Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 255/2021-23
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 12 100 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení v části, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 100 Kč, se zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 18. 3. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 167,78 Kč a úroku z prodlení z částky 8 000 Kč ve výši 9 % ročně od 29. 8. 2020 do 17. 3. 2021 a ve výši 0,75 % ročně od 18. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 721 Kč k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení v části, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 100 Kč, se zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 18. 3. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 167,78 Kč a úroku z prodlení z částky 8 000 Kč ve výši 9 % ročně od 29. 8. 2020 do 17. 3. 2021 a ve výši 0,75 % ročně od 18. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 721 Kč k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 26. 3. 2021 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 12 100 Kč spolu s 9% úrokem z prodlení z částky 8 000 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení a dále s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 167,78 Kč. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2019. Tato společnost uzavřela s žalovanou dne 26. 11. 2018 smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr ve lhůtě do 26. 12. 2018 Smluvní pokuta byla ve smlouvě sjednána ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a její výše 4 000 Kč odpovídá prodlení žalované za období od 27. 12. 2018 do 10. 5. 2020. Částka 100 Kč představuje paušální náhradu nákladů na upomínání.
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.
3. Podáním doručeným soudu dne 21. 7. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 4 100 Kč (smluvní pokuta a náhrada nákladů upomínání). V této části bylo řízení zastaveno podle ust. § 96 odst. 1, odst. 2 věta první o. s. ř., kdy souhlasu žalované s tímto dispozitivním úkonem žalobkyně nebylo ve smyslu ust. § 96 odst. 3 o. s. ř. třeba.
4. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaná nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaná nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
5. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o úvěru číslo ze dne 26. 11. 2018, obchodních podmínek pro poskytování úvěrů splatných jednorázově, dohody o postoupení pohledávek ze dne 17. 8. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o přijetí platby ze dne 1. 9. 2020, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 9. 2020 včetně podacího archu ze dne 9. 9. 2020, výzvy před podáním žaloby ze dne 9. 3. 2021 včetně podacího archu ze dne 11. 3. 2021 a formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.
6. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 26. 11. 2018 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností právnická osoba a žalovanou. Úvěrující poskytla žalované úvěr ve výši 8 000 Kč bezúročně se splatností do 30 dní. Žalovaná smlouvu podepsala a ve smlouvě potvrdila převzetí částky 8 000 Kč v hotovosti. Z dohody o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 17. 8. 2020 mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem smlouvy byly pohledávky uvedené v seznamu, který obsahuje i pohledávku za žalovanou uplatněnou v tomto řízení. Postupitel oznámením ze dne 8. 9. 2020 sdělil žalované, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni a toto oznámení bylo dle podacího archu odesláno jako doporučená zásilka na adresu žalované dne 9. 9. 2020. Následně žalobkyně dopisem ze dne 9. 3. 2021 vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, kdy tento dopis byl dle podacího archu odeslán jako doporučená zásilka dne 11. 3. 2021. Z dalších čtených listin neučinil soud žádná skutková zjištění.
7. Žaloba se jeví soudu důvodnou po částečném zpětvzetí kromě části nároku na úrok z prodlení, a to jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Aktivní legitimace žalobkyně je daná na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, kterou žalobkyně nabyla od původního věřitele společnosti právnická osoba pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru. Postupitel postoupení pohledávky žalované řádně oznámil. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi společností právnická osoba a žalovanou, avšak dle soudu je smlouva neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by společnost právnická osoba dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo, dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
8. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Žalovaná na základě neplatné smlouvy převzala od předchůdkyně žalobkyně částku 8 000 Kč, netvrdila, že by tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně, případně žalobkyni, uhradila, a proto byl zavázána k jejímu zaplacení, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky dle § 1970 občanského zákoníku v sazbě k prvnímu dni prokázaného prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ale toliko za dobu od 18. 3. 2021 do zaplacení v návaznosti na výzvu k plnění ze dne 9. 3. 2021, k jejímuž doručení žalované došlo třetí pracovní den od odeslání v souladu s ust. § 573 o. z., tj. 16. 3. 2021, další den nastala splatnost a v prodlení je žalovaná nejpozději ode dne 18.3. 2021. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru a nebyla prokázána ani dřívější výzva k plnění, která by byla odeslána žalované.
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití ust. § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. a soud náhradu nákladů řízení rozdělil podle procesního úspěchu obou účastníků. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 8 000 Kč, tj. 66 % předmětu řízení, neúspěšná co do částky 4 100 Kč, ohledně které vzala žalobu zpět, aniž by to bylo pro chování žalované, tj. co do 34 % předmětu řízení. Žalobkyně má tak nárok na náhradu 32 % nákladů řízení (66 - 34). Celkové náklady řízení žalobkyně činí 2 252 Kč a tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 900 Kč, režijních paušálů k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč dle z částky odpovídající 21% DPH z přiznané odměny a režijních paušálů dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč, přičemž osvědčení o registraci plátce DPH zástupce žalobkyně je evidováno u zdejšího soudu pod Spr číslo. Odměna a režijní paušály byly přiznány za tři úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), přičemž odměna za jeden úkon činí 300 Kč a režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, to vše dle § 14b advokátního tarifu. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením žádné další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalované a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř. Na nákladech řízení byla žalobkyni přiznána částka 721 Kč, tj. 32 % z částky 2 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.