Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
32 C 39/2021-39
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Janem Sedláčkem jako samosoudcem
ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa, obec
zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa, obec
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum,
bytem adresa, obec
o zaplacení částky 16 100 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 800 Kč s úrokem z prodlení z částky 2 800 Kč ve výši 9,75% ročně za dobu od 21.5.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 13 300 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 342,17 Kč, úroku z prodlení z částky 7 060 Kč ve výši 9,75% ročně za dobu od 21.5.2020 do zaplacení a co do úroku ve výši 10,8% ročně z částky 9 700 Kč za dobu od 21.5.2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 800 Kč s úrokem z prodlení z částky 2 800 Kč ve výši 9,75% ročně za dobu od 21.5.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 13 300 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 342,17 Kč, úroku z prodlení z částky 7 060 Kč ve výši 9,75% ročně za dobu od 21.5.2020 do zaplacení a co do úroku ve výši 10,8% ročně z částky 9 700 Kč za dobu od 21.5.2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 5.1.2021 domáhal po žalované zaplacení částky 16 100 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba s žalovanou dne 24.1.2018 uzavřel smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 300 Kč měsíčně, kdy však uhradila celkem pouze částku 7 200 Kč. Protože žalovaná nehradila řádně a včas, předchůdce žalobce pohledávku žalované ke dni 24.2.2019 zesplatnil. Část závodu společnosti právnická osoba byla následně převedena na společnost právnická osoba, která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2020 postoupila pohledávku žalované na žalobce. Žalovaná byla informována o postoupení pohledávky dopisem ze dne číslo a byla předžalobní upomínkou vyzvána k úhradě dluhu. Ke dni podání žaloby požaduje žalobce po žalované zaplacení jistiny ve výši 9 700 Kč, úroku z úvěru ve výši 160 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 110 Kč, poplatku za administrativní činnosti ve výši 130 Kč, smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 342,17 Kč. Žalobce dále požaduje také úrok z úvěru ve výši 10. 80% p.a. z částky 9 700 Kč od 21.5.2020 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 9 860 Kč od 21.5.2020 do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. bylo jednáno v nepřítomnosti žalobce i žalované.
3. Na základě provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.
4. Z kopie smlouvy o úvěru číslo předpisu splátek a přehledu úhrad bylo zjištěno, že společnost právnická osoba jako předchůdce žalobce uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které se předchůdce žalobce zavázal žalované poskytnout částku 10 000 Kč, a žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 17 300 Kč (tj. jistina ve výši 10 000 Kč a náklady úvěru ve výši 7 300 Kč), a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 300 Kč. Žalovaná hradila celkem částku 7 200 Kč.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2020, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínky bylo zjištěno, že dne 24.6.2020 byla pohledávka žalované postoupena na žalobce, o čemž byla žalovaná vyrozumívána dopisem ze dne 24.7.2020. Dopisem ze dne 18.12.2020 byla žalované zasílána předžalobní upomínka.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná.
11. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy.
12. Mezi předchůdcem žalobce a žalovanou existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které by předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná tento úvěr spolu s poplatkem za jeho poskytnutí hradila měsíčními splátkami ve výši 1 300 Kč. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce v rámci žaloby netvrdil ani předložil žádné důkazy o tom, že by předchůdce žalobce jakkoliv úvěruschopnost žalované zkoumal, soud má tedy za to, že předchůdce žalobce dostatečně aktivně nezjišťoval schopnost žalované úvěr splácet, tak jak to požaduje zákon.
13. Soud přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Pokud předchůdce žalobce nezkoumal schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, pak nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“
14. Pakliže soud dospěl k závěru, že smlouva byla absolutně neplatná od počátku, došlo ze strany žalované k bezdůvodnému obohacení, neboť získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná uhradila celkem pouze částku 7 200 Kč, k úhradě na jistině tak zbývá částka 2 800 Kč. Protože je žalovaná v prodlení, má žalobce v souladu s ust. § 1970 obč. zák. nárok také na zákonné úroky z prodlení, jejichž výše je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.
15. Pokud jde o další uplatňované nároky, v tomto rozsahu soud žalobu zamítl, neboť s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru jako celku žalobci nárok na tyto částky nevznikl.
16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. , kdy soud přizná náhradu účelně vynaložených nákladů řízení tomu z účastníků, který měl ve věci plný úspěch. V tomto případě byla procesně úspěšnější žalovaná, která však zůstala v průběhu řízení nečinná a dle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinná dobrovolně povinnost uloženou jí vykonatelným soudním rozhodnutím, může se oprávněná domáhat soudního výkonu tohoto rozhodnutí (exekuce).