Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
46 C 246/2021-50
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 8 235 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 894,10 Kč s úrokem kapitalizované výši 27,92 Kč, s úrokem ve výši 8,19 % ročně z částky 2 894,10 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 33,24 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 894,10 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 5 340,90 Kč s úrokem v kapitalizované výši 613,01 Kč, s úrokem ve výši 18,96 % ročně z částky 3 510,97 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 10,77 % ročně z částky 2 894,10 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 284,21 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 510,97 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 894,10 Kč s úrokem kapitalizované výši 27,92 Kč, s úrokem ve výši 8,19 % ročně z částky 2 894,10 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 33,24 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 894,10 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 5 340,90 Kč s úrokem v kapitalizované výši 613,01 Kč, s úrokem ve výši 18,96 % ročně z částky 3 510,97 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 10,77 % ročně z částky 2 894,10 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 284,21 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 510,97 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Žalobou podanou dne 26. 5. 2021, ve znění doplnění ze dne 5. 8. 2021, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 8 235 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že po předchozím posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřeli společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ Společnost“), a žalovaný dne 29. 3. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému půjčku ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal Společnosti vrátit jistinu společně s úrokem ve výši 1 400 Kč (úroková sazba 18,96 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 210 Kč, počínaje dnem 5. 4. 2018 a konče dnem 23. 5. 2019. Žalovaný nicméně řádně a včas nesplácel, kdy uhradil pouze částku 5 115 Kč. Žalovaná částka se sestává z dlužné jistiny ve výši 6 405,07 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 829,93 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 18,96 % ročně z částky 6 405,07 Kč od 24. 5. 2019 do 29. 11. 2019 v kapitalizované výši 640,93 Kč a od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 405,07 Kč od 31. 5. 2019 do 29. 11. 2019 v kapitalizované výši 317,45 Kč a od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.
Zjištěný skutkový stav
4. Společnost a žalovaný si ujednali dne 29. 3. 2018 Smlouvu, na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 1 400 Kč (úroková sazba 32,15 % p. a.), s administrativním poplatkem ve výši 1 400 Kč (20 % z výše jistiny za celou dobu trvání Smlouvy) a s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč (40 % z výše jistiny za celou dobu trvání Smlouvy), tj. celkově Společnosti uhradit částku 12 600 Kč (RPSN 206,15 %) v 60 týdenních splátkách po 210 Kč, počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření Smlouvy. Dle doplňujících ustanovení o spotřebitelském úvěru úvěr je čerpán v hotovosti (2.1), splátky jsou používány nejprve na úhradu úroku, administrativního poplatku, odměny za hotovostní inkaso splátek a jistiny; v případě prodlení se hradí 1. náhrada účelně vynaložených nákladů, 2. splatné sankce, tj. smluvní pokuta a úrok z prodlení, 3. splatné splátky od nejdříve splatné, 4. nesplatné splátky v pořadí od splátky splatné nejdříve (čl. 2) – (viz Smlouva).
5. Žalovaný uvedl, že bydlí v nájemním bydlení od 3/ 2018, žije v samostatné domácnosti, pracuje jako popelář v technických službách s příjmem 7 756 Kč měsíčně. Jeho výdaje činí náklady na bydlení ve výši 1 000 Kč a osobní výdaje na telefon, jídlo, léky, dopravu a oblečení ve výši 4 500 Kč, tj. celkem 5 500 Kč Tyto údaje ověřila Společnost z výplatní pásky a„ smlouvy o spolubydlení“ (viz karta zákazníka a smlouva o spolubydlení). Žalovaný uhradil celkově částku 5 115 Kč, kdy ve dnech 6. 4. 2018, 15. 4. 2018 a 26. 4. 2018 uhradil vždy částku 210 Kč, dne 28. 4. 2018 uhradil částku 400 Kč, dne 10. 5. 2018 uhradil částku 230 Kč, dne 25. 6. 2018 uhradil částku 210 Kč, dne 18. 8. 2018 uhradil částku 500 Kč, dne 12. 2. 2019 uhradil částku 300 Kč, dne 15. 8. 2019 uhradil částku 200 Kč, dne 21. 8. 2019 uhradil částku 500 Kč, dne 7. 9. 2019 uhradil částku 200 Kč, dne 17. 9. 2019 uhradil částku 945 Kč a dne 17. 10. 2019 uhradil částku 1 000 Kč (viz přehled plateb na č. l. 35).
6. Dne 29. 11. 2019 si společnost právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze č. 1 smlouvy, v níž byla uvedena pohledávka za žalovaným ze Smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 a přílohy smlouvy o postoupení pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny). Dopisem ze dne 29. 11. 2019 oznámila společnost právnická osoba, žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 vč. podacího lístku). Dopisem ze dne 3. 9. 2020 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 10 618,51 Kč do 18. 9. 2020 na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění ze dne 3. 9. 2020 vč. podacího lístku); žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).
7. V okamžiku uzavření Smlouvy, tj. v březnu 2018 činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby na 1 rok do 5 let 8,19 % ročně a roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 8,80 % ročně (viz přehled úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR a ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupným na www.cnb.cz).
Právní posouzení věci
8. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
10. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne 29. 11. 2019, čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.
11. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
12. Podle § 1968 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
15. Společnost a žalovaný po předchozím řádném posouzení úvěruschopnosti uzavřeli dne 29. 3. 2018 Smlouvu, kterou soud kvalifikoval jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., neboť Smlouva splňovala právě její náležitosti (zejm. nebylo sjednáno právo žalovaného domoci se vyplacení jistiny). Na základě Smlouvy Společnost jako zapůjčitel přenechala žalovanému coby vydlužiteli peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem na Smlouvě (svědčí o tom ostatně i následné částečné úhrady ze strany žalovaného); tímto vznikla mezi stranami zápůjčka coby reálný kontrakt vyžadující ke svému vzniku nejen konsensus smluvních stran, ale i reálné poskytnutí peněžních prostředků. Na základě Smlouvy žalovanému vznikla povinnost vrátit Společnosti jistinu zápůjčky ve výši 7 000 Kč společně s úrokem ve výši 1 400 Kč (32,15 % ročně), s administrativním poplatkem ve výši 1 400 Kč (20 % z výše jistiny) a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč (40 % z výše jistiny), tj. celkem zaplatit žalobkyni částku 12 600 Kč v 60 týdenních splátkách po 210 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne ode dne uzavření Smlouvy.
16. Byť bylo ve Smlouvě uvedeno, že výše úroku činí toliko 1 400 Kč (32,15 % ročně), dospěl soud k závěru, že za úrok (peněžitou odměnu zapůjčitele za poskytnutí jistiny zápůjčky) je nezbytné považovat rovněž poplatek za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč. Jak je soudu známo z úřední činnosti, poplatek za administrativní činnost není nezávisle stanovenou položkou za vykonané činnosti ze strany Společnosti, nýbrž tato položka je přímo odvislá od výše poskytnuté finanční částky. Rovněž ani poplatek za hotovostní inkaso splátek není svou povahou a účelem nepochybně zvláštní službou, kterou by bylo lze náležitě odlišit od zápůjčky, nýbrž je se zápůjčkou pevně spjato, když je jím sjednáno, že žalovanému bude jistina zápůjčky vyplacena v hotovosti a že namísto principu donosnosti dluhu (uhrazení v sídle zapůjčitele), bude uplatněn princip odnosnosti (uhrazení dluhu v místě bydliště vydlužitele), i zde je pak výše odměny závislá na výši jistiny zápůjčky. Soud má tak za to, že hotovostní inkaso splátek je variantou zápůjčky (Společností nabízeným produktem). Soud tedy uzavírá, že přiměřenost podmínek poskytnuté zápůjčky je třeba hodnotit jako celek.
17. Jestliže tedy žalovaný byl povinen vrátit žalobkyni zápůjčku ve výši 7 000 Kč společně s částkou 5 600 Kč, pak při splácení zápůjčky na dobu 60 týdnů lze dovodit, že úrok zápůjčky činí 69,33 % ročně ( (5 600 Kč/60) × (52/ 7 000 Kč) × 100); RPSN uváděné žalobkyní činí dokonce 206,15 %. Byť občanský zákoník ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce. I dohoda o úrocích z poskytnuté zápůjčky podléhá korektivu dobrých mravů (§ 2 odst. 3 o. z.), na který jsou smluvní strany povinny dbát. Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ). Dohodnutá výše takto sjednaná výše smluvního úroku je neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 o. z., neboť výše sjednaného úroku je více jak 6,3krát vyšší než průměrná výše úrokové míry korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby na 1 rok do 5 let v době uzavření Smlouvy (březen 2018), RPSN uváděné žalobkyní je potom více jak 23,4krát vyšší než průměrná výše roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu v době uzavření Smlouvy. V souladu s § 1802 o. z. proto soud přistoupil k moderaci výše úroků, které stanovil ve výši 8,19 % p. a., vycházeje z průměrné hodnoty úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby na 1 rok do 5 let v měsíci, kdy byla uzavřena Smlouva; uvedená výše úroku odpovídá spravedlivému uspořádání vztahů mezi účastníky.
18. Žalobkyně poskytla žalovanému jistinu zápůjčky ve výši 7 000 Kč dne 29. 3. 2018 v hotovosti, kdy celou zápůjčku měl žalovaný uhradit do 23. 5. 2019 spolu s moderovaným úrokem ve výši 8,19 % ročně z částky 7 000 Kč od 30. 3. 2018 do 23. 5. 2019 v kapitalizované výši 659,69 Kč. Žalovaný tedy měl v 60 týdenních splátkách uhradit celkem částku 7 659,69 Kč, z čehož lze dovodit, že při zohlednění moderovaného úroku náležitá výše splátek činí 128 Kč (poslední ve výši 107,69 Kč), přičemž strany se dohodly, že nejdříve dojde k úhradě úroku (poplatků) a až následně k úhradě jistiny. Jestliže přitom žalovaný na zápůjčku uhradil do 23. 5. 2019 celkově částku 2 270 Kč, lze učinit závěr, že ke dni splatnosti poslední splátky (23. 5. 2019) činil dluh žalovaného toliko na jistině, a to částku 5 389,69 Kč.
19. Následně žalovaný uhradil dne 15. 8. 2019 částku 200 Kč, kterou došlo k úplné úhradě úroku z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 5 389,69 Kč od 30. 5. 2019 do 15. 8. 2019 v kapitalizované výši 110,86 Kč a k částečné úhradě smluvního úroku ve výši 8,19 % p. a. z částky 5 389,69 Kč od 24. 5. 2019 do 15. 8. 2019 v kapitalizované výši 101,59 Kč, kdy dlužná částka na úroku činila 12,45 Kč. Úhradou ze dne 21. 8. 2019 ve výši 500 Kč došlo k úplné úhradě úroku z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 5 389,69 Kč od 16. 8. 2019 do 21. 8. 2019 v kapitalizované výši 8,64 Kč, k doplacení neuhrazeného smluvního úroku ve výši 12,45 Kč, k úplné úhradě smluvního úroku ve výši 8,19 % p. a. z částky 5 389,69 Kč od 16. 8. 2019 do 21. 8. 2019 v kapitalizované výši 7,26 Kč a co do částky 471,65 Kč k úhradě dlužné jistiny, která tak nově činila 4 918,04 Kč. Úhradou ze dne 7. 9. 2019 ve výši 200 Kč došlo k úplné úhradě úroku z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 4 918,04 Kč od 22. 8. 2019 do 7. 9. 2019 v kapitalizované výši 22,33 Kč, k úplné úhradě smluvního úroku ve výši 8,19 % p. a. z částky 4 918,04 Kč od 22. 8. 2019 do 7. 9. 2019 v kapitalizované výši 18,76 Kč a co do částky 158,91 Kč k úhradě dlužné jistiny, která tak nově činila 4 759,13 Kč. Úhradou ze dne 17. 9. 2019 ve výši 945 Kč došlo k úplné úhradě úroku z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 4 759,13 Kč od 8. 9. 2019 do 17. 9. 2019 v kapitalizované výši 12,71 Kč, k úplné úhradě smluvního úroku ve výši 8,19 % p. a. z částky 4 759,13 Kč od 8. 9. 2019 do 17. 9. 2019 v kapitalizované výši 10,68 Kč a co do částky 921,61 Kč k úhradě dlužné jistiny, která tak nově činila 3 837,52 Kč. Úhradou ze dne 17. 10. 2019 ve výši 1 000 Kč došlo k úplné úhradě úroku z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 3 837,52 Kč od 18. 9. 2019 do 17. 10. 2019 v kapitalizované výši 30,75 Kč, k úplné úhradě smluvního úroku ve výši 8,19 % p. a. z částky 3 837,52 Kč od 18. 9. 2019 do 17. 10. 2019 v kapitalizované výši 25,83 Kč a co do částky 943,42 Kč k úhradě dlužné jistiny, která tak nově činila 2 894,10 Kč. Jelikož žalovaný dlužnou jistinu 2 894,10 Kč doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím (výrok I.), naopak soud žalobu co do částky 5 340,90 Kč pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).
20. Na příslušenství požadovala žalobkyně zaprvé smluvní úrok ve výši 18,96 % ročně z částky 6 405,07 Kč od 24. 5. 2019 do 29. 11. 2019 v kapitalizované výši 640,93 Kč a od 30. 11. 2019 do zaplacení; tento nárok shledal soud důvodným toliko částečně. Jelikož žalovaný neuhradil zápůjčku do řádného termínu její úhrady, tj. do 23. 5. 2019, dnem následujícím se dlužná jistina dále úročí smluvním (moderovaným) úrokem ve výši 8,19 % p. a. Pokud jde o úrok za období od 24. 5. 2019 do 29. 11. 2019, zde soud při zohlednění plateb žalovaného dovodil, že ke dni 17. 10. 2019 byl smluvní úrok zcela uhrazen a výše dlužné jistiny činila 2 894,10 Kč; úrok ve výši 8,19 % ročně z částky 2 894,10 Kč od 18. 10. 2019 do 29. 11. 2019 pak činí 27,92 Kč. Vzhledem k tomu soud shledal důvodným nárok na úrok v kapitalizované výši 27,92 Kč a ve výši 8,19 % ročně z částky 2 894,10 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení (výrok I.); ve zbylém rozsahu tento nárok pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).
21. Zadruhé žalobkyně na příslušenství požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 405,07 Kč od 31. 5. 2019 do 29. 11. 2019 v kapitalizované výši 317,45 Kč a od 30. 11. 2019 do zaplacení; tento nárok shledal soud důvodným toliko částečně. Jelikož žalovaný neuhradil zápůjčku do řádného termínu její úhrady, tj. do 23. 5. 2019, dnem následujícím se dostal do prodlení a žalobkyni vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně (dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ) z dlužné jistiny až do zaplacení. Pokud jde o úrok z prodlení za období od 31. 5. 2019 do 29. 11. 2019, zde soud při zohlednění plateb žalovaného dovodil, že ke dni 17. 10. 2019 byl úrok z prodlení zcela uhrazen a výše dlužné jistiny činila 2 894,10 Kč; úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 894,10 Kč od 18. 10. 2019 do 29. 11. 2019 pak činí 33,24 Kč. Vzhledem k tomu soud shledal důvodným nárok na zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši 33,24 Kč a ve výši 9,75 % ročně z částky 2 894,10 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení (výrok I.); ve zbylém rozsahu tento nárok pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).
22. S ohledem na uvedené uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 894,10 Kč s úrokem kapitalizované výši 27,92 Kč, s úrokem ve výši 8,19 % ročně z částky 2 894,10 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 33,24 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 894,10 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení (výrok I.), naopak žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 5 340,90 Kč s úrokem v kapitalizované výši 613,01 Kč, s úrokem ve výši 18,96 % ročně z částky 3 510,97 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 10,77 % ročně z částky 2 894,10 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 284,21 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 510,97 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).
Náklady řízení a lhůta k splnění
23. Jelikož žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná z 31,11 % a procesně neúspěšná z 68,89 %, měl by žalovaný v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. nárok na náhradu 37,78 % svých účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaný však žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a ty se ani nepodávají z obsahu soudního spisu, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).
24. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, oprávněná strana (žalobkyně) může podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.