Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
4 C 12/2021-25
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení
ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů
od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce částka k rukám právního zástupce žalobkyně titul jméno příjmení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu je dohoda o uznání dluhu ze dne datum
ve znění dodatku ze dne datum.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoli jí byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř.
3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání,
rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. o. s. ř. , pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří splátková dohoda uzavřená dne datum
mezi žalobkyní a žalovanou, v rámci níž žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni
co do výše částka i co do právního důvodu. Z článku 1 je zřejmé,
že původní pohledávka z titulu smlouvy číslo byla žalobkyni postoupena od společnosti i právnická osoba Dodatkem číslo ze dne datum byl nahrazen splátkový kalendář s novou výší měsíčních splátek částka. Žalovaná sjednaný splátkový kalendář neplnila řádně a včas, v důsledku čehož jí byla zaslána dne datum výzva před podáním žaloby,
o jejímž odeslání svědčí poštovní podací arch. Žalovaná do podání žaloby poskytla
pouze částečné plnění ve výši částka. V průběhu řízení nebylo nijak prokázáno
a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužná částka byla do dnešního dne žalobkyni uhrazena.
4. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že žalovaná ve smyslu § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “) uznala písemně svůj závazek vůči žalobkyni. Dle citovaného zákonného ustanovení, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to,
že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
5. Soud dospěl k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Žalovaná dlužila obchodní společnosti i právnická osoba částku ve výši částka ze smlouvy číslo. Pohledávka z uvedené smlouvy byla platně postoupena žalobkyni na základě smlouvy
o postoupení pohledávek ze dne datum. V souzené věci bylo prokázáno,
že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena splátková dohoda, čímž došlo k zajištění závazku formou uznání dluhu ve smyslu ustanovení § 2053 a násl. občanského zákoníku . Uznání dluhu je jednostranné právní jednání dlužníka adresované věřiteli, který lze učinit po té, co dluh vznikl. Uznání dluhu není samostatným zavazovaným důvodem,
jímž by dluh vznikl, uznáním dluhu nezaniká původní závazek dlužníka, ani nevzniká nový, ale zakládá se jím vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Uznání dluhu tedy není novým právním důvodem závazku, nýbrž pouze usnadňuje věřiteli procesní situaci v případě sporu, neboť věřitel nemusí prokazovat vznik dluhu
ani jeho výši v době uznání. Naopak dlužník, pokud by namítal, že dluh nevznikl,
že byl splněn, nebo že jinak zanikl, musel by to prokázat. Uznáním dluhu tedy přechází důkazní břemeno z věřitele na dlužníka, ale jen ohledně dluhu v té výši, v jaké byl uznán.
6. Soud vzal za prokázané, že žalovaná řádně a včas nehradila předepsané splátky sjednané dohody ve znění pozdějšího dodatku, v důsledku čehož došlo v souladu se smluvním ujednáním čl. 6 splátkové dohody k zesplatnění dluhu. Žalobkyně tak na základě předložených listinných důkazů prokázala svůj nárok, a soud proto vyhověl žalobě v plném rozsahu, když žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku
ve výši částka s příslušenstvím.
7. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni,
je povinna v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně
a úrok z prodlení byl stanoven ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle § 1970 občanského zákoníku ve výši
dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak,
jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. , uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka.
Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky
č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze 2,5 úkonů právní služby realizovaných
před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka
dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka
ve výši částka. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11 ) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c).
V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter,
neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově
i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření
či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání
tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinen zaplatit náklady řízení v celkové
výši částka k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.
9. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,
může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.