvodů proto soud žalobu jakožto neopodstatněnou zamítl.
Pro úplnost soud dodává, že nevyvodil žádné podstatné závěry z listin na číslo listu (vyjádření znalce k úrokovým sazbám), neboť tyto listin y nemohou nijak ovlivnit závěr soudu o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy. Pokud v závěru řízení žalobkyně argumentovala rozhodnutím Krajského soudu v Plzni č.j. 25 Co 135/2019 -99 ze dne 18. 7. 2019, pak toto rozhodnutí dopadá na odlišnou situaci. Posuzována a konstatována zde byla platnost úvěrové smlouvy se sjednaným obchodním úrokem 38,18 %, přičemž obvyklá úroková sazba pro daný typ úvěru (v tomto případě kontokorentní) činila 18 %. V duchu judikatury Nejvyššího soudu proto ujednání o úroku 38,18 % respektovalo tolerovaný trojnásobek obvyklé úrokové sazby. V nyní souzené věci však úroková sazba přibližně sedmi násobně až osminásobně překračuje obvyklou sazbu pro daný typ úvěru.
Na náklady řízení se vztahuje § 142 odst. 1 o.s.ř. , v daném případě měla procesní úspěch žalovaná, jíž však žádné náklady nevznikly, proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.