Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
19 C 286/2021-18
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Kušnírem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa, obec - část obce
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa, část obce
o zaplacení 31 840,39 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 31 140,39 Kč se zákonným úrok z prodlení z částky 31 140,39 Kč od 1.12.2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně,
kapitalizovaný úrok ve výši 2 962,70 Kč, úrok 23,66 % ročně z částky 29 962 Kč od; 1.12.2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se do částky nákladů vymáhání 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 12.2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení k rukám advokáta, anonymizováno jméno příjmení, ve výši 3 150 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobce se domáhá zaplacení uvedené částky jako dluhu nedoplaceného spotřebitelského úvěru poskytnutého původním věřitelem právnická osoba se sídlem v České republice. Pohledávka přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 26.1.2021.
Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků. Žalobce se z jednání omluvil a žalovaný, který měl řádně doručeno, se k němu nedostavil a ve věci se nevyjádřil.
Z návrhu na zahájení řízení a z listinných důkazů předložených žalobcem tj. úvěrové smlouvy, Všeobecných podmínek spotřebitelského úvěru, Produktových podmínek, Sazebníku poplatků, odstoupení od smlouvy, výzvy k zaplacení, historie účtu a předžalobní upomínky je především zřejmé, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebního revolvingového úvěru dne 31.3.2020. Podle této smlouvy byl ustanoven úvěrový rámec 30 000 Kč, z něhož žalovaný vyčerpal ke dni 27.4.2020 částku 29 962 Kč. Jeho povinností bylo platit měsíční splátky ve výši 5% dlužné částky, min. 500 Kč měsíčně nejpozději k 17. dni v měsíci.
Žalovaný však řádně poskytnutý úvěr nesplácel, ačkoliv k tomu byl vyzýván formou automatizovaných písemných upomínek, naposledy pak dopisem ze dne 26.10.2020 k zaplacení smluvní pokuty 549,09 Kč, jímž zároveň od smlouvy odstoupil. Dnem 30.11.2020 se stal splatný celý tento dluh žalovaného v částce 34 803,09 Kč skládající se z nesplacené jistiny 29 962 Kč, úroku 2 962,70 Kč, smluvní pokuty 549,09 Kč, pojistného 629,30 Kč a nákladů vymáhání 700 Kč (chybně označeno jako poplatky. Ke dni rozhodování soudu žalovaný nic na úhradu tohoto dluhu žalobci nezaplatil.
Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v základu nároku vyhověl. Obchodní úrok (kapitalizovaný) byl žalobci přiznán podle §§ 2395 a násl o.z. a dle § 1802 jako smluvní a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po účinném odstoupení od smlouvy.
Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 2050 je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Podle § 2051 nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Smluvní pokuta byla přiznána žalobci v souladu s ustanovením § 2048 o.z. neboť se její výše jevila soudu přiměřená a byla účtována za prodlení se zaplacením jednotlivých splátek.
Soud však nemohl žalobci přiznat náhradu tzv. účelně vynaložených nákladů vymáhání ve výši 700 Kč (nesprávně označeno neurčitě jako poplatky), které žalobci údajně vznikly v souvislosti s prodlením, neboť ve skutečnosti jde o závazek žalovaného k náhradě škody, výše tohoto závazku není v žalobě nijak doložena a nelze ji stanovit paušální částkou, a soud proto v tomto rozsahu žalobu zamítl. Tyto náklady musí být co do výše prokázány, nelze je přiznat paušálně, jak uvádí žalobce v návrhu.
I když měl žalobce ve věci úspěch ze 98 % a neúspěch ze 2% tj. v poměrně nepatrné části přiznal mu soud plnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 3 o.s.ř. Jedná se o soudní poplatek 1 274 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč za dva úkony po 500 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru ve výši 250 Kč, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 3 150 Kč.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 31 140,39 Kč se zákonným úrok z prodlení z částky 31 140,39 Kč od 1.12.2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně,</b> <b>kapitalizovaný úrok ve výši 2 962,70 Kč, úrok 23,66 % ročně z částky 29 962 Kč od; 1.12.2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se do částky nákladů vymáhání 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 12.2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení k rukám advokáta, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ve výši 3 150 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>Odůvodnění</b> Žalobce se domáhá zaplacení uvedené částky jako dluhu nedoplaceného spotřebitelského úvěru poskytnutého původním věřitelem [právnická osoba] se sídlem v České republice. Pohledávka přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 26.1.2021. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků. Žalobce se z jednání omluvil a žalovaný, který měl řádně doručeno, se k němu nedostavil a ve věci se nevyjádřil. Z návrhu na zahájení řízení a z listinných důkazů předložených žalobcem tj. úvěrové smlouvy, Všeobecných podmínek spotřebitelského úvěru, Produktových podmínek, Sazebníku poplatků, odstoupení od smlouvy, výzvy k zaplacení, historie účtu a předžalobní upomínky je především zřejmé, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebního revolvingového úvěru dne 31.3.2020. Podle této smlouvy byl ustanoven úvěrový rámec 30 000 Kč, z něhož žalovaný vyčerpal ke dni 27.4.2020 částku 29 962 Kč. Jeho povinností bylo platit měsíční splátky ve výši 5% dlužné částky, min. 500 Kč měsíčně nejpozději k 17. dni v měsíci. Žalovaný však řádně poskytnutý úvěr nesplácel, ačkoliv k tomu byl vyzýván formou automatizovaných písemných upomínek, naposledy pak dopisem ze dne 26.10.2020 k zaplacení smluvní pokuty 549,09 Kč, jímž zároveň od smlouvy odstoupil. Dnem 30.11.2020 se stal splatný celý tento dluh žalovaného v částce 34 803,09 Kč skládající se z nesplacené jistiny 29 962 Kč, úroku 2 962,70 Kč, smluvní pokuty 549,09 Kč, pojistného 629,30 Kč a nákladů vymáhání 700 Kč (chybně označeno jako poplatky. Ke dni rozhodování soudu žalovaný nic na úhradu tohoto dluhu žalobci nezaplatil. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v základu nároku vyhověl. Obchodní úrok (kapitalizovaný) byl žalobci přiznán podle §§ 2395 a násl o.z. a dle § 1802 jako smluvní a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po účinném odstoupení od smlouvy. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 2050 je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Podle § 2051 nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Smluvní pokuta byla přiznána žalobci v souladu s ustanovením § 2048 o.z. neboť se její výše jevila soudu přiměřená a byla účtována za prodlení se zaplacením jednotlivých splátek. Soud však nemohl žalobci přiznat náhradu tzv. účelně vynaložených nákladů vymáhání ve výši 700 Kč (nesprávně označeno neurčitě jako poplatky), které žalobci údajně vznikly v souvislosti s prodlením, neboť ve skutečnosti jde o závazek žalovaného k náhradě škody, výše tohoto závazku není v žalobě nijak doložena a nelze ji stanovit paušální částkou, a soud proto v tomto rozsahu žalobu zamítl. Tyto náklady musí být co do výše prokázány, nelze je přiznat paušálně, jak uvádí žalobce v návrhu. I když měl žalobce ve věci úspěch ze 98 % a neúspěch ze 2% tj. v poměrně nepatrné části přiznal mu soud plnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 3 o.s.ř. Jedná se o soudní poplatek 1 274 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč za dva úkony po 500 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru ve výši 250 Kč, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 3 150 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka obec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve třech vyhotoveních.