Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 260/2021-15
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizováno 5 slov
sídlem adresa, číslo obec
proti
žalované: osobní údaje žalované
hlášena k pobytu na ohlašovně adresa ohlašovny anonymizována tři slova
o 992 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 992 Kč.
II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni
na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč.
III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí zaplatit České republice – název soudu na účet číslo pod variabilním symbolem číslo soudní poplatek za řízení ve výši 1 000 Kč.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 992 Kč.</b> <b>II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč.</b> <b>III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí zaplatit České republice – [název soudu] na účet [číslo] pod variabilním symbolem [číslo] soudní poplatek za řízení ve výši 1 000 Kč.</b>
Předmětem řízení byla žaloba, doručena zdejšímu soudu dne 21. července 2021, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 992 Kč. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalované bylo rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne 18. dubna 2017 a vykonatelnosti dne 22. dubna 2017, uloženo zaplatit žalobkyni částku 3 050 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaná uhradila žalovanou částku až 5. května 2021. Za prodlení žalované s placením částky 3 050 Kč, tedy za období od 22. dubna 2017 do 4. května 2021, požadovala žalobkyně zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 992 Kč.
Před samotným projednáním věci se soud zabýval tím, zda je s ohledem na neznámý pobyt žalované a její procesní pasivitu pro další vedení řízení nebytné chránit její procesní zájmy ustanovením opatrovníka postupem podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“). Soud přitom v průběhu řízení nezjistil, že by se žalobkyně, nebo jiná osoba snažily právě s ohledem na tuto skutečnost získat pro sebe neoprávněnou výhodu. Proto s odkazem na ustanovení § 18 odst. 1 věta první OSŘ soud procesní zastupování žalované nezajišťoval, neboť kvalifikované zastoupení žalované, která nemá zájem v řízení aktivně bránit svá práva, na náklady státu a z ingerence soudu by bylo porušením zásady rovnosti účastníků, zakotvené v § 18 odst. 1 OSŘ.
Soud v dané věci rozhodoval bez nařízení jednání v souladu s § 115a OSŘ, na základě předložených listin a tvrzení žalobkyně. Žalovaná se totiž k žalobě ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli povinnost tvrzení a povinnost důkazní jí ukládá ve směru tvrzení a prokazování opaku § 101 odst. 1 písm. a) a b) OSŘ.
Soud dospěl ke skutkovému zjištění, které odpovídá žalobním tvrzením. Žalované bylo výše uváděným rozsudkem zdejšího soudu uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 050 Kč do tří dnů od jeho právní moci rozsudku, tj. do 22. dubna 2017. Žalovaná tuto povinnost splnila podle žalobkyně až dne 5. května 2021. K placení úroku z prodlení byla pak žalovaná vyzvána dopisem žalobkyně ze dne14. června 2021 s dokladem o doručení dne 28. června 2021.
Uvedeným jednáním, resp. opomenutím, se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, které trvalo od 22. dubna 2017 do 4. května. 2021. Nárok na zaplacení úroku z prodlení tak vychází z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), a jeho žalovaná výše odpovídala § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. Soud proto výrokem I. žalobě v plném rozsahu vyhověl.
Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ, podle kritéria plného procesního úspěchu ve věci. V řízení byla zcela procesně úspěšná žalobkyně, a proto jí svědčí právo na plnou náhradu nákladů řízení vynaložených k účelnému uplatnění práva před soudem.
Žalobkyně požadovala ze svých nákladů nahradit výdaje v částce 600 Kč s odkazem na § 151 odst. 3 OSŘ, a to za výzvu žalované k plnění a za podání žalobního návrhu.
Nahrazované náklady řízení žalobkyně spočívají podle § 137 odst. 1 OSŘ v paušální náhradě provozních výdajů ve výši 300 Kč za písemné podání ve věci samé - podání žalobního návrhu v souladu s § 151 odst. 3 OSŘ ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Výzva k plnění činěná před podáním žaloby je hmotněprávní jednání, nezbytné ke splatnosti pohledávky ve smyslu § 1958 OZ. Bez této výzvy by právo žalobkyně nemohlo dospět do nároku a nebylo by možné jej uplatnit před soudem. Skutečně vynaložené náklady s tím spojené jsou proto hmotněprávním příslušenstvím pohledávky podle § 513 OZ. Právo na jejich náhradu proto musí být žalobkyní uplatněno v rámci předmětu řízení, nikoli jako procesní příslušenství.
Výrokem III. soud v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, uložil procesně neúspěšné žalované zaplatit poplatek za řízení, jehož výše je stanovena položkou 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků (příloha zákona o soudních poplatcích), neboť navrhovatelka (žalobkyně) byla v řízení od poplatku ze zákona osvobozena (§ 11 odst. 2 cit. zákona), soud jejímu návrhu vyhověl a žalovaná nemá proti navrhovatelce právo na náhradu nákladů řízení, ani není též není od poplatku osvobozena.
Poučení:
Proti výroku I. a II. tohoto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ).
Proti výroku III. tohoto rozhodnutí je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu zdejšího do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí (§ 204 odst. 1 OSŘ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí u soudu.