Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
22 C 56/2021-43
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 13 456,81 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 970 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 970 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 486,81 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 682,37 Kč, s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 9 090 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 7 120 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení 1,75 % ročně z částky 1 970 Kč od datum do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 10,37 % ročně z částky 9 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 970 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 970 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 486,81 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 682,37 Kč, s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 9 090 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 7 120 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení 1,75 % ročně z částky 1 970 Kč od [datum] do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 10,37 % ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 456,81 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba (jejíž část závodu byla ke dni datum převedena na společnost právnická osoba) uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě níž poskytla žalovanému částku 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet spolu s poskytnutou částkou i souhrnný poplatek ve výši 7 740 Kč, a to v hotovosti v 14 měsíčních splátkách po 1 170 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje dlužnou jistinu 9 000 Kč, úrok 90 Kč, úhrady za služby 530 Kč, úhrady za administrativní činnost 90 Kč, smluvní pokutu 5 248,91 Kč, úrok z prodlení 909,26 Kč, úrok 10,37 % ročně a úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne datum. Pohledávka byla ke dni datum postoupena na žalobkyni. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitelka s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány doklady předloženými žalovaným a byly zaznamenány do žádosti o úvěr. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán ve právnická osoba s.r.o. s příjmem 8 796 Kč měsíčně a jeho výdaje činí 5 597 Kč měsíčně. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného.
2. Žalovaný uvedl, že když smlouvu uzavíral, tak ještě pracoval, poté měl úraz a propustili ho. Nějakou dobu úvěr splácel, ale pak už nemohl. Úvěr si vzal na 9 000 Kč, neví již přesně, kolik uhradil, ale mohlo to být 7 030 Kč, jak uvedla žalobkyně. Když si úvěr bral, měl dluhy a byly na ně exekuce, strhávali mu to v práci. S žalobou souhlasil, avšak navrhl, aby mohl dluh hradit ve splátkách, a to maximálně 700 Kč měsíčně. Pobírá dávky, neví přesně, ale asi 6 000 Kč měsíčně a má brigádu dvě až tři hodiny denně, na hodinu má 110 Kč.
3. Z listin y nazvané jako smlouva o úvěru číslo ze dne datum bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO. Podle této smlouvy žalovaný převzal při jejím podpisu v hotovosti částku ve výši 9 000 Kč a zavázal se ji vrátit spolu s poplatkem 7 740 Kč, tj. celkem 16 740 Kč, v 14 měsíčních splátkách po 1 170 Kč.
4. Z tabulky umoření ke smlouvě číslo bylo zjištěno, že žalovaný uhradil 7 030 Kč.
5. Z pracovní smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, právnická osoba, s.r.o. sjednala s žalovaným pracovní poměr s nástupem datum, na dobu určitou do datum s pracovním zařazením plastikářský dělník.
6. Z dohody o změně pracovní smlouvy bylo zjištěno, že pracovní poměr (bod 5.) sjednává na dobu určitou do datum.
7. Z výplatního lístku za období 1/ 2018 bylo zjištěno, že žalovaný měl čistou mzdu 17 403 Kč a srážky na dluhy 5 376 Kč. Z výplatního lístku za období 2/ 2018 bylo zjištěno, že žalovaný měl čistou mzdu 18 402 Kč a srážky na dluhy 6 042 Kč. Z výplatního lístku za období 4/ 2018 bylo zjištěno, že žalovaný měl čistou mzdu 13 478 Kč a srážky na dluhy 1 380 Kč. Z výplatního lístku za období 5/ 2018 bylo zjištěno, že žalovaný měl čistou mzdu 0 Kč, náhrady 3 300 Kč.
8. Z platebních dokladů SIPO bylo zjištěno, že plátce jméno příjmení poukázala v březnu 2018 za elektřinu 1 380 Kč, za plyn 380 Kč, za nájem 9 350 Kč a za UPC 621 Kč a v červnu 2018 za elektřinu 1 380 Kč, za plyn 380 Kč, za nájem 9 350 Kč a za UPC 760 Kč.
9. Z evidenčního listu Residomo bylo zjištěno, že uživatel jméno příjmení má předpis za nájem a služby 9 350 Kč měsíčně a žije v bytě spolu s žalovaným, s dcerou jméno příjmení narozenou dne datum a dcerou jméno příjmení narozenou dne datum.
10. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný ve formuláři uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, je zaměstnán u právnická osoba jako plastikářský dělník na dobu určitou do datum. Průměrný měsíční příjem má 8 796 Kč, příjmy domácnosti 22 000 Kč, výdaje za bydlení a energie má 11 791 Kč, stravování a výživné 4 000 Kč a ostatní 1 000 Kč, přičemž jeho průměrné výdaje jsou 5 597 Kč.
11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy číslo byla předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, postoupena žalobkyni.
12. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne datum a podacího lístku ze dne datum bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to do datum.
13. Z ostatních u jednání provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti.
14. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu úvěru číslo dne datum, na základě které převzal v hotovosti 9 000 Kč, které se zavázal splatit spolu s poplatkem 7 740 Kč v 14 měsíčních splátkách po 1 170 Kč. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet zápůjčku tak, že získala informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány do žádosti o úvěr. Žalovaný deklaroval průměrný čistý měsíční příjem ve výši 8 796 Kč a výdaje 5 597 Kč. Žalovaný by zaměstnán jako plastikářský dělník, což žalobkyně doložila pracovní smlouvou na dobu určitou. Příjmy žalobkyně doložila výplatními páskami žalovaného. Výdaje doložila předpisem nájmu a služeb od Residomo, sice na jinou osobu uživatele, ale žalovaný je uveden jako osoba žijící v tomto bytě, dále tam žije jméno příjmení narozená dne datum a jméno příjmení narozená dne datum. Více výdajová stránka doložena nebyla. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaný je schopen poskytnuté zápůjčky splácet. Žalovaný na svůj závazek ze smlouvy uhradil dle tabulky umoření celkem částku 7 030 Kč. Pohledávka byla smlouvou ze dne datum postoupena žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu ve lhůtě do datum v předžalobní výzvě, která byla odeslána na adresu žalovaného dne datum.
15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).
18. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
21. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
22. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doručením oznámení o postoupení pohledávky.
23. Smlouvy byly uzavřeny předchůdcem žalobkyně jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem, v důsledku čehož je na smlouvy nutno aplikovat kromě ustanovení o. z. také zákon o spotřebitelském úvěru, který upravuje povinnost věřitele zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. K neplatnosti smluv soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora (druhého senátu) ze dne datum, sp. zn. C číslo, který v rámci rozhodování o předběžné otázce uzavřel, že články 8 a 23 směrnice 2008 číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
24. Jak vyplývá ze shora uvedeného, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008 číslo dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle §§ 86 a 87 ZoSÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti. Soud přitom nevzal za prokázáno, že by před uzavřením smluv předchůdkyně žalobkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného zápůjčky splácet. Věřitel této své povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, tedy pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do žádosti o úvěr, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku, v takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Soud přitom v dané věci konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nedostála, když sice doložila žádost o úvěr s tvrzenými příjmy a výdaji žalovaného, ohledně ověření tam uvedených údajů se však spokojila pouze s pracovní smlouvou a výplatními páskami žalovaného, přičemž z výplatního lístku za květen 2018, tedy z posledního doloženého období před uzavřením smlouvy vyplývá, že žalovaný pobíral pouze náhrady 3 300 Kč. Další tvrzené příjmy domácnosti nijak nedokládá. Ve vztahu k výdajům jsou sice doloženy výdaje za bydlení a služby, ač je plátcem jiná osoba, ale z evidenčního listu Residomo vyplývá, že žijí s žalovaným v jedné domácnosti. Je z něj však také zřejmé, že s žalovaným žije nezletilá dcera. Z žádosti o úvěr vyplývá, že poskytovatel úvěru vycházel z toho, že v domácnosti žijí tři dospělé osoby a výdaje domácnosti tak vydělil třemi. Vyživovací povinnost k dítěti však mají rodiče a proto nelze tento výdaj dělit i mezi zletilou dceru. Věřitel by měl rovněž využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud se sečtou průměrné měsíční výdaje tvrzené žadatelem, byť by výdaje na bydlení byly rozděleny mezi dospělé osoby v domácnosti, překročí výdaje žadatele jeho průměrné měsíční příjmy. Nelze tak učinit závěr o tom, že by byl žalovaný schopen úvěr splácet.
25. Vzhledem k uvedenému dovodil soud absolutní neplatnost smlouvy o úvěru ze dne datum pro rozpor se zákonem (shora citované §§ 86 a 87 ZoSÚ § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Žalobkyně byla u jednání poučena podle § 118a odst. 1 a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jen„ o. s. ř. “), přesto k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného ničeho dalšího netvrdila ani nedoložila.
26. Ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ stanoví povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, přičemž v takovém případě je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel již zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil 7 030 Kč a předchůdkyní žalobkyně mu byla poskytnuta částka 9 000 Kč, soud jej zavázal k úhradě rozdílu ve výši 1 970 Kč (9 000 – 7 030). Splatnost nastala datum v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzvy obsažené v předžalobní výzvě ze dne datum, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, a to do datum. K odeslání výzvy prokazatelně došlo datum na adresu žalovaného. Třetí pracovní den tak došlo dle zákonné fikce k doručení výzvy, tj. datum, do datum měl žalovaný plnit a od datum, tedy ode dne následujícího je v prodlení a vznikla mu v souladu s § 1970 o. z. povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , tj. ve výši 8,25 % ročně až do zaplacení. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.
27. Podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba jí splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, nebo, jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozsudku. Soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.
28. Jak vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , obecná lhůta pro splnění povinnosti stanovené soudním rozhodnutím činí tři dny. Splátky, stejně jako jiná, zpravidla delší, lhůta k plnění představují výjimku z tohoto pravidla. Při její aplikaci je soud povinen dbát jak odůvodněných potřeb dlužníků, tak také oprávněných zájmů jejich věřitelů a splátky stanovit v takové výši, aby mohly být dlužníkem pravidelně dodržovány, a aby se věřiteli dostalo úhrady jeho pohledávky v přiměřené lhůtě.
29. Po posouzení rozhodných skutečností, zejména na žádost žalovaného, aby mu bylo umožněno uhradit dluh ve splátkách po 700 Kč měsíčně, s ohledem na to, že pobírá dávky 6 000 Kč a přivydělává si brigádně dvě až tři hodiny denně za 110 Kč na hodinu, dospěl soud k závěru, že žádosti žalovaného o splátky vyhovět lze. Přihlédl přitom zejména k jeho sociální situaci, jakož i ke skutečnosti, že žalobkyně je silnou kapitálovou společností a splátky dluhu, byť dlouhodobější, proto závažným způsobem negativně neovlivní výsledky jejího hospodaření. Výše splátek byla soudem navíc stanovena v maximální výši, kterou žalovaný připustil a současně tak, aby jí žalobkyně byla schopna akceptovat. S ohledem na shora uvedené soud shledal důvody pro uložení plnění v měsíčních splátkách ve výši po 700 Kč. Oprávněné zájmy věřitelky jsou pak chráněny uložením plnění splátek pod ztrátou jejich výhody.
30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.