Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 112/2021-39
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 8 098,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 200 Kč, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 200 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se pro částku 4 626,77 Kč, pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 019,51 Kč, pro částku ve výši 5 358,36 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, smluvní pokutu ve výši 3 271,73 Kč, a zákonný úrok z prodlení přesahující zákonný úrok z prodlení přiznaný ve výroku I. tohoto rozsudku, zamítá.
III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 200 Kč, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 200 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se pro částku 4 626,77 Kč, pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 019,51 Kč, pro částku ve výši 5 358,36 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, smluvní pokutu ve výši 3 271,73 Kč, a zákonný úrok z prodlení přesahující zákonný úrok z prodlení přiznaný ve výroku I. tohoto rozsudku, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 8 098,50 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení z titulu dluhu žalované ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že společnost právnická osoba uzavřela dne 6. 4. 2017 s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla právnická osoba žalované částku 10 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit společnosti částku 10 000 Kč a příslušenství ve výši 8 186 Kč, které se skládá z úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku. Celkem se tedy žalovaná zavázala vrátit částku 18 186 Kč v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 299 Kč, poslední splátku tak byla povinna uhradit nejpozději do 6. 6. 2018. Žalovaná uhradila částku 9 800 Kč, která odpovídá úhradě 7 splátek, na jistinu byla alokována částka 5 173,23 Kč, na jistinu zbývá uhradit částku 4 826,77 Kč, na příslušenství pohledávky byla alokována částka 4 626,77 Kč a zbývá na ni uhradit částku 3 559,23 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně požaduje uhradit jistinu ve výši 4 826,77 Kč, částku 5 358,36 Kč, která se skládá z poplatků ve výši 3 559,23 Kč a postoupeného smluvního úroku za období po konečné splatnosti ve výši 1 799,13 Kč. Dále žalobkyně požaduje uhradit kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 019,51 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 4 826,77 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně si dále nárokuje úhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 434 Kč a úhradu smluvní pokuty ve výši 3 271,73 Kč (tj. 0,1 % denně z částky 4 826,77 Kč za dobu od 7. 6. 2018 do 14. 4. 2020).
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
3. Dle ustanovení § 115a o.s.ř. , k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
5. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Dle ustanovení § 2398 odst. 1 občanského zákoníku , úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
7. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
8. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Dle ustanovení § 2048 občanského zákoníku , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
13. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
15. Z žádosti o úvěr ze dne 6. 4. 2017 soud zjistil, že žalovaná požádala společnost právnická osoba o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč na 14 měsíců, kdy bude tento úvěr splácet 30. dne v měsíci splátkou 1 299 Kč, kdy první splátka bude zaplacena v měsíci květnu 2017. Dále se žalovaná v žádosti o úvěr vyjádřila ke svému zaměstnání, příjmům a výdajům, když uvedla, že je na mateřské/rodičovské dovolené a má příjem ve výši 9 371 Kč. Žalovaná uvedla, že bydlí u rodičů, je svobodná a má jedno dítě, její výdaje na bydlení a energie činí 2 000 Kč a výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady činí 3 000 Kč, má srážky ze mzdy, výživné ve výši 1 300 Kč. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory vyplývá, že žalovaná pobírá na dceru jméno příjmení rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč. Dále z rozhodnutí celý název instituce o zastavení daňové exekuce ze dne datum vyplývá, že se zastavuje exekuce na vymožení částky částka od žalované, neboť byl exekuční příkaz neproveditelný a pohledávka bude vymáhána jiným způsobem. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 6. 4. 2017 vyplývá, že žalované byly poskytnuty informace o základních vlastnostech úvěru, jeho nákladech a dalších důležitých právních aspektech. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 6. 4. 2017 vyplývá, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba smlouvu o úvěru, ve které se právnická osoba (dále jen jako„ věřitel“) zavázala poskytnout žalované neúčelový hotovostní úvěr s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou, tedy peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit věřiteli: úrok ve výši 963 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 4 000 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 723 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti žalované ve výši 2 500 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru tak činí 8 186 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit celkovou dlužnou částku 18 186 Kč ve 14 splátkách, kdy výše splátky činí 1 299 Kč, přičemž první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy o úvěru a každá další splátka do úplného splacení celkové dlužné částky je splatná do měsíce po datu splatnosti splátky předchozí. Nezaplacením jakékoli splátky řádně a včas se stává okamžitě splatnou dosud neuhrazená část celkové dlužné částky. Žalovaná podpisem této smlouvy potvrdila, že od věřitele převzala v místě jejího bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Smluvní strany se dohodly, že v případě porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas, je dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná dne následujícího po dni takového prodlení. Dle prohlášení dlužníka, které je součástí smlouvy o úvěru, pokud dlužník poruší svou povinnost uhradit jakoukoli splátku řádně a včas, stává se celý dluh okamžitě splatným. Dle části prohlášení dlužníka nazvaného„ Splatnost, úrok a RPSN úvěru“ se v závislosti na délce splatnosti úvěru uplatní následující pravidla, kdy splatnosti úvěru na 14 měsíců odpovídá úrok ve výši 15 % p.a. Přílohou smlouvy byl předpis splátek, ve kterém byl rozepsán poměr úhrad jednotlivých položek úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, přílohy číslo ke smlouvě o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 18. 1. 2021 vyplývá, že věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 15. 3. 2021, včetně podacího lístku vyplývá, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky a upozornil ji na možnost jejího vymáhání.
16. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná se vyjádřila ke svým majetkovým poměrům, následně právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou ujednání, ve kterém se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit dále celkem částku 8 186 Kč na nákladech, tedy vrátit celkem 18 816 Kč a to ve 14 měsíčních splátkách. Žalovaná však zaplatila pouze částku 9 800 Kč.
17. Žalovaná s věřitelem jako právním předchůdcem žalobkyně uzavřela smlouvu o úvěru, na základě níž jí byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se jej zavázal splácet a zaplatit úrok. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020 vyplývá, že obecný soud je povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného. Otázkou zkoumání úvěruschopnosti se tak soud nemá zabývat pouze na návrh spotřebitele, ale ex offo. Pokud má věřitel postupovat při posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí, je třeba, aby si informace uvedené spotřebitelem ověřil (zejména, aby byla řádně doložena výše jeho příjmů). Shodně například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že je na mateřské/rodinné dovolené a má příjem ve výši 9 731 Kč, avšak k žádosti doložila pouze příjem ve formě rodičovského příspěvku ve výši 7 600 Kč. Žalovaná tedy řádně neprokázala výši svých příjmů. Pokud jde o výdaje, částka 3 000 Kč, kterou by měla žalovaná vynakládat na dopravu, jídlo a osobní náklady se pokud žalovaná uvádí, že má jedno dítě, jeví jako značně podhodnocená, kdy tato částka jistě nemůže stačit na výživu jedné dospělé osoby a jednoho dítěte (nákup plen, hygienických a zdravotních potřeb). Navíc z centrální evidence osob vyplynulo, že žalovaná měla v době uzavření smlouvy již tři děti, což však žalobkyně nemohla zjistit. Další pochybnosti o schopnosti splácet spotřebitelský úvěr měla u věřitele vyvolat skutečnost, že po žalované byla vymáhána částka 23 336 Kč jako dluh na typ dluhu, kdy se sice daňová exekuce nařízená exekučním příkazem zastavovala, avšak pohledávka měla být vymáhána jiným způsobem. Věřiteli tak muselo být zřejmé, že žalovaná má problémy s plněním svých závazků, které po ní musí být dokonce exekučně vymáhány. Vzhledem k nízkým příjmům žalované a její špatné platební morálce musel mít věřitel důvodné pochybnosti o schopnosti žalované dlužnou částku splácet. Na základě výše uvedeného má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí. Když by s odbornou péčí postupovala, zjistila by, že existuje důvodná pochybnost o tom, že žalovaná bude úvěr splácet a úvěr by žalované neposkytla. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr žalované, aniž by posoudila s odbornou péčí její schopnost takový úvěr splatit, je taková smlouva neplatná. Žalovaná tak získala majetkový prospěch ve výši 10 000 Kč bez platného důvodu, a byla proto povinna toto bezdůvodné obohacení žalobkyni, na kterou pohledávka přešla, vrátit dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku . Žalovaná na dlužnou částku uhradila celkem 9 800 Kč a zbývá uhradit 200 Kč. Žalovaná tak je povinna dlužnou částku 200 Kč vrátit dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru v době přiměřené jejím možnostem. První prokázaná výzva k úhradě dluhu byla obsažena v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2021, kdy byla lhůta k úhradě stanovena do 10 dnů od obdržení dopisu, tedy do 1. 2. 2021. Od 2. 2. 2021 se tak žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a je proto povinna zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z částky 200 Kč. Ve zbývajícím rozsahu pak byla žaloba z důvodu neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru zamítnuta. Soud tedy zamítl návrh žalobkyně v rozsahu částky 4 626,77 Kč (tj. 4 826,77Kč - 200 Kč), kapitalizovaného úroku ve výši 5 358,36 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 271,73 Kč. Pokud jde o zákonný úrok z prodlení, byl žalobkyni přiznán pouze z částky 200 Kč za dobu od 2. 2. 2021 do zaplacení, v rozsahu překračujícím takto přiznaný zákonný úrok z prodlení (i kapitalizovaný) byl návrh zamítnut.
18. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 , o.s.ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Ve věci byla převážně úspěšná žalovaná, které však žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
19. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.
Nebude-li dobrovolně ve lhůtě splněna povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím, může být podán návrh na výkon rozhodnutí.